Doktorky radí XXXXII
Před 8 lety
Vážená paní doktorko, potřebuji vaši pomoc s rozlousknutím pochvalného oslovení „pašák“, které se mi, a to nejen kvůli mé lásce k chrochtajícím rypáčkům, jeví jako velmi příbuzné slovu „pašík“. Ale když o někom řeknu, že je pašík, netváří se na mě vůbec přívětivě, ačkoliv s oslovením „pašák“ nemá problém. Prosím, mohla byste mi říct, co dělám špatně? Jsou tato slova vůbec příbuzná, nebo jsem zlostným pohledům čelila naprosto zaslouženě? Děkuji za odpověď, chovatelka Lenka, Přeštice
Milá Lenko, děkuju vám za krásný dotaz, opravdu jste se mi trefila do noty, vždyť, jak správně připodotkla doktorka I., v mém „frekvenčním slovníku zaujímá slovo pašák hned druhé místo za slovem Ignác“. Možná se divíte, že doktorka I. stačí vedle sestavování Demlova herbáře pořádat i můj frekvenční slovník, aniž jsem přitom zemřela a tím definitivně uzavřela své dílo… Tak se nedivte, prostě se jí v citlivém věku dostala do ruky silná kniha (tím silná nemám na mysli rozsah 1200 stran, ale duchovní potenciál, rozumíte mi?), totiž Frequenzwörterbuch zum lyrischen Werk von Otokar Březina od Petra Holmana. To je ten, co letos před měsícem převzal cenu Toma Stopparda za jiné své dílo o Otokaru Březinovi sice, ale ten frekvenční slovník mu určitě hodně pomoh.
Ale vraťme se ke mně. Já bohužel nemám v životě moc příležitostí použít slova země, duše, katarakty, voskovice, asfodel, inspirace, už proto, že většinou nerozmlouvám s Nejvyšším, se Smrtí a s Beethovenem, a ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy vzývala sílu extází a snů. K nejmocnějším vzedmutím mého lyrického jazyka tak vlastně opravdu dochází v dialozích s naším boxerem Ignácem. S ohledem na jeho omezenou slovní zásobu to ale nemůžu přehánět (to byste nevěřila, jak pes zpanikaří, když před ním mluvíte cizími slovy, skoro jako děti, před nimiž rodiče mluví o tajných věcech německy). Navíc boxer, kterého zmínění Němci označují jako „šlechtitelský úspěch“, byl vyšlechtěn k tomu, aby rodinu, v níž žije, neustále překvapoval a bavil. Z toho samozřejmě vyplývá, že boxer ignoruje povely a spíš si tak nějak sám rozhoduje, co si počne. Háček je v tom, že za tato svá svévolná rozhodnutí musí být neustále chválen, jinak upadne do deprese a je po úspěchu.
Zpočátku jsme experimentovali s označením šikula, které ale přece jenom implikuje jistou praktickou dovednost, o níž nemůže být v případě našeho Ignáce řeč. Přešli jsme tedy k méně závaznému pašákovi, aby aspoň ta eufonie zůstala zachována. A fungovalo nám to, než jste přišla, Lenko, vy se svým dotěrným dotazem, který mě přiměl nahlédnout do jiné než kynologické literatury. Naštěstí ta rešerše nepřinesla žádné drastické etymologické překvapení, bohužel však ani jistotu, odkud se to slovo v našem národním i mém privátním slovníku vzalo. Odborníci váhají mezi maďarským slovem pasas (označuje typ lidí, jimž u nás doma říkáme flancmajoři), mezi tureckým pašou a českým pašerákem. Pro nás je asi v tuhle chvíli nejdůležitější, že ať se vzalo, kde se vzalo, sbíhají se ve slově pašák samé výjimečné kvality, takže jím rozhodně nikoho neurazíme.
Možná jste, Lenko, zklamaná skrz ty svoje rypáčky – s nimi pašák opravdu nemá nic společného. Ale jednu povzbudivou radu pro vás přece jen mám. Pokud se někdo na vás osopí, když ho v dobré víře označíte za pašíka, můžete si být jistá, že s takovým člověkem určitě nechcete kamarádit. Je totiž jasné, že ten omezenec nikdy neviděl, jak elegantně si Ladův Pašík umí hodit nožku přes nožku.
Vaše doktorka K.
