LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Advent s Helenou Kadečkovou I

Před 19 hodinami v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita

Významná skandinavistka, překladatelka a spisovatelka Helena Kadečková odkázala domácímu hospicu Cesta domů kromě finančního daru i svá autorská práva. Dnes Cesta domů její literární odkaz připomíná. V následujících čtyřech adventních nedělích zveřejníme čtyři videa z cyklu Advent s Helenou Kadečkovou, která mají její osobnost, knihy a práci přiblížit. Pro Cestu domů je vyrobila Dobrá čeština.


… a před sebou šílených lidí tmu

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje sbírku Štěpána Hamajdy Apoštol smíchu a jiné básně
 

„Touhou tmí se tichý tis, / tišší slova našel bys. / Tiší slova? Netiší. / Nejtišší je nic.“ Štěpán Hamajda (* 1998), student oboru čeština-francouzština na FF UK, vydal druhou sbírku poezie a je na ní vidět, že od doby první sbírky (Bratře, sestro, 2017) se hodně posunul dopředu. První sbírka byla zcela nedotčená znalostí moderní literatury a celkově vyznívala spíše dětsky. Jedním z motivů nové sbírky je i vyrovnávání s českou básnickou tradicí – básně věnované Josefu Palivcovi, Karlu Šiktancovi, vyznání z obdivu k surrealistické poezii Milana Nápravníka. Ale vyhraňuje se i negativně: „ČernýHolaNád­vorníKainaRaděj ne. / Výsostné pilíře, / polibky na tváře! / ŠalDykydy, JuliŠebKainaRaděj ne. / Sám vidíš všude jen, všude slov křeče jen.“


Půl století očima malíře

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové Doležalové František Doležal. Poesie a život
 

Monografie malíře Františka Doležala (1910–1989) není jen přehlídkou krásných fotografických reprodukcí jeho výtvarného díla. Je zároveň dílem životopisným. Životopis umělce je prokládán výtvarnými kritikami, které Doležal psal, mistrnými teoretickými úvahami o umění vlastním i druhých. Nacházíme tu citace mnoha osobních dopisů – Doležal jako autor dopisů je skvělý spisovatel. Literatura ho přitahovala vždy – hlavně francouzští prokletí básníci. Sám se o psaní pokoušel, znal se s mnoha předválečnými levicovými literáty. V závěru monografie můžeme číst jeho básně a velmi živé a vtipné vzpomínky na dětství strávené na zámku v Kostelci nad Orlicí, kde byli jeho rodiče ve službě. Zajímavý je text o Frantovi Sauerovi, Doležalovu kumpánovi z mládí.


Brána ukutá z pravdy, brána utkaná z lží

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Brána ze slonoviny, brána z rohu od Roberta Holdstocka
 

Dlouho předtím, než vábení čarovného lesa v srdci Anglie podlehl hrdina Lesa mytág Steven Huxley, se jeho tajemství rozhodl vypátrat jeho bratr Christian. I on vstupuje do míst legend a prapůvodních mýtů jako nevinný a dobrotivý chlapec. Jako Orfeus svou Euridiku, i on touží přivést ze světa mrtvých milovanou bytost a přijít na kloub záhadám, které se odehrávají snad jen pár stop za dřevěným plůtkem Dubového srubu na okraji Ryhopského hvozdu. Avšak pouhý záblesk toho, co jasně zahlédnete koutkem oka až na samém kraji vidění, může obsáhnout celý váš život.


Černý čaj z Ruska

Před měsícem v kategorii Moje řeč ·· Kateřina Segešová

Rasismus je velkým tématem ve světě a nejinak tomu je ve Francii. Během několika posledních týdnů se nejen v Paříži konalo několik protestů proti rasismu, a to i navzdory koronaviru a jeho znovuvystrkujícím růžkům. Do toho všeho rozruchu jsem přišla já, jak Francouzi říkaj, „holka z Východu“, a přinesla s sebou trochu natvrdlosti.


Svědectví o svobodě myšlení

Před 2 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky II od Jiřího Němce
 

Psycholog, filozof a později disident Jiří Němec (1932–2001) svůj intelektuální deník zřejmě nepsal s myšlenkou na publikaci. Nicméně když v roce 1983 odcházel do exilu, svěřil své zápisníky Janu a Františce Sokolovým. Po jeho návratu v roce 1990 mu je vrátili a Jiří Němec je v roce 2000 spolu s dalšími svými písemnostmi svěřil Robertu Krumphanzlovi, editorovi svého díla. Ten nyní vydal druhý díl Zápisníků a putování rukopisu popsal v komentáři k němu.


Konec jazykové šikaně!
neboli Tři pozměňováky k pirátské nápravě češtiny

Před 4 měsíci v kategorii Moje řeč ·· Alžběta Dvořáková

Pustím si DVTV, kde vidím rozhovor o přechylování, což mě zajímá, a schlíple poslouchám Martina Veselovského, který mluví s poslancem za Českou pirátskou stranu.

S každou vteřinou musím bohužel poslanci dávat více a více za pravdu. Koneckonců, říkám si, nosit křížek na masivním zlatém řetězu na chlupaté hrudi tu taky nikomu nezakazujeme, proč bychom tedy měli u dospělých lidí úředně bránit nějakému jazykovému nevkusu?


