LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Černý čaj z Ruska

Před měsícem ·· Kateřina Segešová

Rasismus je velkým tématem ve světě a nejinak tomu je ve Francii. Během několika posledních týdnů se nejen v Paříži konalo několik protestů proti rasismu, a to i navzdory koronaviru a jeho znovuvystrkujícím růžkům. Do toho všeho rozruchu jsem přišla já, jak Francouzi říkaj, „holka z Východu“, a přinesla s sebou trochu natvrdlosti.


Konec jazykové šikaně!
neboli Tři pozměňováky k pirátské nápravě češtiny

Před 4 měsíci ·· Alžběta Dvořáková

Pustím si DVTV, kde vidím rozhovor o přechylování, což mě zajímá, a schlíple poslouchám Martina Veselovského, který mluví s poslancem za Českou pirátskou stranu.

S každou vteřinou musím bohužel poslanci dávat více a více za pravdu. Koneckonců, říkám si, nosit křížek na masivním zlatém řetězu na chlupaté hrudi tu taky nikomu nezakazujeme, proč bychom tedy měli u dospělých lidí úředně bránit nějakému jazykovému nevkusu?


Jak Gaël přechyloval

Před 4 měsíci ·· Kateřina Segešová

Během několika posledních týdnů mě ani v Paříži neminula česká debata na téma přechylování příjmení a vášnivé spory o to, zda by měly ženy mít právo volit si podobu příjmení bez koncovky -ová. Zhlédla jsem rozhovory na DVTV, přečetla pár článků na internetu a hlavně strávila několik hodin pročítáním diskusí na různých webech (to nikdy není dobrý nápad).


Kupujete knížky? Ale… jak?

Před 5 měsíci ·· Anna Štičková

Přemýšleli jste teď někdy v karanténě o tom, jak se vám knížka, která vám ukracuje dlouhé chvíle, dostala do ruky? A kolika rukama předtím prošla? Pokud ne, máte teď jedinečnou možnost to zjistit – a zamyslet se nad tím, jak důležitou roli v osudu knih hrajete vy sami.


Prosba o nápravu

Před 6 měsíci ·· Barbora Čiháková

Jak ukázala doba zavřených knihoven a archivů, pokusily se jedny i druhé instituce porůznu zveřejňovat digitalizované publikace – a jistě všem náleží dík, neboť takto umožnily studentům a badatelům z různých vědních oborů pokračovat v práci. Jenže ne všechno se vyjevilo jen v tomto pozitivním slova smyslu – a jako férové.


Jak jsou Francouzi hrdí

Před 6 měsíci ·· Kateřina Segešová

To, že jsou Francouzi národ hrdý, vášnivý a se srdcem revolucionářů, ví každý. Je ale zajímavé vidět konkrétní důsledky těchto jejich vlastností v praxi. Hrdost se projevuje mnoha způsoby. Mezi ty hlavní patří třeba to, že Francouzi se prostě nechtějí naučit žádný cizí jazyk, a hlavně ne angličtinu. Ve škole jim to trochu nutí, ale ne zas moc, oni něco pochytí, ale taky ne moc, a pak když jsou dospělí a narazí na realitu multikulturní Paříže, dokážou z této své neschopnosti dorozumět se udělat projev národní hrdosti. Jako třeba moji kamarádi Jules a Gaël.


V poslední linii

Před 7 měsíci ·· Daniela Iwashita

Kdykoli se začne v péči o lidi nebo veřejné zdraví uplatňovat válečný slovník, je načase zbystřit. „Jsme ve válce,“ padlo hned na začátku výjimečných vládních opatření proti šíření nákazy. A pak se okamžitě zautomatizovala válečná metaforika. Souslovím roku se stala „první linie“. Bylo povzbudivé slyšet, jak pan premiér děkuje lékařům, sestrám, hasičům, policistům, prodavačkám i seniorům (i když při pasáži „dědečkové a babičky, jste naši, potřebujeme vás“ bych v jejich kůži být nechtěla).


Výslovnost elegantní jak cval

Před rokem ·· Kateřina Segešová

V honbě za osvojením francouzštiny jsem zkusila spoustu věcí. Kromě založení zbytečného účtu u Duolinga – po roce ve Francii pořád překládám „Vaše pomeranče jsou červené, pane“ – jsem měla i pár lepších nápadů: na volejbale jsem potkala moře studentů z bývalých francouzských kolonií a dohodla si s nimi takzvaný jazykový tandem. Zdálo se, že tito moji noví přátelé se touží naučit anglicky stejně jako já francouzsky. Slovo dalo slovo, já nabídla borůvkový koláč, Salah přihodil zelené pití z datlí a avokáda, Abdel kokakolu a už jsme měli skupinku. Paříž je poptávkou po jazykových tandemech zaplavená, nástěnky jsou přecpané inzeráty na čínštinu, arabštinu, a dokonce jsem narazila na vzkaz nějakého studenta historie, co sháněl kamarády na klingonštinu. Češtinu nikdo nepoptával.


