LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Vážení čtenáři a čtenářky. Otevření Literární bašty Dobré češtiny 18. listopadu vyvolalo takové haló, že se v redakci brodíme v ohlasech. Proto jsme operativně vytvořili novou rubriku, v níž budeme odpovídat na dotazy čtenářů. Bohužel z kapacitních důvodů můžeme každý týden odpovědět jen na jeden či dva. Rozhodli jsme se tedy, že vždy vybereme nejinteligentnější otázku ze všech. Omlouváme se, pokud se právě na tu vaši nedostalo. A nyní již Doktorky radí…

Doktorky radí XXXXIV

Před rokem

Milé doktorky,

omlouvám se, pokud jste podobný dotaz již zodpovídaly, přiznám se, že jsem všechny Doktorky přečíst nestihla…, ale mohly byste mi prosím říct, zdali slovní spojení „mít něco z krku“ má co do činění s Coleridgovou Písní o starém námořníku? Děkuji a těším se na odpověď!

Nicole


Doktorky radí XXXXIII

Před rokem

Milé doktorky, od mládí jsem jezdila ke známým do Hostivic. Nyní bych měla jezdit do Hostivice? Proč? Můj muž pochází z jižních Čech z Katovic u Strakonic, poblíž jsou Volenice i Horažďovice. To jsou všechno pomnožná čísla. Asi by tahalo za uši, kdyby se narodil v Katovici u Strakonice. Nemám možnost podívat se do Profousova slovníku, tak vás moc prosím, vysvětlete mi to. Děkuji.

Eva z Chomutova


Doktorky radí XXXXII

Před rokem

Vážená paní doktorko, potřebuji vaši pomoc s rozlousknutím pochvalného oslovení „pašák“, které se mi, a to nejen kvůli mé lásce k chrochtajícím rypáčkům, jeví jako velmi příbuzné slovu „pašík“. Ale když o někom řeknu, že je pašík, netváří se na mě vůbec přívětivě, ačkoliv s oslovením „pašák“ nemá problém. Prosím, mohla byste mi říct, co dělám špatně? Jsou tato slova vůbec příbuzná, nebo jsem zlostným pohledům čelila naprosto zaslouženě? Děkuji za odpověď, chovatelka Lenka, Přeštice


Doktorky radí XXXXI

Před rokem

Milé doktorky, nedávno jsem se v rozhlasovém pořadu Meteor doslechla, že kilo železa je těžší než kilo peří a že podle fyziků tíha není totéž co hmotnost. Co o tom soudíte: Je tíha hmotnost, anebo není?

Nicole z Prahy


Doktorky radí XXXX

Před rokem

Milé doktorky,

nedávno jsem se setkala s novým slovem, jehož vzniku pořádně nerozumím. Dlouho jsem byla bezradná, až jsem narazila na vaši poradnu, která mi s tímto hlavolamem určitě pomůže. Zaslechla jsem totiž, že se o někom říká, že „ochytral“. Víte, údajně se tento výraz používá pro sdělení, že někdo (proti všem předpokladům) náhle zmoudřel. Jenže já si nemohu pomoct, mně to spíše připomíná slovo „opadat“. Na základě vzniklé analogie mám pak pocit, že imaginární Jeníček, o kterém někdo řekl, že ochytral, nezmoudřel, ale naopak rozum tak trochu poztrácel, ostatně jako stromy ztrácejí listí, když zavane trochu silnější vítr. Jenže to by Jeníček hloupl vždy při zhoršených povětrnostních podmínkách. Milé doktorky, nevíte, jak tato odvozenina vznikla? A používáme ji správně?

Děkuji a moc vás zdravím!

Mařenka, Kuks


Doktorky radí XXXIX

Před rokem

Vážená paní doktorko, pobývám právě v Japonsku a zaujalo mě, že se začátkem května před mnoha domy objevily jakési prapory nebo snad různobarevní draci, kteří vypadají spíš jako ryby. Jsou různě dlouhé a vyskytují se v různě početných skupinkách. Nevíte, co to znamená? Nějaký svátek ryb? Nebo smluvená signalizace místního obyvatelstva? Předem děkuji za vysvětlení.

Kateřina K., toho času v Hamamacu


Doktorky radí XXXVIII

Před rokem

Vážená paní doktorko, právě před rokem Literární bašta uveřejnila informaci o krachu Literární akademie, jediné české vysoké školy s oborem literární tvorba. V článku jste informovali o záměru otevřít Dobrou češtinu dalším autorům a spolupracovníkům z řad bývalých studentů akademie, dále výzvu, aby i jiné literárně zaměřené časopisy nebo organizace poskytly těmto studentům praxi, a informovali jste o snaze některých bývalých učitelů školy obnovit vysokoškolskou výuku literární tvorby na lepším základě. Jak to všechno po roce vypadá – se studenty, jejich působením v Dobré češtině či jinde, a hlavně s možností, že na nějaké české vysoké škole budou moci dostudovat obor literární tvorba?

S přáním všeho dobrého Gustav Všetečný, Jindřichův Hradec


Doktorky radí XXXVII

Před rokem

Dobrý den, milé paní doktorky, mám takový nemilý malý problém. Dostala jsem se do tíživé životní situace – potřebuji napsat životopis. Ráda bych uvedla veškerou svou praxi, ale nevím, jak uvést své obsáhlé zkušenosti s psaním článků. Když napíši přispívající redaktor, bude to špatně, neboť Dobrá čeština mě učila, že redaktor je ten, který texty vybrušuje, a nikoli píše. Ovšem ve většině periodik je redaktor ten, který píše články. Můžete mi, prosím, poradit, jak mám tuto zkušenost nazvat, aby to bylo správně?

