LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Proti proudu plavu rád a nemohu jinak

Včera ·· Kateřina Segešová

Je to asi týden, co jsem poprvé musela v Paříži k doktorovi. Funguje tady zázračný web doctolib.fr, na kterém si z pohodlí domova a s překladačem můžete sjednat RDV neboli rendez-vous neboli schůzku. Krásně se tím tak vyhnete nepříjemným rozhovorům po telefonu, ze kterých nikdy nevyjdete jako ten, co všemu porozuměl. Navolíte na webu vhodného specialistu, vyberete čas, kdy k němu chcete dorazit, a pak prostě přijdete na místo. V čekárně si pomocí Google translatoru ověříte, jak správně zformulovat svůj požadavek, lékař vám navzdory accent trop fort porozumí už na druhý pokus a všechno jde jako po másle. Než ovšem dojde na nečekanou interakci, a na tu dojde vždycky.


Katežžina neumí francouzsky

Před 13 dny ·· Kateřina Segešová

Už je to víc jak rok, co jsem se odstěhovala do Francie s minimální znalostí francouzštiny, a taky je to zhruba rok, co mě poprvé ponížilo pětileté dítě. Abych to vysvětlila: když se našinec octne na Západě, má se co otáčet, aby udržel krok s indickými spolubydlícími a občas si mohl dopřát trochu čočky.


Návod k použití genderového manuálu

Před 28 dny ·· Daniela Iwashita

Jedno vydavatelství si před časem vyžádalo odborné doporučení, jak užívat češtinu genderově korektně. Anonymizovaný manuál pak zaslalo pisatelce následujících řádků s otázkou, zda ho lze uvést do redakční praxe. Oponenturu v upravené podobě uveřejňujeme nikoliv jako polemiku (původní manuál zde neuvádíme a jeho autorství neznáme), ale spíše jako alternativu k obdobným normativně formulovaným návodům. Příspěvkem chceme též vyjádřit sympatii jazykovědcům, kteří nyní opět čelí poptávce po jednoduchých odpovědích typu „přechylovat se musí“ či „přechylovat se nesmí“. Zpravidla raději vyzývají k rozlišování různých situací či textů, v nichž týž jazykový prvek může dorozumění sloužit, anebo bránit.


Vážení a milí pozůstalí, vážení a milí přátelé Petra Holmana…

Před 2 měsíci ·· Martin Machovec

Na rozloučení s editorema li­terárním historikem Petrem Holmanem 9. srpna 2019 promluvil jeho přítel, kolega a někdejší žák Martin Machovec. Jeho řeč uvádíme v plném znění, podobně jako pozdější projev Aleny Blažejovské.


Radost radost radost
(Za Petrem Holmanem)

Před 2 měsíci ·· Alena Blažejovská

Dnes se blízcí, přátelé a kolegové loučili s Petrem Holmanem (1951–2019), editorem a literárním historikem, který zasvětil život službě dílu Otokara Březiny. Spolu s projevem Martina Machovce přinášíme řeč Aleny Blažejovské, dramaturgyně Tvůrčí skupiny Drama a literatura Českého rozhlasu.


Redaktor je ten, kdo...

Před 2 lety ·· Anna Štičková

V minulém fejtónku jsme si stručně prošli Českou televizi, a především zpravodajský barák. Dneska se podíváme, jaký terminologický aparát musí obsáhnout a zvládnout redaktor, aby byl vůbec schopen v televizním provozu něco vytvořit.


Stručný průvodce televizním bludištěm

Před 2 lety ·· Anna Štičková

Televize je zvláštní místo. Ta Česká obzvlášť. Nachází se na Kavčích horách (neboli Kavkách) ve třech velkých domech. Prvnímu objektu se říká Rohlík. Ano, podle tvaru. Té druhé budově se říká Vejškovka. Ano, podle výšky. Zpravodajští mazáci toto slovo používají pouze ve větě: „Na Vejškovce to zas zmastili.“ Jinak se o Vejškovce nemluví. Třetí je budova zpravodajství, kterou její obyvatelé nazývají Barákem.


Predátorské konference

Před 2 lety ·· Nicole Rebeka Snová

V posledním roce jsem se zúčastnila většího (rozuměj nadměrného) množství konferencí, a protože nechci nikoho urazit, pomlčím o jejich názvech i tematickém zaměření. Popravdě jsem si až donedávna naivně myslela, že se predátorství týká jen pseudoodborných periodik a že heslo „kvantita nad kvalitou“ nezasahuje do akademických diskusí. Avšak ani konference se nevyhnou fraškovitosti – bohužel. Jestliže si nyní spojujeme rozpad Rakouska-Uherska s kafkovsky nepřehledným byrokratickým aparátem, nás si příští generace zapamatují podle groteskního a absurdního počínání ve vědecké sféře.


