Před 3 lety v kategorii Moje řeč ·· Kamila Míková
Matoušův kamarád Ondra Kabát nezvládá v sedmé třídě distanční výuku. Nebo ne nezvládá – on na to totálně kašle. Jeho rodiče jsou rozvedení a on je ve střídavé péči. A ani jeden z těch rodičů není zrovna studijní typ. Jeho matka Gábina má poštovní průmyslovku s nástavbou, otec je vyučený topenář, ale dělá automechanika, má autodílnu. Pro otce je škola to úplně poslední. K čemu škola? Kluk půjde dělat k němu do dílny a hotovo. Na škole nezáleží. Gábina by byla ráda, kdyby kluk měl maturitu, ale ten poslouchá jen to, co říká táta.
Před 3 lety v kategorii Moje řeč ·· Kamila Míková
Matouš má online problémy s tělocvikářem. Táhne se to už z doby před covidem. Kluci ze šesté, posléze sedmé B byli na tělocvikáře drzí a on si asi před rokem a půl pozval do školy „otce“, vysloveně řekl, že chce mluvit s otci, a ne s matkami. Nicméně za Matouše jsem tam stejně šla já.
Před 3 lety v kategorii Karel Pecka ·· Barbora Čiháková
První, literárněhistorická část tohoto textu mapovala Peckovu tvorbu, její genezi v prostředí pracovních táborů padesátých let i pozdější vydávání v nakladatelstvích oficiálních a exilových. Mozaika z deníkových zápisů i korespondence měla složit obraz Peckova díla i komplikací, které ho doprovázely. Druhá, literárněkritická část textu zachycuje současný stav vydávání Peckova díla ve spojení s aktivitami „editora“ Daniela Pagáče a popisuje, do jakého tvaru svépomocný nakladatel dovedl Peckovo dílo po více než dvaceti letech od autorovy smrti.
Před 3 lety v kategorii Karel Pecka ·· Barbora Čiháková
Karel Pecka by se v prosinci dožil dvaadevadesáti let, a tak vznikl tento medailon – jako připomenutí jeho díla, jak ukazuje dnešní první část, která se vrací k jeho tvůrčím základům a protahuje přímku až k jeho smrti, od níž uplyne 13. března 2021 čtyřiadvacet let. Jen to není příběh se šťastným koncem, ale ironie a hra, která si nárokuje jeho dílo a posunuje jeho východiska i představy, ale k tomu až v druhé části za týden. Teď zpátky na samotný začátek:
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Noční cirkus od Erin
Morgensternové
Dál, jen pojďte dál, lidičky. Uvidíte kouzla a divy, jaké vaše oči dosud nespatřily. Zvuky, vůně a chutě, jež jste dosud nepocítili. Zažijete věci, které jste dosud nezažili. Zapomeňte na smutné klauny a divou zvěř – každý stan a šapitó nabídnou podívanou dosud neviděnou a je jen na vás, jestli se jich pokusíte do rána navštívit co nejvíc, nebo si zamilujete hned ten první a už z něj nebudete chtít nikdy odejít. Tak přistupte blíže a kupujte vstupenky. Neboť po slunce západu se za humny vašeho městečka otevírá Noční cirkus.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Co si pamatuju od Věry
Dvořákové
Autorka pamětí Věra Dvořáková (1927–2019) patří ke generaci intelektuálů, kteří studovali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1949 a jejichž příští život byl určen tím, jestli projdou, či neprojdou politickými prověrkami. Věra Dvořáková studovala nejprve divadelní vědu a estetiku, později srovnávací literaturu u profesora Václava Černého. Stranickými prověrkami neprošla, její budoucí muž básník Ladislav Dvořák k nim ani nešel, oba se spolu se skupinou přátel ocitli mezi osobami pro režim nepohodlnými.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje třísvazkové dílo Josefa
Friče
Básník Josef Frič (1900–1973), syn zakladatele ondřejovské hvězdárny a vnuk známého básníka a revolucionáře J. V. Friče, patří v české literatuře mezi solitéry. Za svého života, zvláště v jeho druhé polovině, se spíše než sestavování knih zřejmě věnoval svému soukromí a rodině. Editor jeho díla Michal Kosák shromáždil vedle tří knižně vydaných sbírek další literární pozůstalost – více než tři sta básní z let 1918–1972, drobné prózy a přes třicet básnických překladů z francouzštiny. To vše bylo rozeseto buď v tisku, nebo v rukopisech, které měli ve vlastnictví příbuzní či přátelé nebo které se staly součástí jiné literární pozůstalosti. I tak podle Michala Kosáka Fričovo dílo není kompletní, ze svědectví přátel je zřejmé, že některé rukopisy nebyly nalezeny. Tři svazky z nakladatelství Triáda představují první kritické vydání básníkova díla, to znamená, že zahrnují i varianty a odchylky básní a důkladný poznámkový aparát v závěru jednotlivých knih.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Zimní přízrak od Dana
Simmonse
Zestárlý univerzitní profesor a průměrný spisovatel Dale Stewart se vrací do městečka Elm Haven, kde vyrůstal. Po zpackaném manželství, rozchodu s milenkou a neúspěšném pokusu o sebevraždu kupuje farmu, na které před čtyřiceti lety za nevyjasněných okolností zahynul jeho kamarád Duane McBride, a hodlá zde sepsat román o sluncem prozářeném čase dětství. Podaří se mu to, nebo ho ulpívání na bezútěšném místě prostoupeném duchy nedávné i vzdálené minulosti bude stát duši a semele ho jako nikým neřízený kombajn, který připravil o život Duana?
Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita
V posledním dílu adventního seriálu, kterým chceme přiblížit osobnost a práci Heleny Kadečkové, se zaměříme na aktuálně vydané a připravované knihy, které přeložila či napsala. Videa připravil Spolek Dobrá čeština pro domácí hospic Cesta domů, jemuž Helena Kadečková odkázala svá autorská práva.
Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita
První dva díly seriálu Advent s Helenou Kadečkovou, nazvané Advent a Rybí koncert, odkazovaly na dvě knihy, které Helena Kadečková přeložila z islandské literatury 20. století. Třetí díl, nazvaný Staroseverské příběhy, věnujeme jejím překladům ze staroseverštiny a její pedagogické práci na tomto poli. Video připravil Spolek Dobrá čeština ve spolupráci s kameramanem Františkem Plzákem pro domácí hospic Cesta domů, který spravuje autorská práva Heleny Kadečkové.
Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita
Dnes zveřejňujeme druhé video ze čtyřdílného cyklu, kterým chceme představit osobnost a práci skandinavistky Heleny Kadečkové (1932–2018). Videa připravil Spolek Dobrá čeština ve spolupráci s kameramanem Františkem Plzákem pro domácí hospic Cesta domů, který spravuje autorská práva Heleny Kadečkové.
Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita
Významná skandinavistka, překladatelka a spisovatelka Helena Kadečková odkázala domácímu hospicu Cesta domů kromě finančního daru i svá autorská práva. Dnes Cesta domů její literární odkaz připomíná. V následujících čtyřech adventních nedělích zveřejníme čtyři videa z cyklu Advent s Helenou Kadečkovou, která mají její osobnost, knihy a práci přiblížit. Pro Cestu domů je vyrobila Dobrá čeština.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje sbírku Štěpána Hamajdy Apoštol
smíchu a jiné básně
„Touhou tmí se tichý tis, / tišší slova našel bys. / Tiší slova? Netiší. / Nejtišší je nic.“ Štěpán Hamajda (* 1998), student oboru čeština-francouzština na FF UK, vydal druhou sbírku poezie a je na ní vidět, že od doby první sbírky (Bratře, sestro, 2017) se hodně posunul dopředu. První sbírka byla zcela nedotčená znalostí moderní literatury a celkově vyznívala spíše dětsky. Jedním z motivů nové sbírky je i vyrovnávání s českou básnickou tradicí – básně věnované Josefu Palivcovi, Karlu Šiktancovi, vyznání z obdivu k surrealistické poezii Milana Nápravníka. Ale vyhraňuje se i negativně: „ČernýHolaNádvorníKainaRaděj ne. / Výsostné pilíře, / polibky na tváře! / ŠalDykydy, JuliŠebKainaRaděj ne. / Sám vidíš všude jen, všude slov křeče jen.“
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové Doležalové
František Doležal. Poesie a život
Monografie malíře Františka Doležala (1910–1989) není jen přehlídkou krásných fotografických reprodukcí jeho výtvarného díla. Je zároveň dílem životopisným. Životopis umělce je prokládán výtvarnými kritikami, které Doležal psal, mistrnými teoretickými úvahami o umění vlastním i druhých. Nacházíme tu citace mnoha osobních dopisů – Doležal jako autor dopisů je skvělý spisovatel. Literatura ho přitahovala vždy – hlavně francouzští prokletí básníci. Sám se o psaní pokoušel, znal se s mnoha předválečnými levicovými literáty. V závěru monografie můžeme číst jeho básně a velmi živé a vtipné vzpomínky na dětství strávené na zámku v Kostelci nad Orlicí, kde byli jeho rodiče ve službě. Zajímavý je text o Frantovi Sauerovi, Doležalovu kumpánovi z mládí.
Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Brána ze slonoviny, brána
z rohu od Roberta Holdstocka
Dlouho předtím, než vábení čarovného lesa v srdci Anglie podlehl hrdina Lesa mytág Steven Huxley, se jeho tajemství rozhodl vypátrat jeho bratr Christian. I on vstupuje do míst legend a prapůvodních mýtů jako nevinný a dobrotivý chlapec. Jako Orfeus svou Euridiku, i on touží přivést ze světa mrtvých milovanou bytost a přijít na kloub záhadám, které se odehrávají snad jen pár stop za dřevěným plůtkem Dubového srubu na okraji Ryhopského hvozdu. Avšak pouhý záblesk toho, co jasně zahlédnete koutkem oka až na samém kraji vidění, může obsáhnout celý váš život.
