LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Projít si zahradou těch, které má Kundera rád, není složité

Před 10 lety ·· Lukáš Prchal

Literární bašta recenzuje šestý svazek esejů Milana Kundery

Nakladatelství Atlantis už deset let vydává svazky starších esejů Milana Kundery v českém překladu. Šestý svazek této zatím sedmidílné řady se zaměřuje na umění románu, kterému se autor sám snaží celý život věnovat. Tento cyklus je rozdělen do tří částí (záměrně nepíšu esejů, protože druhá část není jednolitým esejem – je složena z více kratších příspěvků o různých oblastech umění).


Vyzvoněné Vánoce

Před 10 lety ·· Dagmar Plamperová

Literární bašta recenzuje Vánoce jednoho kluka z Walesu od Dylana Thomase

Dylan Thomas (1914–1953), prý „věčný kluk z Walesu“, jistojistě básník a nejvýraznější postava britské poválečné poezie, vyrazí roku 1952 na turné po Americe, aby tu a tam nahrál pro rádia své nejlepší básně. A také vzpomínkovou povídku Vánoce jednoho kluka z Walesu. Asi proto, že je tak drobná, na ni málem zapomene. Dva roky po jeho smrti vyjde poprvé jako samostatná kniha. Českého překladu se dočká po více než šedesáti letech, zásluhou Petra Eliáše a nakladatelství Albatros.


Ten, jenž ve stínech kráčí

Před 10 lety ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje novelu Rogera Zelazného Jack, Pán stínů

Stínový Jack. Zloděj, který kráčí v tichu a ve stínech. Ten, jenž byl sťat a znovu povstal z Hnojných jam. Ten, který vypil krev upírky, snědl kámen a jako první v historii věků porušil Úmluvu, se vrací, aby vykonal strašlivou pomstu. Neprávem potrestaný a trestem pokřivený.


Dobrý příběh na dobrou knihu nestačí

Před 10 lety ·· Markéta Kořená

Literární bašta recenzuje Kavky nad městem od Vlasty Duškové

Vlasta Dušková je rodačka z Českého Krumlova a v tomto městě a jeho okolí se odehrává i valná část osudů rodiny Weberů a Vilhumů, které sledujeme v období od roku 1924 až do roku 1958. Důvěrná znalost prostředí je v knize Kavky nad městem zřejmá: precizní topografické ukotvení událostí a příjemně lyrizované obrazy krajiny (Vlasta Dušková píše i poezii) patří k jejím nesporným kvalitám.


Přístřeší před bouří
Dialog nad novým Zaklínačem

Před 10 lety ·· Barbora Čiháková, Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje Bouřkovou sezónu Andrzeje Sapkowského

Andrzej Sapkowski píše povídky ze světa Zaklínače už od devadesátých let. Po jejich úspěchu následovalo několik románů, pentalogie byla završena titulem Paní jezera. Nedávno vyšel román Bouřková sezóna, který znamená návrat starých dobrých známých. V rámci týdne otevřených dveří Literární bašty na vás čeká netradiční, odlehčená, dialogická recenze nového Zaklínače. Rozprávějí fanoušci série Barbora Čiháková a Radek Hochmal.
 


Jazyková detektivka Radky Denemarkové

Před 10 lety ·· Daniel Kubec

Literární bašta recenzuje Příspěvek k dějinám radosti

Název nového románu Radky Denemarkové Příspěvek k dějinám radosti stojí překvapivě v opozici vůči leitmotivu celé knihy. V průběhu čtení totiž narazíme na dějiny znásilňování, zmrzačených těl, mužské dominance a bezohlednosti vůči ženám. Reflektujeme zde lidské utrpení i snahu vyrovnat se s ním a nejsme v tom sami – snahu hrdinek čelit jejich traumatům, nebo na ně alespoň zapomenout, bedlivě sledují v textu poletující vlaštovky s nadějí, že jednou skutečně nastane vytoužené jaro. Jejich přítomnost zároveň implikuje vypravěčskou ptačí perspektivu, z níž jsou lidské osudy odehrávající se v různých místech a časech nahlíženy.


Janu Zábranovi

Před 10 lety ·· Barbora Čiháková

Literární bašta recenzuje Flashky Evy Zábranové

Kniha Flashky od Evy Zábranové vychází ke třicátému výročí úmrtí Jana Zábrany (1931–1984). Právě on je hlavním tématem i postavou celé knihy. Autorka knihy Flashky postupuje chronologicky celým svým životem. Kapitoly jsou krátké, koncentrované okolo osoby, která o něco vyčnívá nad ostatními, nebo kolem konkrétní události. Jsou to vzpomínkové zákmity, flashbacky vlastní paměti rozvedené do více či méně fabulovaného vyprávění či ustrnulé v jakémsi krátkém povzdechnutí. Nejmohutnější povzdechnutí přijde na samý závěr knihy v podobě básně věnované ústřední postavě.


