LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Když máš někoho rád, nenecháš ho přece zmizet

Před hodinou ·· Lucie Kukačková

Literární bašta recenzuje komiks Moje kniha Vinnetou od Toy Box
 

„Když z vašeho života někdo odejde, co po něm zůstane?“ ptá se autorka na prvních stránkách své komiksové knihy a touto otázkou předjímá její příběh, nebo možná přesněji mozaiku vzpomínek, básní a událostí, ve své podstatě mikropříběhů, s citem poskládaných vedle sebe. A tak se pomalu odvíjí volné vyprávění, které se odehrává v několika rovinách.


Osud historika na přelomu tří režimů

Před 7 dny ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové věnovanou Janu Hertlovi
 

Editorka Jarmila Štogrová se více než deset let zabývá osobností historika, sociologa, publicisty a všestranného kulturního pracovníka Jana Hertla (1906–1965). Ten je dnes stranou širšího veřejného povědomí, ačkoliv ve své době patřil mezi přední představitele katolické inteligence. Kniha přináší řadu studií a článků o jeho osobnosti, ale jejím jádrem je Hertlova biografie sestavená z ukázek z jeho deníků a dopisů přátelům i ze vzpomínek jeho dcer. Takto pojatý životopis překračuje soukromý ráz a čtenářovi se otevírá vhled do kulturního dění třicátých až poloviny čtyřicátých let, kdy byl Jan Hertl významným organizátorem vzniku a vydávání katolické revue Řád (vycházela 1932–1944).


Rapsodie

Před 13 dny ·· Barbora Čiháková

Literární bašta recenzuje knihu Bedřicha Fučíka Čtrnáctero zastavení

Ve Čtrnácteru zastavení jsou portrétováni F. X. Šalda, Otokar Březina, Josef Florian, Jakub Deml, Vladislav Vančura, František Tichý, Vítězslav Nezval, František Halas, Jan Čep, Jan Zahradníček, Vilém Závada, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Rudolf Černý – ale i sám jeho autor Bedřich Fučík. Kniha se na konci loňského roku dočkala druhého tištěného vydání.


Ozvěny příběhu zaklínače

Před měsícem ·· Daniel Kubec

Cyklus příběhů o zaklínači Geraltovi z Rivie, nájemném lovci nestvůr, je bezpochyby v současné době jedním z k nejznámějších světů fantasy, které vznikly na kontinentální Evropě. Andrzej Sapkowski se inspiroval nejen v klasických dílech vycházejících z anglosaské mytologie, ale přejímá motivy také z pohádek, slovanských mýtů, dokonce i z české historie (například jeho pozdější Husitská trilogie). Spíš než na komplexní magický svět se Sapkowski soustředí na politické a špionážní pletichaření, vykresluje silné charaktery a jejich individuální příběhy, které jen tak mimochodem ovlivňují osud celého světa. Příběh zaklínače Geralta a princezny Ciri se rozvíjí od kratičkých povídek po románovou sérii.


Možnosti Možnosti

Před měsícem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje výbor z textů samizdatového časopisu Možnost z let 1980–1989
 

Josef Štogr (* 1957) je filozofický esejista a komentátor. Vydává internetové časopisy MožnostRevue Trivium. Knižně publikoval studijní texty zaměřené na veřejný prostor, například Dobré a správné (Agnes 2002), Přínosné a užitečné (Podnos 2005) a filozofické eseje Proměnlivé a stálé (Cherm, 2004) a Slovník samozřejmých slov (Cherm 2011). Stál u zrodu Pant klubu, kterým v devadesátých letech prošla řada začínajících autorů, studentů a všestranně kulturně aktivních lidí. Nynější výbor z Možnosti, původně samizdatového časopisu, který Josef Štogr vydává od roku 1980 se svou ženou Jarmilou, doprovází zvláštní, stotřicáté číslo Možnosti, nazvané Samizdat – aktualita tématu.