Dobrá čeština hledá název literární soutěže

Před 2 lety ·· Daniel Kubec

Již známe výherce letošní Magnesie Litery, kterým nejdříve srdečně gratulujeme, než se následně také na některá jejich díla zaměříme v našich recenzích. Dobrá čeština letos výjimečně nominována nebyla, dokonce ani v žádné jiné soutěži, což mě povzbuzuje, abych sestavil krátký přehled literárních i jiných soutěží, zejména s poukazem na jejich rozličné názvy.


Co Příručce neodpustím

Před 2 lety ·· Barbora Podaná

Pomáhá nám na každém kroku, při každé větě, ba každém slově nebo písmenku. Milujeme ji, uctíváme, každému doporučujeme, s oblibou citujeme. Je rychlá, jednoduchá a spolehlivá. Ano, mluvím o naší milované Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR. A jistě mluvím z duše všem, kterým také tak oddaně slouží. Nicméně jsou tu věci, které Příručce prostě neodpustím.


Cizinci mezi námi

Před 2 lety ·· Nicole Rebeka Snová

O leváky a jejich specifické jazykové projevy se zajímám od střední školy. Mé spolužačce Borce tehdy diagnostikovali schizofrenii (nebo to o sobě aspoň hrdě prohlašovala) a já se jejím přičiněním stala vegetariánkou. Navázaly jsme spolu atypický druh přátelství, kterému jsem sama příliš nerozuměla.


Očištění češtiny

Před 2 lety ·· Anna Štičková

Skupina komunistických poslanců předložila návrh, aby se cizojazyčné názvy jako Batman, fast food nebo exit povinně překládaly do češtiny. Beze všeho. Jako ochránce češtiny jsem jednoznačně pro. Vadí mi, jak se čeština zapleveluje různými cizími slovy. Pojďme se tedy společně podívat, jak to bude vypadat v praxi.


Nožičky jako sirčičky aneb můj malý obrázkový atlas přirovnání

Před 2 lety ·· Lucie Kukačková

„Jsem zpocená jako myš“ bylo jedno z oblíbených přirovnání mojí babičky. Vím přesně, kdy jsem ho od ní slyšela poprvé: Sedíme se sestrou u prostřeného stolku před malou chatičkou. Nohama ze židlí sotva dosáhneme na zem, houpeme se a z chatky se line vůně přepáleného oleje. Jsme uprostřed horkého léta, blíží se poledne a babička smaží květák, hromady květáku. Brambory jsou už schované v hrnci pod peřinou. Na stolku před námi leží mísa s okurkovým salátem, na jejím okraji lezou dvě vosy. V chatičkách kolem lidi jedí chleba s paštikou nebo vydlabávají melouny, někteří nejedí vůbec. Čekáme, až se v chatce s mrňavým okýnkem, na kterou od rána praží slunce, dosmaží poslední kousek. A když je konečně hotovo, babička slavnostně vynese všechno jídlo, horu usmažených květáků a hrnec brambor, z kterého se nepřestává kouřit, ven na stůl, nandá každé z nás na talíř a sesune se do židle. Utěrku přehodí přes okraj stolku. Má orosené čelo a po skráních jí pomalu stékají kapky potu. Hlasitě vydechne a prohlásí: „Jsem zpocená jak ta myš.“ Vzápětí se narovná, popřeje nám dobrou chuť, chopí se příboru a se zdviženými malíčky zařízne nůž do květáku. Sestra se ještě jednou toužebně podívá k vedlejší chatě, kde cizí spratci okousávají melounové půlměsíce, a začne jíst.


Hynečku, Vilíku, Jarmilko!

Před 2 lety ·· Daniel Kubec

Vždycky jsem měl problémy s vlastními jmény. Ve svých prozaických pokusech jsem ze zásady nikdy nepojmenovával postavy. Občas hrozilo, že bych v delším textu s rodinnou tematikou musel všechny ty dědečky, babičky, tetičky a bratry číslovat, a tak jsem pro jistotu vždy nechal jednu rodinnou linii rovnou vymřít. Z mých hlavních (nepojmenovaných) postav se hned v počátku stali asociálové, jelikož jim musel stačit jeden Kamarád, školnímu kolektivu se striktně vyhýbali, protože tam se to jen hemžilo jmény chlapeckými i dívčími. Bohužel s vlastními jmény se střetávám nejen ve fikčním světě, ale i v realitě. Nesu to statečně, ale nikdy se nedokážu sžít se jmény domáckými.


Téma + réma = tréma?

Před 2 lety ·· Nicole Rebeka Snová

Dámy, pánové, chci učinit doznání. Trápí mě závažný problém. Rozumím až přespříliš tomu, co se mi možná ani nesnažíte sdělit. Vám se to bude zdát malicherné, v horším případě mě nařknete z toho, že záměrně přeháním, aby bylo o čem psát, respektive abych se mohla nade všechny povyšovat, že oplývám schopností, kterou se vyznačuje jen hrstka vyvolených.