LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Oči. Oči, jež hledí až na dno lidské duše

Před 15 dny ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Pustá duše od Dana Simmonse
 

Smrt milované bytosti musí člověkem zákonitě otřást. A co když je navíc ten druhý telepat a kromě své bolesti prožívá i bolest umírajícího? Když Jeremymu Bremenovi zemře na následky zhoubné rakoviny manželka Gail, jediná další telepatka, kterou v životě poznal, jeho život pro něj ztratí smysl. Podpálí dům, vybere všechny peníze z účtu a bez vidiny dalšího směřování odletí prvním letadlem do neznáma. Pryč. Pryč od lidí, od odpovědnosti, od minulosti. Od přemýšlení nad tím, o co přišel. Naprosto zdecimovaný nastupuje klikatou a strastiplnou cestu z pustiny své duše.


Do lesa mytág potřetí – s revolverem, buzolou a brandy

Před měsícem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Hloubení od Roberta Holdstocka
 

Do lesa z kostí, Ryhopského lesa, lesa mytág či Hoodova hvozdu v srdci Anglie (z mnoha jmen, jež mu přiřkla lidská představivost, bázeň a folklór) se vydávají noví odvážlivci, noví hrdinové a snílci, kteří tak či onak svému iracionálnímu puzení nedokážou odolat. Stevea Huxleyho hnala do útrob pralesa touha po mytické Guinevře stejně jako pátrání po ztraceném bratrovi a odkazu šíleného otce. Dívenku Tallis zase zvábilo ševelení promlouvajících dřevěných masek, nešťastný osud artušovského prince Scatacha a jejího bratra, letce z druhé světové války, který se z lesa nikdy nevrátil. Tentokrát se Ryhopu a jeho moci poprvé rozhodne někdo čelit se zbraní v ruce. Dokáže se všem pastem, lstím a kouzlům vyhnout Tallisin kamarád Alex, jeho zoufalý otec Richard a skupina odvážných výzkumníků?


Šťastný mladý intelektuál na začátku šedesátých let

Před měsícem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky I od Jiřího Němce
 

Jiří a Dana Němcovi jsou veřejnosti známi jako významní disidenti, jejichž pražský byt v Ječné ulici byl v době normalizace otevřen nejen undergroundu; mezi jeho návštěvníky patřilo mnoho intelektuálů, kteří nesměli pracovat ve svém oboru. Nakladatelství Triáda nyní zahajuje vydávání Spisů Jiřího Němce a jako první svazek tu je kniha Zápisníky I z let 1960–1964. Následovat budou (mimo jiné) Zápisníky IIIII, pokračující až do roku 1987, s přestávkou let 1969–1972 (editor Robert Krumphanzl považuje zápisky z té doby ztracené) a další přestávkou z let 1978–1985, kdy Jiří Němec zřejmě zápisky nepsal.


Tajemství uvnitř tajemství uvnitř tajemství

Před 3 měsíci ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Páté srdce od Dana Simmonse
 

Na břehu Seiny se setkávají dva nejméně očekávaní kolemjdoucí – norský badatel Jan Sigerson a americký spisovatel Henry James. Vyhořelý autor chce spáchat sebevraždu, je však zaskočen a doslova navrácen do života nečekanou proměnou. Z cestovatele se totiž nevyklube nikdo menší než slavný detektiv Sherlock Holmes, který zoufale potřebuje pomoci s pátráním po vrahovi první ze „srdcové pětky“. Už to, že jedna z postav je skutečná (Henry James žil v letech 1843–1916) a druhá fiktivní, o lecčems vypovídá. Holmes nadto o své skutečnosti docela vážně pochybuje a tvrdí, že všechny jeho dosavadní případy jsou smyšlené! A jak to tedy s tou fikčností a fiktivností vlastně je?
 


Když musí čaroděj cestovat metrem

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Šepot podzemí od Bena Aaronovitche
 

O moc nad povrchem Londýna mezi sebou vedou vleklé boje jeho personifikované řeky, mezi nimiž panuje od událostí první knihy série křehké příměří. Co se však odnepaměti skrývá v jeho podzemí? Vraždy a duchové mrtvých tentokrát přivedou policejního konstábla Petera Granta na stopu tajného společenství, které se snad ukrývá kdesi ve zchátralých tunelech londýnského metra, spletité síti kanalizace a mnohem hloub. Ústředním corpusem delicti je navíc podivný střep z kameninové nádoby, který nese stopy po horku, uhlu, výkalech a… magii.


