Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje rozhlasovou pohádku Violy Fischerové Jak Kuba vyzrál na Papejše
Jednou jich bylo, podruhé ne. Ono totiž záleželo… Pik a Pok jsou Papejši, příšery bivakující v rozhlasové pohádce Violy Fischerové. Rozčepýřené a chvástavé až ke kořínkům srstí. Žijí kdesi pod devátou větví panelového stromu. Inkognito. Vykukují a jsou vidět jen tehdy, když je napadne nějaká lotrovina. To zaskřehotají a tropí. Hlava nehlava, kořen nekořen. Když jejich vinou zazlobí dítě poprvé i napotřetí, po výprasku zavříská i zabrečí, Pik a Pok si zatančí. Pak zazpívají a nakonec za odměnu spolykají kopce, překopce pistáciové zmrzliny. „Poku, Poku, už svítím? Už jsem vidět? Ú-pl-ně ze-le-ně?“ Věřte mi, nebo ne, šmarjápanno jémine, že je to NÁDHERNÉ!
Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Bohem zapomenutí lidé od Alberta
Cosseryho
Ty, na které Bůh zapomněl a které nechal trčet v příšerném horku na předměstí Káhiry, potkal Egypťan Albert Cossery v Paříži deset let poté, co opustil rodnou zemi.
V jeho vzpomínkách se ztroskotanci v čase pohupují na okrajích pokroku
jako svěšené hrozny rezignací, zaprášení smutkem. Pro evropskou čtvrť,
roztahující se „jako prapodivné tělo běhny“ všemi směry, před
jejíž rychlostí a jednotvárností krajina prchá jako dostihový velbloud,
jsou a navždy zůstanou vyvrženci s odpornými těly bez duše, kteří
navzdory své otravnosti nehodlají zemřít.
Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž
Albert Cossery: Bohem zapomenutí lidé, 2014.
V Cosseryho ornamentech se tu a tam objevuje humor vyhnaný ad
absurdum. Stačí se o něj otřít koutkem oka a vše, co se jeví jako
černé, je i krapet veselé.
Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Můj labyrint od Bohumily Grögerové
Bohumila Grögerová se celoživotně vplétala do cizích jazyků. Schovávala se ve „vymknutých slovech“. Experimentovala s nimi, podobně jako Christian Morgenstern či Ernst Jandl. Hrála si a často vyhrávala. Někteří se ptají, jestli nezůstala ve stínu svého spoluhráče v tvorbě i životě Josefa „Josky“ Hiršala. Zbytku je to fuk. Viditelnost je v tvorbě irelevantní. Je totiž relativní.
Stejně jako život. Kde se vzal? – Tu se vzal. A už plyne. Motá se,
zamotává a rozmotává. Pořád dokola. Uchopený, nebo jen tak na volné
noze. Free od začátku do konce. Mládí v něm kvaltuje, stáří už brzdí.
Více vzpomíná a sní s otevřenýma očima.
Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž
Bohumila Grögerová: Můj labyrint, 2014.
Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Lepíkové příšery od Johna Kenna Mortensena
Sama smrt, přikrčená v jeho jméně, mu do noci otvírá okna plná fešáků v pršipláštích. Ta okna jsou z papíru, lepí a jsou opravdu příšerná. Ponejprv se kreslíř splaší a zažene monstra hrotem redispera. Ale pak vše, co za okny křičí, hýká, pitvoří se, straší, pozve tuší polehoučku dál. Na lepíkové příšery se totiž nesmí zhurta. A John Kenn Mortensen, mimo jiné i režisér pořadů pro děti, to ví.
Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž
Jste-li odvážní a nebojíte se vlastní imaginace, vyberte si jedno z okének a napište k němu cokoliv, co vás napadne. Inspirovat se můžete také kterýmkoliv z obrázků uveřejněných na adrese: http://donkenn.tumblr.com/archive.
Naslouchám na této, rovněž dobré, adrese: tatatranka@seznam.cz. Nejstrašnější komentáře uveřejníme!
(Příběh, který vás popadne, zašlete i s odkazem na inspirující obrázek.)
Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Vánoce jednoho kluka z Walesu od Dylana Thomase
Dylan Thomas (1914–1953), prý „věčný kluk z Walesu“, jistojistě básník a nejvýraznější postava britské poválečné poezie, vyrazí roku 1952 na turné po Americe, aby tu a tam nahrál pro rádia své nejlepší básně. A také vzpomínkovou povídku Vánoce jednoho kluka z Walesu. Asi proto, že je tak drobná, na ni málem zapomene. Dva roky po jeho smrti vyjde poprvé jako samostatná kniha. Českého překladu se dočká po více než šedesáti letech, zásluhou Petra Eliáše a nakladatelství Albatros.
Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž
Dylan Thomas v překladu Petra Eliáše: Vánoce jednoho kluka
z Walesu, 2013.