Vetřelec bonus

Před rokem ·· Daniela Iwashita

„Vážená paní Hodná,

vážím si toho, že společně s námi pomáháte těm nejpotřebnějším lidem. Jako poděkování za Vaši podporu naší sbírky mám pro Vás nabídku slevy na roční předplatné týdeníku Úcta. Za jedno vydání Úcty zaplatíte 30 Kč místo obvyklých 45 Kč na stánku a zároveň budete mít možnost neomezeného čtení na webu…“

Paní Hodná dostala takovýto nevyžádaný e-mail od humanitární organizace Člověk v maléru poprvé. Podepsané pracovnici „oddělení péče o dárce“ ihned napsala, že o zlevněnou Úctu zájem nemá a že od Člověka v maléru, jehož práce si váží, podobná obchodní sdělení neočekává ani je nechce dostávat.


Proti proudu plavu rád a nemohu jinak

Před rokem ·· Kateřina Segešová

Je to asi týden, co jsem poprvé musela v Paříži k doktorovi. Funguje tady zázračný web doctolib.fr, na kterém si z pohodlí domova a s překladačem můžete sjednat RDV neboli rendez-vous neboli schůzku. Krásně se tím vyhnete nepříjemným rozhovorům po telefonu, ze kterých nikdy nevyjdete jako ten, co všemu porozuměl. Navolíte na webu vhodného specialistu, vyberete čas, kdy k němu chcete dorazit, a pak prostě přijdete na místo. V čekárně si pomocí Google translatoru ověříte, jak správně zformulovat svůj požadavek, lékař vám navzdory accent trop fort porozumí už na druhý pokus a všechno jde jako po másle. Než ovšem dojde na nečekanou interakci, a na tu dojde vždycky.


Katežžina neumí francouzsky

Před rokem ·· Kateřina Segešová

Už je to víc jak rok, co jsem se odstěhovala do Francie s minimální znalostí francouzštiny, a taky je to zhruba rok, co mě poprvé ponížilo pětileté dítě. Abych to vysvětlila: když se našinec octne na Západě, má se co otáčet, aby udržel krok s indickými spolubydlícími a občas si mohl dopřát trochu čočky.


Návod k použití genderového manuálu

Před rokem ·· Daniela Iwashita

Jedno vydavatelství si před časem vyžádalo odborné doporučení, jak užívat češtinu genderově korektně. Anonymizovaný manuál pak zaslalo pisatelce následujících řádků s otázkou, zda ho lze uvést do redakční praxe. Oponenturu v upravené podobě uveřejňujeme nikoliv jako polemiku (původní manuál zde neuvádíme a jeho autorství neznáme), ale spíše jako alternativu k obdobným normativně formulovaným návodům. Příspěvkem chceme též vyjádřit sympatii jazykovědcům, kteří nyní opět čelí poptávce po jednoduchých odpovědích typu „přechylovat se musí“ či „přechylovat se nesmí“. Zpravidla raději vyzývají k rozlišování různých situací či textů, v nichž týž jazykový prvek může dorozumění sloužit, anebo bránit.


Vážení a milí pozůstalí, vážení a milí přátelé Petra Holmana…

Před rokem ·· Martin Machovec

Na rozloučení s editorema li­terárním historikem Petrem Holmanem 9. srpna 2019 promluvil jeho přítel, kolega a někdejší žák Martin Machovec. Jeho řeč uvádíme v plném znění, podobně jako pozdější projev Aleny Blažejovské.


Radost radost radost
(Za Petrem Holmanem)

Před rokem ·· Alena Blažejovská

Dnes se blízcí, přátelé a kolegové loučili s Petrem Holmanem (1951–2019), editorem a literárním historikem, který zasvětil život službě dílu Otokara Březiny. Spolu s projevem Martina Machovce přinášíme řeč Aleny Blažejovské, dramaturgyně Tvůrčí skupiny Drama a literatura Českého rozhlasu.


Redaktor je ten, kdo...

Před 3 lety ·· Anna Štičková

V minulém fejtónku jsme si stručně prošli Českou televizi, a především zpravodajský barák. Dneska se podíváme, jaký terminologický aparát musí obsáhnout a zvládnout redaktor, aby byl vůbec schopen v televizním provozu něco vytvořit.