Jak Gaël přechyloval

Před 4 měsíci v kategorii Moje řeč ·· Kateřina Segešová

Během několika posledních týdnů mě ani v Paříži neminula česká debata na téma přechylování příjmení a vášnivé spory o to, zda by měly ženy mít právo volit si podobu příjmení bez koncovky -ová. Zhlédla jsem rozhovory na DVTV, přečetla pár článků na internetu a hlavně strávila několik hodin pročítáním diskusí na různých webech (to nikdy není dobrý nápad).


Kupujete knížky? Ale… jak?

Před 5 měsíci v kategorii Moje řeč ·· Anna Štičková

Přemýšleli jste teď někdy v karanténě o tom, jak se vám knížka, která vám ukracuje dlouhé chvíle, dostala do ruky? A kolika rukama předtím prošla? Pokud ne, máte teď jedinečnou možnost to zjistit – a zamyslet se nad tím, jak důležitou roli v osudu knih hrajete vy sami.


Prosba o nápravu

Před 6 měsíci v kategorii Moje řeč ·· Barbora Čiháková

Jak ukázala doba zavřených knihoven a archivů, pokusily se jedny i druhé instituce porůznu zveřejňovat digitalizované publikace – a jistě všem náleží dík, neboť takto umožnily studentům a badatelům z různých vědních oborů pokračovat v práci. Jenže ne všechno se vyjevilo jen v tomto pozitivním slova smyslu – a jako férové.


Jak jsou Francouzi hrdí

Před 6 měsíci v kategorii Moje řeč ·· Kateřina Segešová

To, že jsou Francouzi národ hrdý, vášnivý a se srdcem revolucionářů, ví každý. Je ale zajímavé vidět konkrétní důsledky těchto jejich vlastností v praxi. Hrdost se projevuje mnoha způsoby. Mezi ty hlavní patří třeba to, že Francouzi se prostě nechtějí naučit žádný cizí jazyk, a hlavně ne angličtinu. Ve škole jim to trochu nutí, ale ne zas moc, oni něco pochytí, ale taky ne moc, a pak když jsou dospělí a narazí na realitu multikulturní Paříže, dokážou z této své neschopnosti dorozumět se udělat projev národní hrdosti. Jako třeba moji kamarádi Jules a Gaël.


Nedělnička CXXXX aneb Desatero zdravé komunikace

Před 7 měsíci v kategorii Dobré zprávy ·· Barbora Čiháková

Poslední měsíc ukázal, že česká vláda vyhlásila válku nejen viru, ale i rozumu, a tak Nedělnička přináší několik rad, jak by to mělo vypadat, aby to začalo dávat smysl. Vítejte u prvního a doufejme, že i posledního dílu Desatera zdravé a správné komunikace aneb Povídejme si s vládou.


V poslední linii

Před 7 měsíci v kategorii Moje řeč ·· Daniela Iwashita

Kdykoli se začne v péči o lidi nebo veřejné zdraví uplatňovat válečný slovník, je načase zbystřit. „Jsme ve válce,“ padlo hned na začátku výjimečných vládních opatření proti šíření nákazy. A pak se okamžitě zautomatizovala válečná metaforika. Souslovím roku se stala „první linie“. Bylo povzbudivé slyšet, jak pan premiér děkuje lékařům, sestrám, hasičům, policistům, prodavačkám i seniorům (i když při pasáži „dědečkové a babičky, jste naši, potřebujeme vás“ bych v jejich kůži být nechtěla).


Dvě knihy o samotářích

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihy Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak
 

Přemýšlím o tom, proč na mě první kniha Aleše Palána o samotářích udělala velký dojem a proč ta druhá, ačkoliv jsem ji přečetla se zájmem, na mě tolik nezapůsobila. V každé je osm rozhovorů, dvakrát osm životních příběhů. Už autenticita zaujme, nečteme nic vymyšleného, je to žité. Snad byla druhá kniha připravována moc narychlo? Zatímco dříve se autor šumavských samotářů skutečně ptá a oni mu odpovídají, ve druhé knize má čtenář dojem, že tazatelovy repliky jsou jen jakási vata, která má monology dotazovaných členit do celků, nepůsobí to jako skutečný rozhovor, spíše jako „povzbuzování k hovoru“. Příběh člověka se pak ukazuje jen z povrchu. Ale dost možná, že v druhé knize byli samotáři z Čech a Moravy uzavřenější nebo nedovolili o sobě uveřejnit to podstatné.


Nedělnička CXXXVIX aneb Čemu se vyhnout a čím to nahradit

Před 7 měsíci v kategorii Dobré zprávy ·· Barbora Čiháková

Vítejte u karanténního zpravodajství. Situace je pro všechny poměrně nesnadná. Svět oblétly fotografie delfínů v Benátkách, vzápětí se ukázalo, že jsou nepravdivé. Dá se řídit jenom heslem Co platilo v pondělí, v úterý lze zapomenout aneb V kolik hodin nakupovali senioři dnes, v tolik zítra nebudou… Nedělnička by mohla pokračovat donekonečna, ale pokud chcete toto období přečkat ve zdraví, připravila pro vás několik tipů, čemu se vyhnout, ale též doporučení, jak tyto nebezpečné kratochvíle nahradit.