LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

… a před sebou šílených lidí tmu

Před měsícem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje sbírku Štěpána Hamajdy Apoštol smíchu a jiné básně
 

„Touhou tmí se tichý tis, / tišší slova našel bys. / Tiší slova? Netiší. / Nejtišší je nic.“ Štěpán Hamajda (* 1998), student oboru čeština-francouzština na FF UK, vydal druhou sbírku poezie a je na ní vidět, že od doby první sbírky (Bratře, sestro, 2017) se hodně posunul dopředu. První sbírka byla zcela nedotčená znalostí moderní literatury a celkově vyznívala spíše dětsky. Jedním z motivů nové sbírky je i vyrovnávání s českou básnickou tradicí – básně věnované Josefu Palivcovi, Karlu Šiktancovi, vyznání z obdivu k surrealistické poezii Milana Nápravníka. Ale vyhraňuje se i negativně: „ČernýHolaNád­vorníKainaRaděj ne. / Výsostné pilíře, / polibky na tváře! / ŠalDykydy, JuliŠebKainaRaděj ne. / Sám vidíš všude jen, všude slov křeče jen.“


Půl století očima malíře

Před měsícem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové Doležalové František Doležal. Poesie a život
 

Monografie malíře Františka Doležala (1910–1989) není jen přehlídkou krásných fotografických reprodukcí jeho výtvarného díla. Je zároveň dílem životopisným. Životopis umělce je prokládán výtvarnými kritikami, které Doležal psal, mistrnými teoretickými úvahami o umění vlastním i druhých. Nacházíme tu citace mnoha osobních dopisů – Doležal jako autor dopisů je skvělý spisovatel. Literatura ho přitahovala vždy – hlavně francouzští prokletí básníci. Sám se o psaní pokoušel, znal se s mnoha předválečnými levicovými literáty. V závěru monografie můžeme číst jeho básně a velmi živé a vtipné vzpomínky na dětství strávené na zámku v Kostelci nad Orlicí, kde byli jeho rodiče ve službě. Zajímavý je text o Frantovi Sauerovi, Doležalovu kumpánovi z mládí.


Brána ukutá z pravdy, brána utkaná z lží

Před měsícem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Brána ze slonoviny, brána z rohu od Roberta Holdstocka
 

Dlouho předtím, než vábení čarovného lesa v srdci Anglie podlehl hrdina Lesa mytág Steven Huxley, se jeho tajemství rozhodl vypátrat jeho bratr Christian. I on vstupuje do míst legend a prapůvodních mýtů jako nevinný a dobrotivý chlapec. Jako Orfeus svou Euridiku, i on touží přivést ze světa mrtvých milovanou bytost a přijít na kloub záhadám, které se odehrávají snad jen pár stop za dřevěným plůtkem Dubového srubu na okraji Ryhopského hvozdu. Avšak pouhý záblesk toho, co jasně zahlédnete koutkem oka až na samém kraji vidění, může obsáhnout celý váš život.


Svědectví o svobodě myšlení

Před 2 měsíci ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky II od Jiřího Němce
 

Psycholog, filozof a později disident Jiří Němec (1932–2001) svůj intelektuální deník zřejmě nepsal s myšlenkou na publikaci. Nicméně když v roce 1983 odcházel do exilu, svěřil své zápisníky Janu a Františce Sokolovým. Po jeho návratu v roce 1990 mu je vrátili a Jiří Němec je v roce 2000 spolu s dalšími svými písemnostmi svěřil Robertu Krumphanzlovi, editorovi svého díla. Ten nyní vydal druhý díl Zápisníků a putování rukopisu popsal v komentáři k němu.


Dvě knihy o samotářích

Před 7 měsíci ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihy Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak
 

Přemýšlím o tom, proč na mě první kniha Aleše Palána o samotářích udělala velký dojem a proč ta druhá, ačkoliv jsem ji přečetla se zájmem, na mě tolik nezapůsobila. V každé je osm rozhovorů, dvakrát osm životních příběhů. Už autenticita zaujme, nečteme nic vymyšleného, je to žité. Snad byla druhá kniha připravována moc narychlo? Zatímco dříve se autor šumavských samotářů skutečně ptá a oni mu odpovídají, ve druhé knize má čtenář dojem, že tazatelovy repliky jsou jen jakási vata, která má monology dotazovaných členit do celků, nepůsobí to jako skutečný rozhovor, spíše jako „povzbuzování k hovoru“. Příběh člověka se pak ukazuje jen z povrchu. Ale dost možná, že v druhé knize byli samotáři z Čech a Moravy uzavřenější nebo nedovolili o sobě uveřejnit to podstatné.