Šílený Maďar o jiných šílených Maďarech

Před 2 měsíci ·· Jan Mazanec

Literární bašta recenzuje sbírku povídek Čarodějova zahrada od Gézy Csátha
 

Géza Csáth je výrazná figura maďarské literatury počátku 20. století, pro českého čtenáře však dosud neznámá. Pravděpodobně za to může i fakt, že nestihl za svůj krátký život napsat ucelenější texty a mnohem známější jsou jeho životní osudy. Vystudoval medicínu a jako psychiatr na sobě začal zkoumat účinky drogové závislosti. Stále rostoucí paranoia ho nakonec dovedla až k vraždě manželky a sebevraždě. V tvorbě hojně čerpal ze svých setkání s pacienty trpícími nejrůznějšími psychickými chorobami a snažil se zachytit jejich myšlenkové pochody.


O Podzemním paláci, o ďáblu v zrcadle, o drakovi, o ctnostných katolících a protestantech

Před 2 měsíci ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Ďábel v zrcadle od Juraje Červenáka
 

Hrozba stejně velká jako turecká horda ohrožuje Vídeň. V sázce jsou životy arcivévody Matyáše Habsburského i vrcholného představitele katolické církve. Číhá skutečný nepřítel v zrcadle, nebo za ním? A bude tentokrát hrát roli, zdali je jím katolík, protestant, žid, anebo muslim? Kapitán Joachim Stein, notář Matěj Barbarič a kaprál Bohdan Jaroš musí ve čtvrtém detektivním příběhu z rudolfínské doby skrze onen pozlacený rám pohlédnout především do svého nitra, neboť i oni budou podrobeni zkoušce a nuceni zjistit, kým vlastně jsou. No, možná až na Jaroše.


Ne dokument – pozoruhodný životní příběh!

Před 6 měsíci ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje výbor rozhovorů z Revolver Revue
 

Revolver Revue vydala výbor z rozhovorů, které v ní nebo v Kritické příloze RR vyšly za třicet let existence časopisu. Řada dotazovaných je již po smrti, přes sedm set padesát stran textu však netvoří jen dokument doby. Ve sledu zpovědí se umělci, kunsthistorici či jiní kulturní pracovníci stávají literárními postavami, které mají cosi společného: především pozoruhodný příběh člověka, který ve své činnosti usiluje být sám sebou navzdory mnohdy nepříznivým podmínkám. Jan Lopatka v jednom z prvních rozhovorů vysvětluje rozdíl mezi outsiderem a solitérem. A slovo solitér se v knize objevuje jako charakteristika dotazovaných často.


Jazzoví upíři, chiméry, Britové a jiná havěť

Před 8 měsíci ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Měsíc nad Soho od Bena Aaronovitche
 

Ano, jazz – podmanivá hudba, která dokáže roztančit sály plné lidí, stejně jako dohnat tytéž tanečníky k slzám a melancholii. Buďte všichni vítáni v zahradě nezemských rozkoší. Kde si znavený poutník může svléci plášť puritánské zdrženlivosti, rozšněrovat korzet maloměstské morálky a přecpat se vším, co jen život nabízí, zpívá Skřivánek Larry, jehož uťatá hlava může a nemusí být zapletena do nového případu policisty Petera Granta. Kdyby ho tak jenom někdo poslouchal. Nástroj zvolil Aaronovitch mocný, dokázal jej však použít? Podařilo se mu vtisknout své druhé detektivce něco z oné jazzové atmosféry, na niž své čtenáře láká?


Svítit baterkou do noci

Před 9 měsíci ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Jména příběhu od Marka Vajchra
 

Asi první, nad čím začnete přemítat při četbě knihy Marka Vajchra Jména příběhu, je otázka, k jakému žánru ji přiřadit. Mohutné dílo o 480 stranách doprovázejí poznámky a obrazové přílohy o celkovém rozsahu téměř 150 stran. Je zjevné, že vznik knihy prošpikované odkazy předcházelo důkladné studium kunsthistorické a pramenné, v archivech a matrikách. Je to však skutečně text odborný? Přístup k dokumentům se totiž jeví jako beletristický. Autor si s tím, co prozkoumal, hraje. Vypadá to tak, že důkladné bádání je zkrátka autorův koníček a před „seriózním“ vědeckým zhodnocením dává přednost fantazii. Píše si všem vědcům navzdory poněkud marnotratně o tom, co ho baví, prostě jen tak pro radost.


