LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Nedělnička CXXXX aneb Desatero zdravé komunikace

Před 4 lety ·· Barbora Čiháková

Poslední měsíc ukázal, že česká vláda vyhlásila válku nejen viru, ale i rozumu, a tak Nedělnička přináší několik rad, jak by to mělo vypadat, aby to začalo dávat smysl. Vítejte u prvního a doufejme, že i posledního dílu Desatera zdravé a správné komunikace aneb Povídejme si s vládou.

Zaprvé veřejnosti sdělujme jen zprávy, které jsou ověřené a pravdivé. Pokud nevíme, co je to pravdivost a jak jí dosáhnout, raději nezveřejňujme informace žádné.

Zadruhé pokud mluvíme do televize, neříkejme lidem, že by nám měli zavolat. Nedělnička chápe, že na nás na všechny v této situaci doléhá samota, ale to by to vypadalo, kdyby na jedno číslo volali všichni, ale na ostatní nikdo.

Zatřetí svá rozhodnutí sdělujme jasně. Ideálně se snažme řešení najít na první pokus, možná na druhý. Pokud používáme opakovaně pokusů vícero, vzniká chaos.

Začtvrté je někdy lepší počkat neboli velké změny nevyhlašujme ani ve čtvrtek večer, ani v pátek. V sobotu nikdo zareagovat nestihne a v neděli už byl svět stvořen celý, takže nezbyl čas na nic jiného než na odpočinek.

Zapáté pokud se domníváme, že je určitá změna nezbytně nutná, zpravme dopředu instituce, kterých se týká. Moment překvapení není vždy vítaný. Pokud například chceme rychle otevřít vysoké školy, měli bychom nejprve zvážit zde uvedený čtvrtý bod a informovat včas jejich vedení. Není nic podivnějšího, než když se studijní oddělení dozví o znovuzavedení výuky od svých studentů z Facebooku. Nedělnička tuší, že jde o situace vyvolané pocitem, který je uveden v druhém bodě, ale ne všichni máme vždy čas telefonovat. Dále též platí, že obecné informace mají pro konkrétní případy rozdílné důsledky. Chceme-li znovuotevřít knihovny, měli bychom si uvědomit, že existuje kupříkladu Klementinum a další, kde se vypůjčuje převážně prezenčně. Pokud smí do studovny vstoupit pouze deset lidí, ale nevíte, které vybrat, angažujte kněze (viz bod osmý).

Zašesté Nedělnička tleská modernizaci, ale upozorňuje, že sociální sítě nemusejí být ke komunikaci vždy ideální. Pokud se chceme jako členové vlády k něčemu vyjádřit, nedejbože se omluvit, zprostředkujme to vhodným kanálem. Pokud jedna herečka použije sociální sítě k uveřejnění obnažených fotografií, jen potvrzuje, že jde o trochu jiný kanál, a vedle toho veškeré kazuistiky, statistiky, natož omluvy zapadnou.

Zasedmé pokud nesouhlasíme s kolegou z týmu (zejména v tuto chvíli využijeme bod druhý), svoji frustraci netlumočme na sociálních sítích.

Zaosmé chceme-li vyhlásit něco, ale nevíme, jak to funguje, raději se dopředu zeptejme. Například pokud se rozhodneme, že otevřeme kostely, ale nikdy jsme v žádném nebyli, zeptáme se někoho, co to obnáší, dříve než omezíme počet účastníků bohoslužby na patnáct. Vzorový příklad může posloužit i jako domácí procvičování pro žáčky: na mši musí přijít kněz, dále aspoň jeden ministrant, ideálně i jeden lektor, který přečte z Písma, bude zde nejspíš i kostelník. Kolik farníků se jí smí zúčastnit? Zadání lze rozšířit i na psaní libovolného slohového útvaru na téma: Jak kněz mezi farníky vybere, kdo z nich se na mši dostane, kdo nikoliv a proč? Své texty neváhejte Nedělničce poslat, nemusí na rozdíl od ostatních všechno hned zveřejnit, ale přečte si je určitě.

Zadeváté vyrukujeme-li při zdravotní osvětě před nejširší veřejností s nějakým odborným termínem, ověřme si, jestli již neexistuje v jazyce neodborném, a pokud existuje, zjistíme, co znamená. Více naleznete v Jungmannově Slovníku česko-německém, konkrétně na straně 677 třetího dílu, pod písmenem P. (Až se nasmějete, Nedělnička doporučuje, zejména dětem a mladistvým, nalistovat v prvním svazku písmeno G. Jak vzpomínal Stanislav Vodička v knize Básník Jakub Deml v Tasově, může být právě s tímto písmenem velká legrace: „Při Jungmannově jazykovědné pečlivosti je právě za písmenem G shromážděno tolik necudných citátů a pramenů, že se při čtení, a příslušných Demlových podotknutích, stal z večera kabaret uzavřené společnosti […]. Velice hlasitě se smál nad ‚Gablka a havna po vodě plavaly. Havna se chlubily: My gablka kaupáme. A tak všem lidem příklad zanechaly.‘“)

A zadesáté – jestli na vašem balkoně zahnízdili holubi, ale vy je tam nechcete, odstraňte snůšku a hnízdo zničte (pozor na to, můžete přečkat jedno líhnutí, ale holubi snášejí i dvakrát), jen mějte na paměti, že i holubi patří mezi ptactvo nebeské. Tento bod na první pohled s ostatními nesouvisí, ale tak je to dneska se vším.

Pokud budete doporučení následovat, začne to všechno dávat aspoň nějaký smysl. Nedělnička se loučí a do dalšího týdne přeje jen to dobré, organizované a přehledně informativní zvláště.