Doktorky radí XXXVII (svatební speciál)
Před 5 lety
Vážené paní doktorky, dnes se vdává jedna ze zakládajících členek Spolku Dobrá čeština Barbora P. Byli bychom rádi, kdybyste na počest jejího sňatku se snoubencem Martinem P. odpověděly na otázku, která trápí každou českou nevěstu: Jakou jazykovou a literární výbavou by měla do manželství přispět? Kterých pět či více P je podle vás spolehlivým vkladem do svazku manželského?
Zvědavý kolektiv členů Dobré češtiny
Drahá nevěsto, milý ženichu, vzácní svatebčané a kolektive Dobré češtiny,
nikoliv bez pohnutí jsem porozjímala dnešní událost i otázku. Přestože bych Vám jako vždy ráda doporučila Akademickou příručku českého jazyka, Pravidla českého pravopisu a Příruční slovník jazyka českého, myslím, že do manželství Vám stačí jejich online verze (http://prirucka.ujc.cas.cz/ a https://bara.ujc.cas.cz/psjc/). I vzhledem k prostorové nouzi, jíž budete v tomto století čelit, vynechám též nezbytnou součást teoretické výbavy nevěst mé generace: Mukařovského Kapitoly z české poetiky, Jakobsonovu Poetickou funkci a jiné plody Pražské školy.
Dnes vám doporučím něco skladnějšího. Představíme-li si společný život jako větu, přeji vašemu svazku stejnou pevnost a jednotu, jaká vládne mezi podmětem a přísudkem, jež nevzdaluje příliš mnoho přívlastků, příslovečných určení, a zejména ne předmětů.
Kdybychom manželství přirovnali k souvětí, ať je parataktické, souřadné. A ať pro vás ten druhý zůstává vždy větou hlavní.
Pokud chápete společný život jako rozmluvu, ať je v ní vždy o něco víc poezie než prózy.
Z devíti plodů Ducha svatého dle listu svatého Pavla Galatským je na P jen jeden, ale stejně Vám přeju všechny: lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost a sebeovládání. A k tomu ještě dvě P: pozornost a dobrého pamatováka. Aby pro Vás to, co dnes slibujete a odevzdáváte jeden druhému, bylo přítomné i za sto let.
Pomoc shůry Vám přeje
Vaše doktorka I.
–
Vážení členové Spolku Dobrá čeština, potažmo svatebčané,
doktorka I. jako vždy pregnantně pověděla podstatné, připojím proto pouze pár pidipoznámek. Příruční slovník jazyka českého shrnuje více než pět P, jimiž by měla nevěsta oplývat: Chtělť by každý taký ptáček žínku míti, o jakouž je v světě zle, aby totiž měla plných sedm P, aby byla pěkná, poctivá a pokorná, poslušná i pilná, pobožná a pak aby hodně peněžitá byla. Po zevrubném prozkoumání tohoto výčtu jsem dospěla k závěru, že jazykovou a literární výbavu zohledňuje jen požadavek peněžitosti. Rozumím-li tomu správně, měla by být nevěsta ověněna poctivou knihovnou (odtud ostatně označení manželství slovem svazek), v níž najde vše, co bude postrádat. Tím nechci probůh naznačovat, že by manželství bylo zdrojem strádání nebo že by vstupem do něj pěkná, poctivá, pokorná, poslušná, pilná a pobožná nevěsta něco ztratila! Ale může nastat v tom dlouhém šťastném soužití chvilka, kdy ráda sáhne po sbírce milostné poezie (manžel je na služební cestě), po filozofickém pojednání (manžel je na pivu), po historické epopeji (manžel si vzal půjčku na rodinný domek) nebo cestopise (nezbyly peníze na dovolenou).
V případě naší zakládající snoubenky ale snad ani ta peněžitost nebude nutná, jsouc vyvážena jiným péčkem. Je-li totiž žena poetická, nemusí sahat po knihách a případné nedostatky reality zaplní z vlastních zdrojů.
Vaše doktorka K.