Jak si prdí princezny?

Před 10 měsíci ·· Lenka Hniličková

Literární bašta recenzuje knihu Jonáše Ovanula Kdo si prdnul u dvora.

 

Je zvláštní, kolik rozruchu umí takový prd způsobit, a to ani nemusí jít o hromotluka, kterého slyší půl náměstí, i takový ticháček, který donutí zadržet dech lidi v okolí sta metrů od vypustivšího červenajícího se jedince, vás dostane do rozpaků. Všichni vědí, že je prd mezi námi, ale nikdo o něm nemluví. A právě to se rozhodl změnit doc. MUDr. Jonáš Ovanul, CSc., přední český flatulolog, a proto napsal knížku Kdo si prdnul u dvora.


Do lesa s mnoha jmény mnoho cest se klikatí, pramalá však naděje, že hrdina se navrátí

Před 10 měsíci ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Lavondyss od Roberta Holdstocka

 

Podruhé se vydáváme do tajemného lesa mytág v srdci Anglie, Ryhopského či Hoodova hvozdu mezi dalšími desítkami jmen, jež mu lidová tvořivost za staletí přiřkla. Do místa, kde se lidské představy stávají skutečností a kde prapůvodní mýty ožívají. Kam je nesnadné se dostat a ještě těžší odtamtud vyváznout se zdravou kůží, nepoznamenáni a nezměněni. Neboť tak jako si návštěvníci lesa nacházejí svou roli a místo v mýtu a pozměňují jej, mění zároveň les nenápadně a pozvolna i je. Dokáže mladá dívka ze spárů lesa vyrvat svého ztraceného bratra Harryho? Dostanou se tentokrát hrdinové až do nitra lesa – mrazivé Lavondyss? A jak to vlastně bylo s tím Artušem?


Český Forrest Gump

Před 10 měsíci ·· Michal Beck

Literární bašta recenzuje román Petra Stančíka Andělí vejce

 

Po velkém úspěchu Mlýnu na mumie, oceněném Magnesií Literou, přichází Petr Stančík s další knihou. Andělí vejce působí na první pohled jako opak předchozího románu, není totiž městskou detektivkou, ale vesnickou groteskní idylou. Stančíkův rukopis je ovšem patrný – lyrický jazyk a třeskutá ironie, historická erudice a mystifikace, realita a magičnost. Navzdory prvotnímu předpokladu jsou si obě knihy podobny jako vejce (andělímu) vejci. Stančíkovi se ovšem podařilo vytvořit další postmoderní román, který čtenáře nadchne i přes mnohé podobnosti s jeho předcházející tvorbou a téměř nezměněnými vypravěčskými postupy.


Nejlepší komiksy roku 2016

Před 11 měsíci ·· Jan Mazanec

Komiksu jsme na Literární baště věnovali v roce 2016 méně prostoru, než jsme před rokem slibovali, a tak opět chceme dohnat recenzní resty bilancováním uplynulého roku. I tentokrát se zaměříme na pět nejpozoruhodnějších komiksů, které vyšly v předchozích dvanácti měsících, a pokusíme se přitom naštvat co nejméně fanoušků, jejichž oblíbený titul se do našeho úzkého výběru nevešel.
 


Záhada Gabrielova hlavolamu

Před 11 měsíci ·· Barbora Čiháková

Literární bašta recenzuje sbírku Obvyklé hrdinství od Tomáše Gabriela
 

Obvyklé hrdinství je druhou sbírkou Tomáše Gabriela. Nakolik se dala brát jeho prvotina Tak černý kůň tak pozdě v noci jako přípravné práce a hledání výraziva, jeho nová kniha už jenom připomíná otázku, kde jsou hranice poezie: „Odvážné verše nepřicházejí odvážně / hrdě, z hloubi ani pokorně / prostě nebo samozřejmě / ale nějakým jiným, jistě zajímavým způsobem.“