Vážení čtenáři a čtenářky. Otevření Literární bašty Dobré češtiny 18. listopadu vyvolalo takové haló, že se v redakci brodíme v ohlasech. Proto jsme operativně vytvořili novou rubriku, v níž budeme odpovídat na dotazy čtenářů. Bohužel z kapacitních důvodů můžeme každý týden odpovědět jen na jeden či dva. Rozhodli jsme se tedy, že vždy vybereme nejinteligentnější otázku ze všech. Omlouváme se, pokud se právě na tu vaši nedostalo. A nyní již Doktorky radí…
Před 4 lety
Vážené paní doktorky, v dnešních zprávách (12. 9. 2019) čtu: „Čína nedávno zrušila domluvená turné několika českých hudebních těles, která spojuje s českou metropolí. Prvním z nich byl orchestr PKF – Prague Philharmonia. Povolení následně nedostaly Pražákovo kvarteto (přestože s Prahou nemá nic společného, jmenuje se podle zakladatele souboru), Symfonický orchestr Českého rozhlasu (slovo Praha má pouze v anglické verzi svého názvu – Prague Radio Symphony Orchestra) a hudební soubor Guarneri Trio Prague.“ Obávám se, že se říše Středu řítí ke zkáze: z tamních obchodů brzo vymizí pražská šunka, z domácností prahy, z železnice pražce a z učebnic Pražský lingvistický kroužek. Nenapadá vás nějaká jednoduchá jazyková operace, kterou by se dal neblahý směr těchto událostí zvrátit?
Vaše zoufalá Libuše P.
Před 4 lety
Vážené paní doktorky, dnes se vdává jedna ze zakládajících členek Spolku Dobrá čeština Barbora P. Byli bychom rádi, kdybyste na počest jejího sňatku se snoubencem Martinem P. odpověděly na otázku, která trápí každou českou nevěstu: Jakou jazykovou a literární výbavou by měla do manželství přispět? Kterých pět či více P je podle vás spolehlivým vkladem do svazku manželského?
Zvědavý kolektiv členů Dobré češtiny
Před 6 lety
Paní doktorko, v souvislosti s těsným výsledkem prezidentské volby se stále mluví o rozdílech mezi venkovem a městem, intelektuály a plebejci. Nemá však výsledek nějaké numerologické (hlasovalo 66,6 procenta voličů), nebo dokonce lingvistické vysvětlení?
Vaše věrná čtenářka Vlasta
Před 6 lety
Vážené paní doktorky. Delší dobu jste se odmlčely, ale
doufám, že je vaše poradenská rubrika Dobré češtiny jen dočasně
hibernovaná, nikoli mrtvá. Nerada obtěžuju, ale máme doma všichni
zamotanou hlavu z volby prezidenta. Jednotní a odhodlaní jsme snad jen
v tom, že nebudeme volit pana Miloše Zemana, ale jinak tápeme. Vy umíte
číst a slyšet mezi řádky, tak jste možná odhalily v té přehršli slov
v předvolebních debatách něco, co by nám pomohlo se rozhodnout. Prosím,
podělte se! Předem děkuji. Jana Dvořáková
Před 8 lety
Milé doktorky,
omlouvám se, pokud jste podobný dotaz již zodpovídaly, přiznám se, že jsem všechny Doktorky přečíst nestihla…, ale mohly byste mi prosím říct, zdali slovní spojení „mít něco z krku“ má co do činění s Coleridgovou Písní o starém námořníku? Děkuji a těším se na odpověď!
Nicole
Před 8 lety
Milé doktorky, od mládí jsem jezdila ke známým do Hostivic. Nyní bych měla jezdit do Hostivice? Proč? Můj muž pochází z jižních Čech z Katovic u Strakonic, poblíž jsou Volenice i Horažďovice. To jsou všechno pomnožná čísla. Asi by tahalo za uši, kdyby se narodil v Katovici u Strakonice. Nemám možnost podívat se do Profousova slovníku, tak vás moc prosím, vysvětlete mi to. Děkuji.
Eva z Chomutova
Před 8 lety
Vážená paní doktorko, potřebuji vaši pomoc s rozlousknutím pochvalného oslovení „pašák“, které se mi, a to nejen kvůli mé lásce k chrochtajícím rypáčkům, jeví jako velmi příbuzné slovu „pašík“. Ale když o někom řeknu, že je pašík, netváří se na mě vůbec přívětivě, ačkoliv s oslovením „pašák“ nemá problém. Prosím, mohla byste mi říct, co dělám špatně? Jsou tato slova vůbec příbuzná, nebo jsem zlostným pohledům čelila naprosto zaslouženě? Děkuji za odpověď, chovatelka Lenka, Přeštice
Před 8 lety
Milé doktorky, nedávno jsem se v rozhlasovém pořadu Meteor doslechla, že kilo železa je těžší než kilo peří a že podle fyziků tíha není totéž co hmotnost. Co o tom soudíte: Je tíha hmotnost, anebo není?
