Proti proudu plavu rád a nemohu jinak
Před 5 lety ·· Kateřina Segešová
Je to asi týden, co jsem poprvé musela v Paříži k doktorovi. Funguje tady zázračný web doctolib.fr, na kterém si z pohodlí domova a s překladačem můžete sjednat RDV neboli rendez-vous neboli schůzku. Krásně se tím vyhnete nepříjemným rozhovorům po telefonu, ze kterých nikdy nevyjdete jako ten, co všemu porozuměl. Navolíte na webu vhodného specialistu, vyberete čas, kdy k němu chcete dorazit, a pak prostě přijdete na místo. V čekárně si pomocí Google translatoru ověříte, jak správně zformulovat svůj požadavek, lékař vám navzdory accent trop fort porozumí už na druhý pokus a všechno jde jako po másle. Než ovšem dojde na nečekanou interakci, a na tu dojde vždycky.
Jelikož je Francie země ovládaná úředními papíry a dokumenty, potřebujete potvrzení úplně na všechno. Já ho potřebovala kvůli tomu, abych mohla hrát ve škole volejbal. Schůzka s lékařem měla spočívat v tom, že lékař ověří, zda mám dvě ruce a dvě nohy a zvládám s těmi končetinami pohybovat podle očekávání. Jenže moje paní doktorka to vzala z gruntu, takže došlo na nepředvídané tělesné úkony, během nichž nastala velká spousta komplikací pro nás obě.
Když studujete literaturu, znáte ve francouzštině slova jako básnická sbírka nebo vypravěč. Neznáte však slova jako předklonit se, páteř a dotknout se špiček. A tady se dostáváme k problematické otázce. Když se mě lidé (stejně jako paní doktorka) ptají, zda umím francouzsky, odpovídám, že samozřejmě ano, což jsem udělala i tentokrát. Měla bych ale říkat, že umím francouzsky číst odborné texty a někdy poezii (záleží, kdo to píše), protože poslat někoho pro cibuli do regálu vedle mlíka, to nezvládnu. A tak jsem po téhle otázce, stokrát opakovanou chybou nepoučená, znovu narazila. Ani napotřetí jsem nepochopila, že se mám chytnout rukama za zády a předklonit. Drobné francouzské lékařce došla trpělivost a celou sestavu, kterou jsem měla pro schválení volejbalu zvládnout, mi musela sama ukázat.
Po odcvičené dvouminutovce si oddechla, urovnala bílé sáčko i zlaté náramky a sedla si za stůl. Podala mi formulář a mně v ten moment došlo, že se můžu definitivně smířit s titulem blbce, formuláře taky nezvládám. A nespletla jsem se. Hned ve třetí otázce na mě čekal chyták. Když doktorka zapisovala výsledky naší párové jógy do složky, vytáhla jsem nenápadně telefon a otevřela Google translator. Zadala jsem neznámé slovo… a dopracovala se k překladu: „Kdy naposledy jste plaval proti proudu?“
No, ve Francii bohužel často.