LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Pro režim nepohodlní

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Co si pamatuju od Věry Dvořákové
 

Autorka pamětí Věra Dvořáková (1927–2019) patří ke generaci intelektuálů, kteří studovali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1949 a jejichž příští život byl určen tím, jestli projdou, či neprojdou politickými prověrkami. Věra Dvořáková studovala nejprve divadelní vědu a estetiku, později srovnávací literaturu u profesora Václava Černého. Stranickými prověrkami neprošla, její budoucí muž básník Ladislav Dvořák k nim ani nešel, oba se spolu se skupinou přátel ocitli mezi osobami pro režim nepohodlnými.


Věrný trubadúr

Před 8 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje třísvazkové dílo Josefa Friče
 

Básník Josef Frič (1900–1973), syn zakladatele ondřejovské hvězdárny a vnuk známého básníka a revolucionáře J. V. Friče, patří v české literatuře mezi solitéry. Za svého života, zvláště v jeho druhé polovině, se spíše než sestavování knih zřejmě věnoval svému soukromí a rodině. Editor jeho díla Michal Kosák shromáždil vedle tří knižně vydaných sbírek další literární pozůstalost – více než tři sta básní z let 1918–1972, drobné prózy a přes třicet básnických překladů z francouzštiny. To vše bylo rozeseto buď v tisku, nebo v rukopisech, které měli ve vlastnictví příbuzní či přátelé nebo které se staly součástí jiné literární pozůstalosti. I tak podle Michala Kosáka Fričovo dílo není kompletní, ze svědectví přátel je zřejmé, že některé rukopisy nebyly nalezeny. Tři svazky z nakladatelství Triáda představují první kritické vydání básníkova díla, to znamená, že zahrnují i varianty a odchylky básní a důkladný poznámkový aparát v závěru jednotlivých knih.


Když živý touží po smrti a mrtvý vypravuje

Před 8 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Zimní přízrak od Dana Simmonse
 

Zestárlý univerzitní profesor a průměrný spisovatel Dale Stewart se vrací do městečka Elm Haven, kde vyrůstal. Po zpackaném manželství, rozchodu s milenkou a neúspěšném pokusu o sebevraždu kupuje farmu, na které před čtyřiceti lety za nevyjasněných okolností zahynul jeho kamarád Duane McBride, a hodlá zde sepsat román o sluncem prozářeném čase dětství. Podaří se mu to, nebo ho ulpívání na bezútěšném místě prostoupeném duchy nedávné i vzdálené minulosti bude stát duši a semele ho jako nikým neřízený kombajn, který připravil o život Duana?


Advent s Helenou Kadečkovou IV
Život s Islandem a Ledový zámek

Před 9 měsíci v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita

V posledním dílu adventního seriálu, kterým chceme přiblížit osobnost a práci Heleny Kadečkové, se zaměříme na aktuálně vydané a připravované knihy, které přeložila či napsala. Videa připravil Spolek Dobrá čeština pro domácí hospic Cesta domů, jemuž Helena Kadečková odkázala svá autorská práva.


Advent s Helenou Kadečkovou III
Rozhovor s Jiřím Starým

Před 9 měsíci v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita

První dva díly seriálu Advent s Helenou Kadečkovou, nazvané Advent a Rybí koncert, odkazovaly na dvě knihy, které Helena Kadečková přeložila z islandské literatury 20. století. Třetí díl, nazvaný Staroseverské příběhy, věnujeme jejím překladům ze staroseverštiny a její pedagogické práci na tomto poli. Video připravil Spolek Dobrá čeština ve spolupráci s kameramanem Františkem Plzákem pro domácí hospic Cesta domů, který spravuje autorská práva Heleny Kadečkové.


Advent s Helenou Kadečkovou II
Rozhovor s Helenou Březinovou

Před 9 měsíci v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita

Dnes zveřejňujeme druhé video ze čtyřdílného cyklu, kterým chceme představit osobnost a práci skandinavistky Heleny Kadečkové (1932–2018). Videa připravil Spolek Dobrá čeština ve spolupráci s kameramanem Františkem Plzákem pro domácí hospic Cesta domů, který spravuje autorská práva Heleny Kadečkové.


Advent s Helenou Kadečkovou I

Před 9 měsíci v kategorii Dobré zprávy ·· Daniela Iwashita

Významná skandinavistka, překladatelka a spisovatelka Helena Kadečková odkázala domácímu hospicu Cesta domů kromě finančního daru i svá autorská práva. Dnes Cesta domů její literární odkaz připomíná. V následujících čtyřech adventních nedělích zveřejníme čtyři videa z cyklu Advent s Helenou Kadečkovou, která mají její osobnost, knihy a práci přiblížit. Pro Cestu domů je vyrobila Dobrá čeština.