Děkuji. S pozdravem Alžběta Krátká


Doktorky radí XXXVI

Před rokem

Vážené paní doktorky, jak stárnu, stále častěji mi přijde do ruky grafický výtvor a slohový útvar, kterému se říká parte. Obvykle mě zarmoutí jak obsah, tak forma. Nechci se nyní pohoršovat nad obchodními prefabrikáty pohřebních služeb, to je kapitola sama pro sebe. Bohužel i parte, která lidi připravují s láskou, avšak neprofesionálně a za značně pohnutých okolností, málokdy dopadnou takříkajíc dobře. Neočekávám od vás recept na dobré parte, ale nedaly by se alespoň shrnout některé prvky, kterých se lze vyvarovat?

Děkuji a zdravím vás. Jiří Suk, Praha-Vyšehrad


Doktorky radí XXXV

Před rokem

Vážená paní doktorko, dozvěděla jsem se, že zrovna pobýváte v Japonsku. Mám moc ráda takové ty zasněné japonské přírodní akvarely, s nějakým políčkem, stromem, domečkem a ptáčkem. A vždycky mi vrtá hlavou, co je na nich napsané, protože textu tam bývá poměrně hodně, takže to asi není jen jméno autora. Jsou to básně, nebo nějaké zašifrované vzkazy pro ostatní malíře? Děkuju vám za odpověď. Veronika z Rudolfova


Doktorky radí XXXIV

Před rokem

Paní doktorko K., slyšel jsem, že máte vřelý vztah nejen k poezii, ale i k farmacii. Již léta se za dlouhých zadumaných procházek podél řeky Oslavy zabývám poetikou a etikou názvů léčiv. Nezdá se vám, že pojmenování některých bylin, jako například ostropestřec, jitrocel nebo zlatobýl, mohou být léčivá sama o sobě? A nemohou naopak některé tajemně či zvukomalebně znějící názvy, jako je například Olynth či Alnagon, působit natolik sugestivně, že vyvolají nepřiměřená očekávání, nebo dokonce závislost?

Váš oddaný čtenář z Velkého Meziříčí


Doktorky radí XXXIII

Před rokem

Přátelé, mám problém s psaním i/y v oslovení typu Jari, Miri, Věri. Mé známé se jmenují Jarmila, Miroslava, Věra, Jaroslava. Když jim píši, tak v oslovení – například Ahoj, Jari (protože jí tak všichni říkáme) – nevím, jestli napsat Jary, či Jari. To druhé se mně líbí více, ale je tam přece tvrdá souhláska. Snad jsem ovlivněna tvary jmen Hani, Jani, Leni apod., ale Jary, Věry, Miry se mi zdá prapodivné. Takže se z toho vždy dostanu tak, že napíši: Ahoj, Jarunko, Mirečko, Věruško… Ale pořád na to myslím a nemohu najít v žádné gramatice vysvětlení. Asi špatně hledám. Pokud by vás tedy můj dotaz příliš neobtěžoval, budu vám za pomoc velmi vděčná.

Hodně hezkých dní přeje D. Martinásková


Doktorky radí XXXII

Před rokem

Dobrý den, nedávno jsem se procházel s přítelkyní rodným městem spisovatele Norberta Frýda a z dáli jsme zaslechli hudbu. Přítelkyně mi ihned oznámila: „Očividně je tam někde koncert.“ Jako správný školák jsem se nad tímto prohlášením pozastavil – koncert jsme pouze slyšeli, nikoliv viděli. Ono prohlášení tedy není logické, neboť jsme koncert „očima neviděli“. Neexistuje tedy v češtině nějaké logičtější řešení této situace? Třeba o něčem prohlásit, že to bylo „ušislyšné“, popřípadě „nosocitné“? Mnohokrát děkuji za vysvětlení tohoto „očividného“ problému jazyka českého.

S pozdravem Michal Beck


Doktorky radí XXXI

Před rokem

 

Milé paní doktorky,

mám to štěstí, že jsem se narodila ve znamení Vah. A vše, co se o Váhách říká, na mě sedí. Tedy i to, že jsem velmi rozlítaná, a tak potřebuji mít v životě aspoň nějakou pravidelnost, aby se misky mých vah mohly vyvážit. Potřebuji vaši okamžitou pomoc.


Doktorky radí XXX

Před rokem

Vážená paní doktorko, čtu neznámý rukopis známého básníka. Narazila jsem v něm na jeden pravděpodobně kynologický termín: „Cvičený jezevčík vleze do každé díry, vrací se s roztrženým uchem nebo prokousnutým čumákem a někdy už ani nevyleze. Stačí pánovo fasho, nebo i jen pohyb ukazováčku, mrknutí oka – protože příchylnost k pánu a důvtip a radost z výkonu náleží k přirozenosti těchto božích tvorů.“ Prosím, co je to fasho? Může to mít něco společného s Fetch! („Aport“)? Anebo Fass/Fasse („Drž!")? Nebo je to něco v jezevčickém horáckém dialektu? Předem děkuji za rychlé a odborné osvětlení, věc spěchá. V úctě a oddanosti, Daniela Iwashita, Česká republika