E-mail: barbora.cihakova@dobracestina.cz
Funkce: tisková mluvčí a Nedělnička Dobré češtiny, post-mistrová facebookových stránek, režisérka pořadu Literární akty (již brzo!), recenzentka, rekreantka
Ročník: 1988
Narodila jsem se ve Dvoře Králové nad Labem. V srdci zůstanu stále blízko právě tomuto kraji, kde psal Jakub Deml i Karel Čapek, kde tvořil Otto Gutfreund.
Osudového přešlapu jsem se dopustila na sklonku léta, když mi bylo necelých dvanáct let. Tehdy jsem přesvědčila sama sebe – a navíc oznámila rodičům –, že se budu zabývat už jenom literaturou. I moje studia na gymnáziu podle toho vypadala. Ročník od ročníku jsem si na konci školního roku vyzvedávala vyšší a vyšší komínky zabavených knih. Druhým přešlapem bylo mé první odpoledne za školou, když jsem z otcovy knihovny tajně vzala Kafkovu Proměnu a nějak si uvědomila, že jejím celodenním čtením pořád dokola se naučím víc než ve škole. Právě Kafka je jedním z autorů, které budu číst zas a znova až do konce života.
Nicméně postupem času jsem začala číst i poezii a pochopila, jak hluboko a přímo může člověka zasáhnout slovo. Kolik v sobě může nést krásy a děsu. Pomalu jsem objevovala autory, jako je Vladimír Holan, Jan Zahradníček, Jakub Deml, Anna Achmatovová, Robert Frost. Díky nim vím, že uvědomit si jediný verš do krajnosti může trvat i několik životů. Snad i proto se pro mě poezie stala prostorem, který jsem vždycky ochotná bránit. Sama ji píšu, aspoň se o to snažím. Tuším, že za jeden dobrý verš bych odprodala kus duše. Píšu hlavně na cestách. Proto občas nečekaně mizím a probouzím se na různých místech, kdekoli, kde můžu najít jiný pohled. Stejně tak se ráda vracím do svého rodného kraje – ani do konce života ten prostor nepoznám, a navíc myslím, že bylo dopředu dáno, kde se má člověk narodit.
Před 3 lety v kategorii Karel Pecka
První, literárněhistorická část tohoto textu mapovala Peckovu tvorbu, její genezi v prostředí pracovních táborů padesátých let i pozdější vydávání v nakladatelstvích oficiálních a exilových. Mozaika z deníkových zápisů i korespondence měla složit obraz Peckova díla i komplikací, které ho doprovázely. Druhá, literárněkritická část textu zachycuje současný stav vydávání Peckova díla ve spojení s aktivitami „editora“ Daniela Pagáče a popisuje, do jakého tvaru svépomocný nakladatel dovedl Peckovo dílo po více než dvaceti letech od autorovy smrti.
Před 3 lety v kategorii Karel Pecka
Karel Pecka by se v prosinci dožil dvaadevadesáti let, a tak vznikl tento medailon – jako připomenutí jeho díla, jak ukazuje dnešní první část, která se vrací k jeho tvůrčím základům a protahuje přímku až k jeho smrti, od níž uplyne 13. března 2021 čtyřiadvacet let. Jen to není příběh se šťastným koncem, ale ironie a hra, která si nárokuje jeho dílo a posunuje jeho východiska i představy, ale k tomu až v druhé části za týden. Teď zpátky na samotný začátek:
Před 4 lety v kategorii Moje řeč
Jak ukázala doba zavřených knihoven a archivů, pokusily se jedny i druhé instituce porůznu zveřejňovat digitalizované publikace – a jistě všem náleží dík, neboť takto umožnily studentům a badatelům z různých vědních oborů pokračovat v práci. Jenže ne všechno se vyjevilo jen v tomto pozitivním slova smyslu – a jako férové.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Poslední měsíc ukázal, že česká vláda vyhlásila válku nejen viru, ale i rozumu, a tak Nedělnička přináší několik rad, jak by to mělo vypadat, aby to začalo dávat smysl. Vítejte u prvního a doufejme, že i posledního dílu Desatera zdravé a správné komunikace aneb Povídejme si s vládou.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Vítejte u karanténního zpravodajství. Situace je pro všechny poměrně nesnadná. Svět oblétly fotografie delfínů v Benátkách, vzápětí se ukázalo, že jsou nepravdivé. Dá se řídit jenom heslem Co platilo v pondělí, v úterý lze zapomenout aneb V kolik hodin nakupovali senioři dnes, v tolik zítra nebudou… Nedělnička by mohla pokračovat donekonečna, ale pokud chcete toto období přečkat ve zdraví, připravila pro vás několik tipů, čemu se vyhnout, ale též doporučení, jak tyto nebezpečné kratochvíle nahradit.