Barvy noci

Před 10 lety ·· Barbora Čiháková

Literární bašta recenzuje Krajiny metropole smrti od Otto Dov Kulky

Jsou místa, kterým se i ptáci vyhýbají, jsou krajiny, kde už se jednou usadila smrt a děs, takže zůstanou navždy poznamenané, stižené lidskou krutostí. V knize Krajiny Metropole smrti nás historik Otto Dov Kulka zavádí do Terezína a Osvětimi. Autor ovšem opouští pohled objektivního badatele a píše knihu sestavenou z vlastních vzpomínek, vlastní jedinečnou interpretaci minulosti, která je spojená s nacistickými koncentračními tábory.


Pevnýma nohama v zemi

Před 10 lety ·· Lukáš Prchal

Literární bašta recenzuje Camusovy Eseje

Je s podivem, že nejstarší část díla jednoho z nejvlivnějších autorů 20. století a hlavního představitele existencialismu vychází v českém překladu až osmdesát let po svém vzniku. Kniha, která je nazvána jednoduše Eseje (k esejům však mají útvary obsažené v knize daleko, podobají se spíše povídkám, črtám, někdy lyrické poezii), zahrnuje texty Camusových sbírek Rub a líc, Svatba a Léto (poslední zmíněný cyklus u nás vyšel již v devadesátých letech). Formovaly se v nich myšlenky, od nichž autor nikdy neustoupil a později je zasadil do svých novel a dramat.


„Smrt mi dala košem“
Pár slov k básnickému řezu Jiřího Staňka

Před 10 lety ·· Vladěna Ptáčková

Literární bašta se vrací k Staňkovým básním Blázineckým

Předminulé dva roky vynesly básníku Jiřímu Staňkovi dvě knihy: po sbírce Černá, kterou vypravilo do světa nakladatelství Art et fact v roce 2012, přišla další s názvem Blázinecké, vydaná v nakladatelství Druhé město Martina Reinera. Obě knížky jsou sice v černé vazbě, což by mohlo evokovat nějakou spojitost, ale omyl, vyznačují se naprosto odlišnou poetikou.


Kopec mrtvých na Pekelném vrchu

Před 10 lety ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje Mrtvého na Pekelném vrchu od Juraje Červenáka

Pak ti Turci nemají vyhrávat války, když na jedno hornouherské městečko připadne dobrá desítka vražd, chtělo by se dodat.

Přestože kniha se už svým podtitulem prezentuje jako detektivní příběh z rudolfinské doby, nečekejte (alespoň zatím) obligátní prostředí Prahy nebo Vídně, nýbrž komornější hornické městečko Schemnitz v Horních Uhrách, jež je jako ementál příhodně provrtáno nejrůznějšími štolami, tunely a jeskyněmi. Obdobně spletité jsou i vztahy místního patriciátu, městské rady a vlastníků pozemků (včetně toho, co se ukrývá pod nimi).


Absurdita, jemnost a (sebe)ironie Prostřednictvím kočky

Před 10 lety ·· Lucie Kukačková

Literární bašta recenzuje Prostřednictvím kočky – texty Pavla Juráčka z let 1951–1958

Jméno Pavla Juráčka se do našeho povědomí na dlouhou dobu zapsalo především v souvislosti s Československou novou vlnou. V šedesátých letech totiž vznikaly jeho nejvíce ceněné autorské filmy: mezi ty nejznámější patří Postava k podpírání (1963) nebo Případ pro začínajícího kata (1969). Jako spisovatele představil Juráčka poprvé českému čtenáři Miloš Fikejz. V monografii, která vyšla v roce 2001 a nese stejný název jako první z výše zmíněných snímků, se objevují nejen Juráčkovy filmové scénáře, ale také některé z jeho prozaických textů – především povídek − a básní.


Zasloužilý špenát De Clerk podvakráte zachraňuje rodnou planetu
před šmejdem z vesmíru

Před 10 lety ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje Aktivní kovy Štěpána Kopřivy

Kopřivovo akční sci-fi s prvky kyberpunku není román, nýbrž dvě novely svázané hlavním hrdinou, obdobnou výstavbou děje a jedinou obálkou, pro něž platí, že okolnosti vzniku díla razantně ovlivňují jeho podobu. První text, Aktivní olovo, totiž původně vznikal jako seriál na pokračování pro webový portál www.prochlapa.cz, následující Aktivní rtuť pak kopíruje tytéž tvůrčí postupy a v mnoha aspektech se Olovu neskutečně podobá.


Zmrzlinář: román, v němž Katri Lipsonová „zfilmovala“ nejen naši nedávnou minulost

Před 10 lety ·· Lucie Kukačková

Literární bašta recenzuje Zmrzlináře od Katri Lipsonové

„Dožadovala jsem se scénáře. Režisér si ukázal na hlavu: ten je jenom tady. Trvala jsem na svém požadavku. Vzal si tužku a papír, napsal několik řádků, schválně tak nečitelně, že jsem nerozluštila nic než tři tečky na konci poslední věty.“ Tímto vnitřním monologem otevírá finská autorka Katri Lipsonová první kapitolu svého druhého románu Zmrzlinář, a zároveň tak trochu reflektuje způsob, jakým jej koncipovala.


Ach, ten zmatek žánrový!

Před 10 lety

Pavel Šidák

Anketu Kniha roku vyhrál román Martina Reinera Básník. Literární bašta přináší recenzi našeho předního genologa Pavla Šidáka.