LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Daniela Iwashita

E-mail: daniela.iwashita@dobracestina.cz

Funkce: autorka

Ročník: 1971

První slovo jsem se naučila v Třeboni, první sprosté slovo pravděpodobně v Chomutově, modlitby Otče náš, Zdrávas a píseň Když hynou stáda v Letohradě, termíny langue a parole v Praze. Na tamní filozofické fakultě jsem se seznámila s akademickou mluvnicí češtiny, knihami Jakuba Demla a mnoha cizími slovy, která jsem se v dalších letech odnaučovala používat v redakci Lidových novin. Od psaní a redigování článků o knihách jsem zběhla k redigování knih a k bádání v archivech. Mým nejoblíbenějším nářečím je horáčtina z Tasova, velkou sympatii však chovám i k ostravským krátkým samohláskám a pádným větám nebo k japonskému neverbálnímu vyjadřování. Stýská se mi po místu, kde se o knihách píše neakademicky, ale inteligentně, bez obchodního zřetele a kamarádské politiky, zato pozorně, živě a s láskou. To všechno čekám od Dobré češtiny.

Příspěvky na Literární baště


Dobrá čeština vydává knihu Prababiččin klobouk

Před 11 měsíci v kategorii Dobré zprávy

Jako svou druhou publikaci vydává Spolek Dobrá čeština knihu Prababiččin klobouk, kterou pro dětské čtenáře napsala Kamila Míková a ilustrovala Magdalena Martinovská.


Slyším v noci tikat hodinky

Před 2 lety v kategorii Dobré zprávy

Co nám říkají dopisy a básně Jiřího Wolkera o doprovázení a naději při umírání

Nakladatelství Cesta domů vloni vydalo výbor z dopisů a veršů Jiřího Wolkera (1900–1924) s názvem Slyším v noci tikat hodinky, zaměřený na konec básníkova krátkého života. Nyní ve spolupráci se Spolkem Dobrá čeština vzniklo i stejnojmenné video, určené zejména mladým divákům, ale i dalším zájemcům.


Šijeme biče s DVTV

Před 3 lety v kategorii Nezabyjež


„Hříšník jsem, ale pes jsem nikdy nebyl“

Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy

Literární bašta uvádí dva dopisy Jakuba Demla Janu Amosi Vernerovi z let 1940 a 1957

Před 143 lety se narodil Jakub Deml. Když se letos vzpomínalo šedesáté výročí jeho úmrtí, někteří publicisté se spolehli jen na obzor wikipedického hesla oplývajícího mnoha nepřesnostmi a omyly. K tomuto básníkovi nevede jiná cesta než pozorné a souvislé čtení jeho knih a textů – početných, ne vždy dostupných, a navíc z posledního dvacetiletí jeho tvorby téměř výhradně rukopisných. Vzhledem k tomu, že rukopisy i mnohé dopisy ještě dlouho nebudou dostupné v knižní podobě, ukázky z Demlových neznámých kratších textů z různých období postupně zveřejníme na webových stránkách Literární bašty Dobré češtiny.


Chudák Praha!

Před 3 lety v kategorii Nezabyjež



Advent s Helenou Kadečkovou IV
Život s Islandem a Ledový zámek

Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy

V posledním dílu adventního seriálu, kterým chceme přiblížit osobnost a práci Heleny Kadečkové, se zaměříme na aktuálně vydané a připravované knihy, které přeložila či napsala. Videa připravil Spolek Dobrá čeština pro domácí hospic Cesta domů, jemuž Helena Kadečková odkázala svá autorská práva.


Advent s Helenou Kadečkovou III
Rozhovor s Jiřím Starým

Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy

První dva díly seriálu Advent s Helenou Kadečkovou, nazvané Advent a Rybí koncert, odkazovaly na dvě knihy, které Helena Kadečková přeložila z islandské literatury 20. století. Třetí díl, nazvaný Staroseverské příběhy, věnujeme jejím překladům ze staroseverštiny a její pedagogické práci na tomto poli. Video připravil Spolek Dobrá čeština ve spolupráci s kameramanem Františkem Plzákem pro domácí hospic Cesta domů, který spravuje autorská práva Heleny Kadečkové.