Město na přízračném polštáři přízemní mlhy

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Ďábel v Bílém městě od Erika Larsona
 

Na sklonku 19. století se město Chicago, do té doby známé jen díky obrovským jatkám a svým podílem na celostátním průmyslu, stalo dějištěm jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách Spojených států amerických. Po čtyřech stech letech od Kolumbova připlutí k neznámému pobřeží uspořádalo výstavu, která měla předčit všechny předchozí a „přeiffelovat Eiffela“. Toto Bílé město, neboť výraz výstava nám pro rozměry a opulentnost události přestává stačit, ovšem také nepřímo napomohlo zrodu prvního sériového vraha americké historie. Autor nám předkládá pozoruhodnou směsici dobového dokumentu, postmoderního románu a chladnokrevného thrilleru jak od Trumana Capoteho.


Když máš někoho rád, nenecháš ho přece zmizet

Před rokem ·· Lucie Kukačková

Literární bašta recenzuje komiks Moje kniha Vinnetou od Toy Box
 

„Když z vašeho života někdo odejde, co po něm zůstane?“ ptá se autorka na prvních stránkách své komiksové knihy a touto otázkou předjímá její příběh, nebo možná přesněji mozaiku vzpomínek, básní a událostí, ve své podstatě mikropříběhů, s citem poskládaných vedle sebe. A tak se pomalu odvíjí volné vyprávění, které se odehrává v několika rovinách.


Osud historika na přelomu tří režimů

Před rokem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové věnovanou Janu Hertlovi
 

Editorka Jarmila Štogrová se více než deset let zabývá osobností historika, sociologa, publicisty a všestranného kulturního pracovníka Jana Hertla (1906–1965). Ten je dnes stranou širšího veřejného povědomí, ačkoliv ve své době patřil mezi přední představitele katolické inteligence. Kniha přináší řadu studií a článků o jeho osobnosti, ale jejím jádrem je Hertlova biografie sestavená z ukázek z jeho deníků a dopisů přátelům i ze vzpomínek jeho dcer. Takto pojatý životopis překračuje soukromý ráz a čtenářovi se otevírá vhled do kulturního dění třicátých až poloviny čtyřicátých let, kdy byl Jan Hertl významným organizátorem vzniku a vydávání katolické revue Řád (vycházela 1932–1944).


Rapsodie

Před 2 lety ·· Barbora Čiháková

Literární bašta recenzuje knihu Bedřicha Fučíka Čtrnáctero zastavení

Ve Čtrnácteru zastavení jsou portrétováni F. X. Šalda, Otokar Březina, Josef Florian, Jakub Deml, Vladislav Vančura, František Tichý, Vítězslav Nezval, František Halas, Jan Čep, Jan Zahradníček, Vilém Závada, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Rudolf Černý – ale i sám jeho autor Bedřich Fučík. Kniha se na konci loňského roku dočkala druhého tištěného vydání.


Ozvěny příběhu zaklínače

Před 2 lety ·· Daniel Kubec

Cyklus příběhů o zaklínači Geraltovi z Rivie, nájemném lovci nestvůr, je bezpochyby v současné době jedním z k nejznámějších světů fantasy, které vznikly na kontinentální Evropě. Andrzej Sapkowski se inspiroval nejen v klasických dílech vycházejících z anglosaské mytologie, ale přejímá motivy také z pohádek, slovanských mýtů, dokonce i z české historie (například jeho pozdější Husitská trilogie). Spíš než na komplexní magický svět se Sapkowski soustředí na politické a špionážní pletichaření, vykresluje silné charaktery a jejich individuální příběhy, které jen tak mimochodem ovlivňují osud celého světa. Příběh zaklínače Geralta a princezny Ciri se rozvíjí od kratičkých povídek po románovou sérii.