Absolutní nárok svobody

Před 7 měsíci ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihy Romana Szpuka A zavaž si tkaničky a Klika byla vysoko
 

Obě recenzované knihy Romana Szpuka tvoří ještě s jeho starší knihou Chraplavé chorály (2013) trilogii. Obě mají deníkový charakter, časově na sebe navazují. Na první pohled jsou si velmi podobné, ale liší se, protože život vypravěče se posunul někam dál.


Intermezzo sitenské, intermezzo trutnovské

Před 8 měsíci ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihy Vlk a dýka a Les přízraků od Juraje Červenáka
 

Speciální vyšetřovací komise Matyáše Habsburského, jejíž členové posbírali vavříny slávy za vyřešené případy v Schemnitzu, Praze, Bratislavě a Vídni, se rozdělila. Notář Matěj Barbarič se vrací do rodného Schemnitzu, cesta kapitána Steina a seržanta Jaroše vede k získaným statkům na Trutnovsko. Ani jednoho však nečeká oddych a zasloužená dovolená. Barbarič je povolán k nevysvětlitelnému zmizení kastelánovy dcery na nedalekém, pověstmi opředeném hradu Sitno. Stein zase na hrádku Stříbrná skála čelí chladným stěnám, penězokazům i krvežíznivému Rübezahlovi. A my se společně s nimi můžeme pokusit rozlousknout pátý a šestý případ historické detektivní série z přelomu 16. a 17. století.


Spokojený život mají jen ti, které se Vypravěč bojí vystavit zkoušce Příběhu

Před 8 měsíci ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Vlk!, první titul série Grimm City od Jakuba Ćwieka
 

Nad městem bídným a chlípným bdí Vypravěč, vševědoucí a všemocný. Hle, poslyšte jeho Příběh, legendu o černém obrovi, který kdys dávno spadl z nebes, o lidu statečném, který jej přemohl, o těle obřiska, jež z hlubin země dolováno, napájí svou mízou tepny města a uvádí tak pojízdné stroje v pohyb. Ve městě hanby a korupce, kde vše se utápí v mlžné šedi a olejové černi a nohy z plynu nedobrovolně pouštějí zavraždění taxikáři. Takové je Grimm City.


Oči. Oči, jež hledí až na dno lidské duše

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Pustá duše od Dana Simmonse
 

Smrt milované bytosti musí člověkem zákonitě otřást. A co když je navíc ten druhý telepat a kromě své bolesti prožívá i bolest umírajícího? Když Jeremymu Bremenovi zemře na následky zhoubné rakoviny manželka Gail, jediná další telepatka, kterou v životě poznal, jeho život pro něj ztratí smysl. Podpálí dům, vybere všechny peníze z účtu a bez vidiny dalšího směřování odletí prvním letadlem do neznáma. Pryč. Pryč od lidí, od odpovědnosti, od minulosti. Od přemýšlení nad tím, o co přišel. Naprosto zdecimovaný nastupuje klikatou a strastiplnou cestu z pustiny své duše.


Do lesa mytág potřetí – s revolverem, buzolou a brandy

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Hloubení od Roberta Holdstocka
 

Do lesa z kostí, Ryhopského lesa, lesa mytág či Hoodova hvozdu v srdci Anglie (z mnoha jmen, jež mu přiřkla lidská představivost, bázeň a folklór) se vydávají noví odvážlivci, noví hrdinové a snílci, kteří tak či onak svému iracionálnímu puzení nedokážou odolat. Stevea Huxleyho hnala do útrob pralesa touha po mytické Guinevře stejně jako pátrání po ztraceném bratrovi a odkazu šíleného otce. Dívenku Tallis zase zvábilo ševelení promlouvajících dřevěných masek, nešťastný osud artušovského prince Scatacha a jejího bratra, letce z druhé světové války, který se z lesa nikdy nevrátil. Tentokrát se Ryhopu a jeho moci poprvé rozhodne někdo čelit se zbraní v ruce. Dokáže se všem pastem, lstím a kouzlům vyhnout Tallisin kamarád Alex, jeho zoufalý otec Richard a skupina odvážných výzkumníků?