Advent s Helenou Kadečkovou II
Rozhovor s Helenou Březinovou

Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy

Dnes zveřejňujeme druhé video ze čtyřdílného cyklu, kterým chceme představit osobnost a práci skandinavistky Heleny Kadečkové (1932–2018). Videa připravil Spolek Dobrá čeština ve spolupráci s kameramanem Františkem Plzákem pro domácí hospic Cesta domů, který spravuje autorská práva Heleny Kadečkové.


Advent s Helenou Kadečkovou I

Před 3 lety v kategorii Dobré zprávy

Významná skandinavistka, překladatelka a spisovatelka Helena Kadečková odkázala domácímu hospicu Cesta domů kromě finančního daru i svá autorská práva. Dnes Cesta domů její literární odkaz připomíná. V následujících čtyřech adventních nedělích zveřejníme čtyři videa z cyklu Advent s Helenou Kadečkovou, která mají její osobnost, knihy a práci přiblížit. Pro Cestu domů je vyrobila Dobrá čeština.


Hlava státu si zlomil ruku!

Před 4 lety v kategorii Nezabyjež

Zdroj: Aktuálně.cz 5. září 2020.


V poslední linii

Před 4 lety v kategorii Moje řeč

Kdykoli se začne v péči o lidi nebo veřejné zdraví uplatňovat válečný slovník, je načase zbystřit. „Jsme ve válce,“ padlo hned na začátku výjimečných vládních opatření proti šíření nákazy. A pak se okamžitě zautomatizovala válečná metaforika. Souslovím roku se stala „první linie“. Bylo povzbudivé slyšet, jak pan premiér děkuje lékařům, sestrám, hasičům, policistům, prodavačkám i seniorům (i když při pasáži „dědečkové a babičky, jste naši, potřebujeme vás“ bych v jejich kůži být nechtěla).


Vetřelec bonus

Před 4 lety v kategorii Moje řeč

„Vážená paní Hodná,

vážím si toho, že společně s námi pomáháte těm nejpotřebnějším lidem. Jako poděkování za Vaši podporu naší sbírky mám pro Vás nabídku slevy na roční předplatné týdeníku Úcta. Za jedno vydání Úcty zaplatíte 30 Kč místo obvyklých 45 Kč na stánku a zároveň budete mít možnost neomezeného čtení na webu…“

Paní Hodná dostala takovýto nevyžádaný e-mail od humanitární organizace Člověk v maléru poprvé. Podepsané pracovnici „oddělení péče o dárce“ ihned napsala, že o zlevněnou Úctu zájem nemá a že od Člověka v maléru, jehož práce si váží, podobná obchodní sdělení neočekává ani je nechce dostávat.



Jakub Deml píše (a my o něm)…
… cesty, setkání, sny, fakta, fámy
před sametem i po něm

Před 4 lety v kategorii Dobré zprávy

V úterý 12. listopadu 2019 v 19 hodin se v čítárně kavárny Kampusu Hybernská (Hybernská 4, Praha 1) uskuteční druhý večer z cyklu literárních čtení a besed, nazvaných Jakub Deml píše… První pořad byl věnován nedávno vydaným korespondencím Jakuba Demla s F. X. Šaldou a Otokarem Březinou a též básníkovým vzpomínkám na Josefa Floriana (video z večera zde). Ten druhý bude vypovídat o čtenářích a šiřitelích básníkových textů či knih jednak před rokem 1989, kdy bylo Demlovo dílo z oficiální české literatury vyloučeno, a jednak po tomto roce, kdy bylo znovu objevováno, vydáváno a čteno.