… a před sebou šílených lidí tmu

Před 10 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje sbírku Štěpána Hamajdy Apoštol smíchu a jiné básně
 

„Touhou tmí se tichý tis, / tišší slova našel bys. / Tiší slova? Netiší. / Nejtišší je nic.“ Štěpán Hamajda (* 1998), student oboru čeština-francouzština na FF UK, vydal druhou sbírku poezie a je na ní vidět, že od doby první sbírky (Bratře, sestro, 2017) se hodně posunul dopředu. První sbírka byla zcela nedotčená znalostí moderní literatury a celkově vyznívala spíše dětsky. Jedním z motivů nové sbírky je i vyrovnávání s českou básnickou tradicí – básně věnované Josefu Palivcovi, Karlu Šiktancovi, vyznání z obdivu k surrealistické poezii Milana Nápravníka. Ale vyhraňuje se i negativně: „ČernýHolaNád­vorníKainaRaděj ne. / Výsostné pilíře, / polibky na tváře! / ŠalDykydy, JuliŠebKainaRaděj ne. / Sám vidíš všude jen, všude slov křeče jen.“


Půl století očima malíře

Před 11 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové Doležalové František Doležal. Poesie a život
 

Monografie malíře Františka Doležala (1910–1989) není jen přehlídkou krásných fotografických reprodukcí jeho výtvarného díla. Je zároveň dílem životopisným. Životopis umělce je prokládán výtvarnými kritikami, které Doležal psal, mistrnými teoretickými úvahami o umění vlastním i druhých. Nacházíme tu citace mnoha osobních dopisů – Doležal jako autor dopisů je skvělý spisovatel. Literatura ho přitahovala vždy – hlavně francouzští prokletí básníci. Sám se o psaní pokoušel, znal se s mnoha předválečnými levicovými literáty. V závěru monografie můžeme číst jeho básně a velmi živé a vtipné vzpomínky na dětství strávené na zámku v Kostelci nad Orlicí, kde byli jeho rodiče ve službě. Zajímavý je text o Frantovi Sauerovi, Doležalovu kumpánovi z mládí.


Brána ukutá z pravdy, brána utkaná z lží

Před 11 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Brána ze slonoviny, brána z rohu od Roberta Holdstocka
 

Dlouho předtím, než vábení čarovného lesa v srdci Anglie podlehl hrdina Lesa mytág Steven Huxley, se jeho tajemství rozhodl vypátrat jeho bratr Christian. I on vstupuje do míst legend a prapůvodních mýtů jako nevinný a dobrotivý chlapec. Jako Orfeus svou Euridiku, i on touží přivést ze světa mrtvých milovanou bytost a přijít na kloub záhadám, které se odehrávají snad jen pár stop za dřevěným plůtkem Dubového srubu na okraji Ryhopského hvozdu. Avšak pouhý záblesk toho, co jasně zahlédnete koutkem oka až na samém kraji vidění, může obsáhnout celý váš život.


Černý čaj z Ruska

Před 11 měsíci v kategorii Moje řeč ·· Kateřina Segešová

Rasismus je velkým tématem ve světě a nejinak tomu je ve Francii. Během několika posledních týdnů se nejen v Paříži konalo několik protestů proti rasismu, a to i navzdory koronaviru a jeho znovuvystrkujícím růžkům. Do toho všeho rozruchu jsem přišla já, jak Francouzi říkaj, „holka z Východu“, a přinesla s sebou trochu natvrdlosti.


Svědectví o svobodě myšlení

Před 11 měsíci v kategorii Dobrá kniha ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky II od Jiřího Němce
 

Psycholog, filozof a později disident Jiří Němec (1932–2001) svůj intelektuální deník zřejmě nepsal s myšlenkou na publikaci. Nicméně když v roce 1983 odcházel do exilu, svěřil své zápisníky Janu a Františce Sokolovým. Po jeho návratu v roce 1990 mu je vrátili a Jiří Němec je v roce 2000 spolu s dalšími svými písemnostmi svěřil Robertu Krumphanzlovi, editorovi svého díla. Ten nyní vydal druhý díl Zápisníků a putování rukopisu popsal v komentáři k němu.


Konec jazykové šikaně!
neboli Tři pozměňováky k pirátské nápravě češtiny

Před rokem v kategorii Moje řeč ·· Alžběta Dvořáková

Pustím si DVTV, kde vidím rozhovor o přechylování, což mě zajímá, a schlíple poslouchám Martina Veselovského, který mluví s poslancem za Českou pirátskou stranu.

S každou vteřinou musím bohužel poslanci dávat více a více za pravdu. Koneckonců, říkám si, nosit křížek na masivním zlatém řetězu na chlupaté hrudi tu taky nikomu nezakazujeme, proč bychom tedy měli u dospělých lidí úředně bránit nějakému jazykovému nevkusu?


Jak Gaël přechyloval

Před rokem v kategorii Moje řeč ·· Kateřina Segešová

Během několika posledních týdnů mě ani v Paříži neminula česká debata na téma přechylování příjmení a vášnivé spory o to, zda by měly ženy mít právo volit si podobu příjmení bez koncovky -ová. Zhlédla jsem rozhovory na DVTV, přečetla pár článků na internetu a hlavně strávila několik hodin pročítáním diskusí na různých webech (to nikdy není dobrý nápad).


Kupujete knížky? Ale… jak?

Před rokem v kategorii Moje řeč ·· Anna Štičková

Přemýšleli jste teď někdy v karanténě o tom, jak se vám knížka, která vám ukracuje dlouhé chvíle, dostala do ruky? A kolika rukama předtím prošla? Pokud ne, máte teď jedinečnou možnost to zjistit – a zamyslet se nad tím, jak důležitou roli v osudu knih hrajete vy sami.