Šťastný mladý intelektuál na začátku šedesátých let

Před rokem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky I od Jiřího Němce
 

Jiří a Dana Němcovi jsou veřejnosti známi jako významní disidenti, jejichž pražský byt v Ječné ulici byl v době normalizace otevřen nejen undergroundu; mezi jeho návštěvníky patřilo mnoho intelektuálů, kteří nesměli pracovat ve svém oboru. Nakladatelství Triáda nyní zahajuje vydávání Spisů Jiřího Němce a jako první svazek tu je kniha Zápisníky I z let 1960–1964. Následovat budou (mimo jiné) Zápisníky IIIII, pokračující až do roku 1987, s přestávkou let 1969–1972 (editor Robert Krumphanzl považuje zápisky z té doby ztracené) a další přestávkou z let 1978–1985, kdy Jiří Němec zřejmě zápisky nepsal.


Tajemství uvnitř tajemství uvnitř tajemství

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Páté srdce od Dana Simmonse
 

Na břehu Seiny se setkávají dva nejméně očekávaní kolemjdoucí – norský badatel Jan Sigerson a americký spisovatel Henry James. Vyhořelý autor chce spáchat sebevraždu, je však zaskočen a doslova navrácen do života nečekanou proměnou. Z cestovatele se totiž nevyklube nikdo menší než slavný detektiv Sherlock Holmes, který zoufale potřebuje pomoci s pátráním po vrahovi první ze „srdcové pětky“. Už to, že jedna z postav je skutečná (Henry James žil v letech 1843–1916) a druhá fiktivní, o lecčems vypovídá. Holmes nadto o své skutečnosti docela vážně pochybuje a tvrdí, že všechny jeho dosavadní případy jsou smyšlené! A jak to tedy s tou fikčností a fiktivností vlastně je?
 


Když musí čaroděj cestovat metrem

Před 2 lety ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Šepot podzemí od Bena Aaronovitche
 

O moc nad povrchem Londýna mezi sebou vedou vleklé boje jeho personifikované řeky, mezi nimiž panuje od událostí první knihy série křehké příměří. Co se však odnepaměti skrývá v jeho podzemí? Vraždy a duchové mrtvých tentokrát přivedou policejního konstábla Petera Granta na stopu tajného společenství, které se snad ukrývá kdesi ve zchátralých tunelech londýnského metra, spletité síti kanalizace a mnohem hloub. Ústředním corpusem delicti je navíc podivný střep z kameninové nádoby, který nese stopy po horku, uhlu, výkalech a… magii.


Město na přízračném polštáři přízemní mlhy

Před 2 lety ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Ďábel v Bílém městě od Erika Larsona
 

Na sklonku 19. století se město Chicago, do té doby známé jen díky obrovským jatkám a svým podílem na celostátním průmyslu, stalo dějištěm jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách Spojených států amerických. Po čtyřech stech letech od Kolumbova připlutí k neznámému pobřeží uspořádalo výstavu, která měla předčit všechny předchozí a „přeiffelovat Eiffela“. Toto Bílé město, neboť výraz výstava nám pro rozměry a opulentnost události přestává stačit, ovšem také nepřímo napomohlo zrodu prvního sériového vraha americké historie. Autor nám předkládá pozoruhodnou směsici dobového dokumentu, postmoderního románu a chladnokrevného thrilleru jak od Trumana Capoteho.


Když máš někoho rád, nenecháš ho přece zmizet

Před 2 lety ·· Lucie Kukačková

Literární bašta recenzuje komiks Moje kniha Vinnetou od Toy Box
 

„Když z vašeho života někdo odejde, co po něm zůstane?“ ptá se autorka na prvních stránkách své komiksové knihy a touto otázkou předjímá její příběh, nebo možná přesněji mozaiku vzpomínek, básní a událostí, ve své podstatě mikropříběhů, s citem poskládaných vedle sebe. A tak se pomalu odvíjí volné vyprávění, které se odehrává v několika rovinách.