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Venkovní teplota připomíná březen, žádné ochlazení se však nečeká, přitom Velká Británie tento týden provedla brexit, ale na každodenní život v Evropské unii to prý zatím nemá žádný dopad. Z východu se do Evropy stahuje koronavirus, z jižních Čech se blíží chřipková epidemie, zatímco Babiš se Zemanem se setkali na společném obědě. Máme za sebou další náročný týden, ale nebojte, Nedělnička bude psát tento týden pomalu, protože ví, jak neradi čtete rychle. Vítejte u pravidelného zpravodajství.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Jak mnozí zaznamenali již počátkem tohoto týdne, celou Evropu pobolívá hlava, trpí únavou, občasně omdlévá a nemá daleko k srdečnímu selhání. Nad Kanadou je tlaková níže, a tak nad Evropou výše, dopady to má různé, jak ostatně ukázaly zprávy z tohoto týdne. A Nedělnička by se ráda věnovala všemu – prezident Trump má nový rekord v počtu vydaných zpráv na Twitteru za jeden den, Adriana Krnáčová připravuje nový román s autobiograficky laděným názvem Hydra, egyptská mumie dostala zpátky po 3000 let hlas a zoo v El Pasu připravuje speciální akci na svatého Valentýna, která zahrnuje interakci švábů a surikaty. Žel Nedělnička se stala obětí dvou textů, a tak jí nezbývá než odstartovat uplynulý týden čtvrtkem, ať si to odbudeme rovnou.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Ocelové nebe, a sněhu by se nedořezal. Blíží se únor, ale jako by byl sotva říjen. Těžko říct, co je to za roční období, tolik smutku – jak se povídá, koho nevezmou Vánoce, odnese si leden, a koho nevzal podzim, odnese si březen. Byl to dlouhý týden, zakalený, odešel Josef Čermák, odešla Madla Vaculíková.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Dovedu si představit, jak vám Nedělnička chyběla, ale rozumějte, vánoční svátky by měly být plné klidu a pokoje, to se mají číst věci radostné, a pokud možno poklidné, žádné rozevláté zprávy. Tak se vrací Nedělnička až s lednem, aby vám všem zároveň připomněla, že včera, 4. ledna 2020, uplynulo přesně 120 let od narození Bedřicha Fučíka, a to pak jdou zprávy, všechny ty malichernosti, drobnosti a krátkodechosti stranou. Pohodlně se usaďte, vzpomínáme.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Máme tu třetí adventní neděli: „Radujte se v Pánu, vždycky, znovu říkám, radujte se!“ Jak ukázal celý uplynulý týden, máme za sebou spoustu cen, objevů i předávání, a tak mají mnozí k radosti skutečný důvod, žel závěr týdne ukázal, že nám ostatním je leda tak do breku. Vítejte u dalšího zpravodajství z domova i ze světa.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Blíží se Vánoce, začíná druhý adventní týden, mějte se na pozoru, letošní ozdoby na stromeček by totiž měly být bílé nebo čiré. V opačném případě nebude váš stromeček módní a budete se za něj muset stydět. Výluka trvá ve východních Čechách, výluka trvá v Brně, zato v Židlochovicích mají novou železniční trať. Letos se jim podařilo obnovit i parkoviště a autobusové nádraží. V příštím roce se chystá letiště. Zapalte svíce, je tu opět Nedělnice.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Jak Nedělnička slíbila, dokončíme tento týden rekapitulaci posledních dvou let. Držte si klobouky, bude to jízda.
Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy
Chápu, že jste byli všichni zaskočeni, pohoršeni i zklamáni, když se Nedělnička tak dlouho neobjevila. Ona se pouze rozhodla, že uctí dvě velká výročí jediným slušným způsobem – a vyhlásila dvouleté ticho a mlčení. Pohodlně se usaďte, Nedělnička je zpátky a má víc než mnoho munice.
Před 6 lety v kategorii Dobré zprávy
Milá Barunko,
jak Nedělnička přislíbila, vrací se, aby Ti zrekapitulovala všechno, o co jsi přišla, když jsi to zaspávala v nemocnici. Možná by bylo lepší některé věci zatajit, ale když už ses tedy probudila, tak přišel čas, aby ses chybějící informace dozvěděla. A lepší všechno teď a naráz než pak plíživě a postupně.
Před 6 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Bedřicha Fučíka Čtrnáctero zastavení
Ve Čtrnácteru zastavení jsou portrétováni F. X. Šalda, Otokar Březina, Josef Florian, Jakub Deml, Vladislav Vančura, František Tichý, Vítězslav Nezval, František Halas, Jan Čep, Jan Zahradníček, Vilém Závada, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Rudolf Černý – ale i sám jeho autor Bedřich Fučík. Kniha se na konci loňského roku dočkala druhého tištěného vydání.