LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Advent s Helenou Kadečkovou IV
Život s Islandem a Ledový zámek

Před 4 měsíci ·· Daniela Iwashita

V posledním dílu adventního seriálu, kterým chceme přiblížit osobnost a práci Heleny Kadečkové, se zaměříme na aktuálně vydané a připravované knihy, které přeložila či napsala. Videa připravil Spolek Dobrá čeština pro domácí hospic Cesta domů, jemuž Helena Kadečková odkázala svá autorská práva.

První tři videa z čtyřdílného adventního cyklu jsme nazvali podle knih, které Helena Kadečková překládala nebo se na jejich překladech podílela: Advent, Rybí koncert a Staroseverské příběhy. Poslední díl nese v titulu názvy dvou připravovaných knih: vzpomínek Život s Islandem (rukopis 2017, vyjde 2021) a komiksu Ledový zámek, který podle románu norského spisovatele Tarjei Vesaase (1963) v překladu Heleny Kadečkové připravuje výtvarnice Martina Špinková.

 

Život s Islandem

Život s Islandem Helena Kadečková dopsala půl roku před svou smrtí. Knihu věnovala nejmilejším vzpomínkám na první studijní návštěvy Islandu v letech 1957–1965, tedy v době, kdy se tam z komunistického Československa málokdo dostal – o to je její zkušenost cennější. Pořídila zde mnoho diapozitivů a její snímky budou součástí knihy. Vzpomíná v ní především na přátele, které potkala mezi spolužáky na univerzitě, mezi islandskými spisovateli, jejichž knihy později překládala (zejména Þórbergur Þórdarson, Halldór Laxness a Guðbergur Bergsson), ale také při práci na venkovských statcích, při rybolovu nebo při solení sleďů na severu ostrova. Přestože autorka procestovala a obeplula celý Island, nejde o cestopis ani knihu o přírodních krásách či historii. Spíše zaznamenává srdečná setkání a pozorování lidí, zvyků či kultury „z první ruky“. Velmi silný je prožitek svobody, spřízněnosti a pospolitosti, které autorka na Islandu našla.

V dobách, kdy se na Island nemohla dostat – po většinu sedmdesátých a osmdesátých let – byla, jak vzpomíná, „s Islandem alespoň v myšlenkách“, které si mohla „užitečně hýčkat při čtení a překládání dobré islandské literatury“. Překládala ji až do konce života. Kromě moderních i současných spisovatelů a spisovatelek z Islandu (vedle výše jmenovaných též Jóhann Ólafur Sigurðsson, Halldór Stefánsson, Fríða Á. Sigurðardóttir, Jón Kalman Stefánsson, Auður Ava Ólafsdóttir, Gyrðir Elíasson, Sjón) zprostředkovala českým čtenářům několik knih norských autorů.

 

Ledový zámek

Jedním z nich je Tarjei Vesaas (1897–1970), který podle Heleny Kadečkové své romány tvořil jako „modely existenciální situace člověka. Víc než kterýkoliv jiný norský autor vnímal násilí ohrožující svět a destruktivní síly v člověku, ale proti démonickým běsům také elementární, člověku od přírody danou citovou výbavu, sílu lásky a soucitu,“ jak překladatelka píše v doslovu k Vesaasově próze Bělidlo. Za jeho nejpoetičtější dílo považovala Ledový zámek (1963) – „lyricky ztvárněný příběh dvou malých dívek, v němž smrt jedné z nich ve zmrzlém vodopádu zmrazí i schopnost druhé obcovat s ostatními lidmi“. Próza získala Cenu Severské rady a v roce 1975 ji Helena Kadečková přeložila do češtiny. Dočkala se řady adaptací a nyní malířka Martina Špinková pracuje na její komiksové podobě pro domovské nakladatelství Cesta domů.

„Je to knížka o smrti, o truchlení, o přátelství, křehkosti a síle a to jsou témata, která rádi v Cestě domů zpracováváme, protože souvisejí se životem a s konečností života, a zároveň je v ní hodně fantazie a snahy překonat strach. Vypovídá také o tom, jak ve chvíli, kdy vstupujete do dospělosti, je potřeba ten strach zásadně překonat a setkat se s konečností, se smrtí a nenaplněností,“ říká Martina Špinková a pokračuje: „Ledový zámek mě opravdu okouzlil. Něčím, co přeskočilo od autora k překladateli a co má šanci přeskočit i ke čtenáři: fantazií, jazykem, bohatými obrazy. Přemýšlela jsem, jestli se sem vůbec vejdu s malovanými obrázky, ale nakonec jsem cestičku objevila a pokusím se o ni.“

  

Kromě obou knih, které teprve vyjdou, lze ještě připomenout překlady a původní práce Heleny Kadečkové, které vyšly v posledních letech.

Začátkem tohoto roku vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy antologii staroseverských příběhů o skaldech „A tehdy pronesl strofu…“, kterou uspořádal Jiří Starý se spolupracovníky a kam byly zařazeny i dva překlady Heleny Kadečkové (o antologii více viz předchozí díl seriálu).

Nakladatelství Kalich letos znovu dotisklo novelu Gunnara Gunnarssona Advent o pastýři Benediktovi, který rok co rok v nečase, sněhových závějích a tmě hledá v horách ztracené ovce a přivádí je domů. Již dříve Kalich vydal v překladu Heleny Kadečkové novelu současného islandského autora Gyrðira Elíassona Kniha od řeky Sandá (2013). Pro téže nakladatelství převedla z norštiny komorní prózu Tarjei Vesaase Bělidlo (1946, česky 2015), symbolický příběh o obtížné komunikaci mezi blízkými a o lidské touze odejít ze světa v čisté bílé košili.

Nejvíce beletristických překladů Heleny Kadečkové vydalo v posledním desetiletí nakladatelství dybbuk – z těch starších lze jmenovat Laxnessův román Křesťanství pod ledovcem (2011) nebo Sjónovu prózu Měsíční kámen (2015). Již podruhé vydal dybbuk Hamsunův román Hlad, předloni zas nově ilustrovaný Soumrak bohů – severské mýty a báje, jak je převyprávěla Helena Kadečková. Kniha se už stihla vyprodat, avšak nakladatelé Šárka a Jan Šavrdovi plánují na jaro dotisk. Doufají také, že se v budoucnu vrátí ke knize současného islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona Letní světlo, a pak přijde noc (2005, česky 2009) a že ji dybbuk představí v nové grafické úpravě v beletristické řadě scribere belle.

Pro české čtenáře bude tedy život s Islandem a severským písemnictvím vůbec v překladech a knihách Heleny Kadečkové pokračovat. Lze to přičíst k dobru též překladatelkám a překladatelům, kteří na její práci navazují. Na závěr proto poslední dobrá zpráva pro příznivce severské literatury: nakladatelství Kalich vydalo před několika dny druhou část volné trilogie Islanďana Gyrðira Elíassona, která začala Knihou od řeky Sandá. Jmenuje se Okno na jih a přeložila ji Marta Bartošková.

Všem čtenářům přejeme pokojné, láskyplné Vánoce, pevné zdraví a radostnou četbu.

(článek je upravenou verzí textu psaného pro webové stránky Cesty domů)


 

Helena Kadečková

Život s Islandem

Rukopis k vydání připravuje Daniela Iwashita.

Ukázka z knihy

 
 

Tarjei Vesaas

Ledový zámek

Přeložila Helena Kadečková.

Vydala Mladá fronta,

Praha 1975,

176 stran.

Ukázka z knihy