Možnosti Možnosti

Před 2 lety ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje výbor z textů samizdatového časopisu Možnost z let 1980–1989
 

Josef Štogr (* 1957) je filozofický esejista a komentátor. Vydává internetové časopisy MožnostRevue Trivium. Knižně publikoval studijní texty zaměřené na veřejný prostor, například Dobré a správné (Agnes 2002), Přínosné a užitečné (Podnos 2005) a filozofické eseje Proměnlivé a stálé (Cherm, 2004) a Slovník samozřejmých slov (Cherm 2011). Stál u zrodu Pant klubu, kterým v devadesátých letech prošla řada začínajících autorů, studentů a všestranně kulturně aktivních lidí. Nynější výbor z Možnosti, původně samizdatového časopisu, který Josef Štogr vydává od roku 1980 se svou ženou Jarmilou, doprovází zvláštní, stotřicáté číslo Možnosti, nazvané Samizdat – aktualita tématu.


Šílený Maďar o jiných šílených Maďarech

Před 2 lety ·· Jan Mazanec

Literární bašta recenzuje sbírku povídek Čarodějova zahrada od Gézy Csátha
 

Géza Csáth je výrazná figura maďarské literatury počátku 20. století, pro českého čtenáře však dosud neznámá. Pravděpodobně za to může i fakt, že nestihl za svůj krátký život napsat ucelenější texty a mnohem známější jsou jeho životní osudy. Vystudoval medicínu a jako psychiatr na sobě začal zkoumat účinky drogové závislosti. Stále rostoucí paranoia ho nakonec dovedla až k vraždě manželky a sebevraždě. V tvorbě hojně čerpal ze svých setkání s pacienty trpícími nejrůznějšími psychickými chorobami a snažil se zachytit jejich myšlenkové pochody.


O Podzemním paláci, o ďáblu v zrcadle, o drakovi, o ctnostných katolících a protestantech

Před 2 lety ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Ďábel v zrcadle od Juraje Červenáka
 

Hrozba stejně velká jako turecká horda ohrožuje Vídeň. V sázce jsou životy arcivévody Matyáše Habsburského i vrcholného představitele katolické církve. Číhá skutečný nepřítel v zrcadle, nebo za ním? A bude tentokrát hrát roli, zdali je jím katolík, protestant, žid, anebo muslim? Kapitán Joachim Stein, notář Matěj Barbarič a kaprál Bohdan Jaroš musí ve čtvrtém detektivním příběhu z rudolfínské doby skrze onen pozlacený rám pohlédnout především do svého nitra, neboť i oni budou podrobeni zkoušce a nuceni zjistit, kým vlastně jsou. No, možná až na Jaroše.


Ne dokument – pozoruhodný životní příběh!

Před 2 lety ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje výbor rozhovorů z Revolver Revue
 

Revolver Revue vydala výbor z rozhovorů, které v ní nebo v Kritické příloze RR vyšly za třicet let existence časopisu. Řada dotazovaných je již po smrti, přes sedm set padesát stran textu však netvoří jen dokument doby. Ve sledu zpovědí se umělci, kunsthistorici či jiní kulturní pracovníci stávají literárními postavami, které mají cosi společného: především pozoruhodný příběh člověka, který ve své činnosti usiluje být sám sebou navzdory mnohdy nepříznivým podmínkám. Jan Lopatka v jednom z prvních rozhovorů vysvětluje rozdíl mezi outsiderem a solitérem. A slovo solitér se v knize objevuje jako charakteristika dotazovaných často.


Jazzoví upíři, chiméry, Britové a jiná havěť

Před 2 lety ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Měsíc nad Soho od Bena Aaronovitche
 

Ano, jazz – podmanivá hudba, která dokáže roztančit sály plné lidí, stejně jako dohnat tytéž tanečníky k slzám a melancholii. Buďte všichni vítáni v zahradě nezemských rozkoší. Kde si znavený poutník může svléci plášť puritánské zdrženlivosti, rozšněrovat korzet maloměstské morálky a přecpat se vším, co jen život nabízí, zpívá Skřivánek Larry, jehož uťatá hlava může a nemusí být zapletena do nového případu policisty Petera Granta. Kdyby ho tak jenom někdo poslouchal. Nástroj zvolil Aaronovitch mocný, dokázal jej však použít? Podařilo se mu vtisknout své druhé detektivce něco z oné jazzové atmosféry, na niž své čtenáře láká?