LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Doktorky radí XXXXIV

Před 2 lety

Milé doktorky,

omlouvám se, pokud jste podobný dotaz již zodpovídaly, přiznám se, že jsem všechny Doktorky přečíst nestihla…, ale mohly byste mi prosím říct, zdali slovní spojení „mít něco z krku“ má co do činění s Coleridgovou Písní o starém námořníku? Děkuji a těším se na odpověď!

Nicole

Milá Nicole, není se proč omlouvat, zatím jsme v naší rubrice řešily jen problémy s ucpaným nosem, krk je pro nás krásná nová výzva. Děkuji za váš invenční podnět k výkladu frazému, přiměl mě aspoň na chvíli zanechat všeho lichého počínání a jít hledat v temných vodách Coleridgovy balady ty verše, které asi máte na mysli: „Směl jsem se modlit nanovo; / a s volné šíje mé / se albatros jako olovo / smek v moře milené.“ Jsou to ony, že?

Jak asi sama tušíte, odvozovat původ frazému, který je skrz naskrz metaforický, z pojmenování sice básnického, protože je v básni, ale neobrazného – starému námořníkovi jeho roztrpčení kolegové skutečně za trest a na znamení hanby přivázali mrtvého albatrosa na krk –, odporuje zdravému frazeologickému rozumu.

Nechci vás rozhodně umravňovat ani odrazovat od opojného fantazírování, jen přitom mějte na paměti slova Thomase Burneta, kterými Coleridge otevřel svou skladbu o tom, jak je těžké mít na krku partu mrtvých plavců a za krkem démony, bratry polárního ducha. „Nezapírám, že působí zvláštní potěšení vybavovat si občas v duchu jako na malované desce přelud většího a lepšího světa a zamýšlet se nad jeho podobou: aby se totiž duše uvyklá nepatrnostem dnešního života příliš nesvrašťovala a nehověla si v malicherném přemyšlování. Je však přitom třeba dbát o pravdu a zachovávati míru, abychom jisté od nejistého a den od noci rozlišovali.“

Mohu-li tedy být nápomocná nějakou radou, doporučuju vám, co se krku týče, zamyslet se nad tím, zda nám rezignace na významový rozdíl mezi předložkami s a z v tomto případě spíš nekomplikuje jazykový život, místo aby ho usnadňovala: původní varianta mít něco/někoho s krku totiž implikuje, že jsme něco/někoho měli na krku. Podoba z krku ale spíš vyvolává představu v krku uvízlé kosti z vánočního kapra, a je tedy trochu matoucí. Shodneme-li se ovšem na tom, že frazém pojmenovává situaci, kdy se zbavíme nějakého břemene, něčeho nepříjemného a tíživého.

Neméně inspirativní by pro vaši přemítavou hlavičku mohla být i studie Genderové aspekty ve slovanské frazeologii (Karolinum 2014). Katerina Kedron v ní totiž mimo jiné řeší i sémantiku frazémů přijít někomu na krk, nechat někomu něco/někoho na krku, mít něco/někoho na krku: „Zamysleme se nad tím, proč některé výrazy z těchto synonymických řad dostaly genderovou konotaci a vyslovují se právě ve vztahu k ženě. Vznik tohoto sémantického odstínu v české variantě frazému uvázat si někoho na krk s komponentem žena lze spojovat s těmi z uvedených výrazů, které mají význam ‚vydržovat si někoho, mít někoho v péči‘, a tou extralingvistickou skutečností, že ženy byly v minulosti ekonomicky nesamostatné a závislé na mužích. Celkově lze metaforu žena je zátěž/břemeno spojovat s vnímáním sňatku, který je (především) z pohledu muže chápán jako zátěž.“

Milá Nicole, doufám, že jsem vás nezastavila ve vašem albatrosím rozletu. Bylo mi ctí s vámi pobýt ve výšinách, ale teď se musíme rozloučit. Zbývá mi ještě napsat Píseň o staré námořnici.

Vaše doktorka K.