Před rokem v kategorii Dobré zprávy
Jako svou druhou publikaci vydává Spolek Dobrá čeština knihu Prababiččin klobouk, kterou pro dětské čtenáře napsala Kamila Míková a ilustrovala Magdalena Martinovská.
Před 2 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Terminus od Toma
Sweterlitsche
V daleké budoucnosti se speciální agentka Mossová plna děsu plazí mrazivým sněhem, neboť před malou chvílí sama sebe viděla ukřižovanou na pomyslném kříži nad řekou. Přelud, sen, mámení smyslů? Záchrana, kterou si zavolala, přilétá… a, Bože na nebesích, snímá ji z kříže! Chlad, hrůza a parazitické organizmy v krvi jí berou hlas. A její druhé já křičí – vraťte se, neopouštějte mě! Máte nesprávné tělo! Přichází konec světa – Terminus. O mnoho let dříve se Mossová jako vyšetřovatelka dostává k případu únosu dívky, jejíž rodina byla krátce předtím zavražděna. Jakou souvislost může mít zmizení děvčete s blížícím se Terminem? A dá se smrti dívky a celého lidstva vůbec zabránit?
Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Letecký motor ve dřezu aneb
Rozhovory o umírání od Ireny Závadové a Martiny Špinkové
Zakladatelka hospice Cesta domů malířka Martina Špinková (* 1959) rozmlouvá s primářkou téhož hospice a významnou lékařskou osobností paliativní medicíny u nás Irenou Závadovou (* 1970). Obě ženy vyprávějí o svých zkušenostech s umírajícími. Hovoří o pacientech, ale i lidech blízkých, přátelích, rodičích, příbuzných, u jejichž smrti byly blízko. Starší Martina Špinková se umí lépe vyjadřovat a všechno má do hloubky promyšlenější. Jako věřící klade otázky lékařce Ireně, která o sobě říká, že je ateistka. Kupodivu rozdíly v jejich pohledu nejsou velké. Obě ženy se v hlavních zkušenostech shodují. Také Irena se ptá Martiny na její víru, z jejích odpovědí však vyplývá, že ani ona neví, co bude po smrti, tak jako každý smrtelník. A obě ženy potvrzují, že nikdo z hospicových pracovníků své umírající neobrací na víru, hlavní zásadou je nemanipulovat, zachovat co největší stupeň svobody, i když je pacient už zcela bezmocný. Z knihy ovšem vyplyne, že když si pacient žádá kněze, je i ten členem hospicového týmu, což prosadila právě lékařka Irena, protože jako ateistka nedokázala zcela odpovídat na otázky umírajících.
Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita, Daniel Kubec
Co nám říkají dopisy a básně Jiřího Wolkera o doprovázení a naději při umírání
Nakladatelství Cesta domů vloni vydalo výbor z dopisů a veršů Jiřího Wolkera (1900–1924) s názvem Slyším v noci tikat hodinky, zaměřený na konec básníkova krátkého života. Nyní ve spolupráci se Spolkem Dobrá čeština vzniklo i stejnojmenné video, určené zejména mladým divákům, ale i dalším zájemcům.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje Sbírky básní Františka Daniela Mertha
Co všechno je „sen“ pro básníka a katolického kněze Františka Daniela Mertha (1915 až 1995)? V jeho básnickém díle, které v roce 2020 vydalo ve dvou svazcích nakladatelství Triáda, se některá slova a spojení vracejí stále a stále (od první sbírky z roku 1947 po poslední v roce 1995). Sen je jedním z ústředních motivů:
Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita
Literární bašta uvádí dva dopisy Jakuba Demla Janu Amosi Vernerovi z let 1940 a 1957
Před 143 lety se narodil Jakub Deml. Když se letos vzpomínalo šedesáté výročí jeho úmrtí, někteří publicisté se spolehli jen na obzor wikipedického hesla oplývajícího mnoha nepřesnostmi a omyly. K tomuto básníkovi nevede jiná cesta než pozorné a souvislé čtení jeho knih a textů – početných, ne vždy dostupných, a navíc z posledního dvacetiletí jeho tvorby téměř výhradně rukopisných. Vzhledem k tomu, že rukopisy i mnohé dopisy ještě dlouho nebudou dostupné v knižní podobě, ukázky z Demlových neznámých kratších textů z různých období postupně zveřejníme na webových stránkách Literární bašty Dobré češtiny.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Hráč od Iaina M.
Bankse
Máte rádi společenské deskové hry a navrch sci-fi? Je vám povědomá věta: „On snad chce hrát kulečník s planetama!“? Nevadí vám ukecaní roboti, kteří jsou ve svém projevu a chápání lidštější než lidé? Pak je román I. M. Bankse určen právě pro vás. Jernau Gurgeh, jeden z nejlepších hráčů vesmírného společenství Kultura, se vydává přes půlku vesmíru, aby se něco dověděl o těch podivných lidských bytostech, které mezi sebou vedou války a žene je bezmezná touha po moci a bohatství. Hodlá je porazit v jejich vlastní megalomanské hře, jež je pro ně hazard, Bůh i život!
Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy ·· Alžběta Dvořáková
Literární bašta přináší návodné i nepraktické úvahy v rozhovoru s Josefem Beránkem, autorem devíti knižních interview
Jména těch, kdo vedou knižní rozhovory, bývají na obálkách obvykle vyvedena menším písmem než jména tázaných osobností. Platí to také o řadě knih Josefa Beránka. Literární bašta nedávno recenzovala jeho interview s Janem Sokolem Odvaha ke svobodě. Josef Beránek však touto formou přiblížil čtenářům i další myslitele nebo kněze, jako byl Radim Palouš, Petr Kolář, Ladislav Heryán, Anton Otte, Václav Malý, Václav Vacek či Jan Rybář. Tentokrát Josef Beránek odpovídá Alžbětě Dvořákové. Rozmlouvají nejen o tom, jak se ptát, ale i o skryté práci, která rozhovoru předchází nebo následuje při jeho redakci.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Anděl v podsvětí od Juraje
Červenáka
Říše čelí útokům Turků a zároveň trpí marnotratností, rozháraností a teritoriálními půtkami svárlivých a nesoudržných šlechtických rodů. Prahou obcházejí dlouhé zobáky a vrší na vatry těla prožraná morem. A v této době katastrof, protivenství i Božího hněvu se ve strašidelných katakombách pod Plzní zjeví anděl. Avšak jeho mrtvé, týrané a zprzněné tělo má daleko k zázraku nebo Boží milosti. Speciální vyšetřovací komise Matyáše Habsburského je přesvědčena, že na místě úřadoval ďábel, ale ze zkušenosti také dobře ví, že ďábel se obvykle skrývá v lidském těle.
Před 3 lety v kategorii Moje řeč ·· Kamila Míková
Dlouhá zima. Děti chodí po bytě jako mátohy. Celá dopoledne sedí u počítačů na distanční výuce, odpoledne se válí na posteli s mobilem v ruce. Jen v podvečer jdou na krátkou procházku se starší sestrou, jejím partnerem a čtyřletou Sárou, která také nesmí do školky a její maminka už je z toho celá zoufalá. Večer co večer tahle mladistvá tlupa sedí v kruhu u stolku v obýváku a povídá, povídá do noci, co si povídají každý den tak dlouho, to nevím.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Oceán na konci cesty od Neila
Gaimana
Když jste sedmiletý kluk, svět se vám zdá veliký a širý jako oceán. Váš domov je vaše království, dům na stromě váš hrad, kotouč neposekané trávy na zahradě magický ochranný kruh a zašlá kůlna skrytá laboratoř. Čtete o Narnii, o tajných ostrovech a pašerácích a nebezpečných skřítcích a necháváte si do pokoje otevřené dveře, aby pruh světla střežil váš klidný spánek. Co když si k vám ale noční můra, bubák, zlovolná blecha přesto najde cestu? Oceán je kniha stejnou měrou o radostech, ale i hrůzách dětství, o hloubce krásné vzpomínky, jež tu bude navěky, ale i důvodech k vystřižení jiné, která měla zůstat nadobro pohřbena.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knižní rozhovor Josefa Beránka
s Janem Sokolem Odvaha ke svobodě
Knižní rozhovor Josefa Beránka s Janem Sokolem (1936–2021) vyšel letos těsně před smrtí tohoto významného křesťanského filosofa a vysokoškolského pedagoga. Rozhovor je veden jednak v životopisném duchu, jednak v duchu kulturněhistorickém – Jan Sokol vzpomíná na kulturní vření šedesátých let, pak i na disent, sametovou revoluci či zkušenosti z politiky v nové demokracii. Vzhledem k tomu, že kniha je nová, zachycuje i názory Jana Sokola na společnost v době pandemie. V závěru knihy sám Jan Sokol připojil několik kapitolek shrnutí svých filosofických názorů.
Před 3 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Finch od Jeffa
Vandermeera
Jeff Vandermeer nám po trilogii Jižní zóna přináší další
psychedelický výlet do obtížně uchopitelného světa biologických
anomálií, tentokrát skrznaskrz prorostlého slizkými houbami, v němž
před sebou větry ženou mračna dusivých výtrusů a jemuž z podzemí
vládnou nestvůrní Šeďáci. Ale není tohle vlastně jen přízemní
a zaujatý pohled nás, docela obyčejných a všedních zástupců
člověčenstva? Čím víc se totiž začtete do světa Ambry, plného
skrytých dveří, významů, bizarností a protichůdných záměrů, tím
spíš si uvědomíte, že tahle mince může navzdory vší logice, vnímání
a naší omezené zkušenosti mít třebas i tucet stran.
Před 3 lety v kategorii Moje řeč ·· Kamila Míková
Můj syn Matouš se chce letos na jaře hlásit ze sedmé třídy na šestileté gymnázium. Bydlíme na okraji Prahy 9, vedlejší obec už patří do Středočeského kraje. Šestiletých gymnázií není mnoho a pokusy u přijímacích zkoušek dva. Zjistili jsme, že vůbec nejmenší zájem o studium na šestiletém oboru má gymnázium Ústavní v Bohnicích, kde se vyučuje italština a po dvou letech v italštině probíhá výuka většiny předmětů.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Psí vojáci od Adriana
Tchaikovského
Mnohotvará útočná smečka se blíží k nepřátelům. Chytám je do rukou a trhám na kusy. Ty malé skousnu mezi zuby a třepu jimi, dokud se nerozlámou, protože to je hezký pocit. Příchozí zpráva: Rexi, tohle není tábor, který nám popisovali při instruktáži. Jsem nešťastný. Nelíbí se mi, co slyším. Něco z těch slov ve mně vzbuzuje pocit zlého psa. Většina skrývajících se jsou malí lidé, ti nevyvinutí. Pán říká, že je musíme zabít všechny. Rex dělá, co Pán chce. Hodný pes, chválí mě čip zpětné vazby. Rex jen hodný pes.
Je Rex hodný pes…?