Nicole z Prahy
Před 8 lety
Milé doktorky,
nedávno jsem se setkala s novým slovem, jehož vzniku pořádně nerozumím. Dlouho jsem byla bezradná, až jsem narazila na vaši poradnu, která mi s tímto hlavolamem určitě pomůže. Zaslechla jsem totiž, že se o někom říká, že „ochytral“. Víte, údajně se tento výraz používá pro sdělení, že někdo (proti všem předpokladům) náhle zmoudřel. Jenže já si nemohu pomoct, mně to spíše připomíná slovo „opadat“. Na základě vzniklé analogie mám pak pocit, že imaginární Jeníček, o kterém někdo řekl, že ochytral, nezmoudřel, ale naopak rozum tak trochu poztrácel, ostatně jako stromy ztrácejí listí, když zavane trochu silnější vítr. Jenže to by Jeníček hloupl vždy při zhoršených povětrnostních podmínkách. Milé doktorky, nevíte, jak tato odvozenina vznikla? A používáme ji správně?
Děkuji a moc vás zdravím!
Mařenka, Kuks
Před 8 lety
Vážená paní doktorko, pobývám právě v Japonsku a zaujalo mě, že se začátkem května před mnoha domy objevily jakési prapory nebo snad různobarevní draci, kteří vypadají spíš jako ryby. Jsou různě dlouhé a vyskytují se v různě početných skupinkách. Nevíte, co to znamená? Nějaký svátek ryb? Nebo smluvená signalizace místního obyvatelstva? Předem děkuji za vysvětlení.
Kateřina K., toho času v Hamamacu
Před 8 lety
Vážená paní doktorko, právě před rokem Literární bašta uveřejnila informaci o krachu Literární akademie, jediné české vysoké školy s oborem literární tvorba. V článku jste informovali o záměru otevřít Dobrou češtinu dalším autorům a spolupracovníkům z řad bývalých studentů akademie, dále výzvu, aby i jiné literárně zaměřené časopisy nebo organizace poskytly těmto studentům praxi, a informovali jste o snaze některých bývalých učitelů školy obnovit vysokoškolskou výuku literární tvorby na lepším základě. Jak to všechno po roce vypadá – se studenty, jejich působením v Dobré češtině či jinde, a hlavně s možností, že na nějaké české vysoké škole budou moci dostudovat obor literární tvorba?
S přáním všeho dobrého Gustav Všetečný, Jindřichův Hradec
Před 8 lety
Dobrý den, milé paní doktorky, mám takový nemilý malý problém. Dostala jsem se do tíživé životní situace – potřebuji napsat životopis. Ráda bych uvedla veškerou svou praxi, ale nevím, jak uvést své obsáhlé zkušenosti s psaním článků. Když napíši přispívající redaktor, bude to špatně, neboť Dobrá čeština mě učila, že redaktor je ten, který texty vybrušuje, a nikoli píše. Ovšem ve většině periodik je redaktor ten, který píše články. Můžete mi, prosím, poradit, jak mám tuto zkušenost nazvat, aby to bylo správně?
Děkuji. S pozdravem Alžběta Krátká
Před 8 lety
Vážené paní doktorky, jak stárnu, stále častěji mi přijde do ruky grafický výtvor a slohový útvar, kterému se říká parte. Obvykle mě zarmoutí jak obsah, tak forma. Nechci se nyní pohoršovat nad obchodními prefabrikáty pohřebních služeb, to je kapitola sama pro sebe. Bohužel i parte, která lidi připravují s láskou, avšak neprofesionálně a za značně pohnutých okolností, málokdy dopadnou takříkajíc dobře. Neočekávám od vás recept na dobré parte, ale nedaly by se alespoň shrnout některé prvky, kterých se lze vyvarovat?
Děkuji a zdravím vás. Jiří Suk, Praha-Vyšehrad
Před 8 lety
Vážená paní doktorko, dozvěděla jsem se, že zrovna pobýváte v Japonsku. Mám moc ráda takové ty zasněné japonské přírodní akvarely, s nějakým políčkem, stromem, domečkem a ptáčkem. A vždycky mi vrtá hlavou, co je na nich napsané, protože textu tam bývá poměrně hodně, takže to asi není jen jméno autora. Jsou to básně, nebo nějaké zašifrované vzkazy pro ostatní malíře? Děkuju vám za odpověď. Veronika z Rudolfova
Před 8 lety
Paní doktorko K., slyšel jsem, že máte vřelý vztah nejen k poezii, ale i k farmacii. Již léta se za dlouhých zadumaných procházek podél řeky Oslavy zabývám poetikou a etikou názvů léčiv. Nezdá se vám, že pojmenování některých bylin, jako například ostropestřec, jitrocel nebo zlatobýl, mohou být léčivá sama o sobě? A nemohou naopak některé tajemně či zvukomalebně znějící názvy, jako je například Olynth či Alnagon, působit natolik sugestivně, že vyvolají nepřiměřená očekávání, nebo dokonce závislost?
Váš oddaný čtenář z Velkého Meziříčí
