LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Doktorky radí XXXX

Před 8 lety

Milé doktorky,

nedávno jsem se setkala s novým slovem, jehož vzniku pořádně nerozumím. Dlouho jsem byla bezradná, až jsem narazila na vaši poradnu, která mi s tímto hlavolamem určitě pomůže. Zaslechla jsem totiž, že se o někom říká, že „ochytral“. Víte, údajně se tento výraz používá pro sdělení, že někdo (proti všem předpokladům) náhle zmoudřel. Jenže já si nemohu pomoct, mně to spíše připomíná slovo „opadat“. Na základě vzniklé analogie mám pak pocit, že imaginární Jeníček, o kterém někdo řekl, že ochytral, nezmoudřel, ale naopak rozum tak trochu poztrácel, ostatně jako stromy ztrácejí listí, když zavane trochu silnější vítr. Jenže to by Jeníček hloupl vždy při zhoršených povětrnostních podmínkách. Milé doktorky, nevíte, jak tato odvozenina vznikla? A používáme ji správně?

Děkuji a moc vás zdravím!

Mařenka, Kuks

Milá paní Mařenko, musím se přiznat, že jsem se dosud se slovesem ochytrat nesetkala. Stejně tak jsem nikdy nebyla svědkem onoho zázraku, o kterém píšete, totiž že by někdo náhle zmoudřel. To spíš naopak, že? Ale v tom to možná vězí, že jazyk na rozdíl od nás není zatížen předsudky rodícími se z omezené zkušenosti a že nám trpělivě nabízí i slova, pro která neumíme nebo nechceme najít uplatnění. Díky tomu taky plní – kromě jiných – i svou poetickou funkci, že si nechce dát přistřihnout křídla realitou.

I předpony mají své funkce, které jazykověda klasifikuje podle toho, jaký je významový poměr mezi předponovým slovem a jeho bezpředponovým základem. U předpony ve slovese ochytrat bych asi uvažovala o funkci malé míry děje (například močit – omočit), nebo ještě spíš o funkci finitivní (brečet – obrečet) – to je ta, která z nedokonavého slovesa učiní dokonavé. V Jungmannově slovníku najdeme takto utvořené slovo ohlaupěti – s významem „stát se hloupým“. Dneska bychom asi sáhli po slově zhloupnout. Ochytrati Jungmann neuvádí (asi už mu v polovině abecedy docházela invence), ale nabízí položku zchytrám – „chytrým budu“. Z čehož jasně vyplývá, že u slov pojmenovávajících intelektuální kvality jedince a jejich případné proměny můžou nést předpony o-z- stejný význam.

Tenhle můj rozklad, paní Mařenko, berte jako výsledek snahy poradit za každou cenu, ani sama sebe jsem nepřesvědčila, že ochytrat znamená stát se zničehonic chytrým. Vaše analogie se slovesem opadat je totiž mnohem rafinovanější a věrohodnější. Vždyť jak jinak by se stal z Jeníčka hloupý Honza?

Mnoho památných dnů v Kuksu přeje doktorka K.