LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Invaze zlodějů češtiny 2

Před 2 lety ·· Jan Mazanec

Žijí mezi námi. Mladí, hluční, plní energie a úsměvů. Za lidskou tváří se ovšem skrývají příšery. Neprozradí je jejich zvláštní úbory, na které už jsme si tupě zvykli, ani čím dál nápadnější účesy. Jejich mluva se však nepodobá žádné řeči užívané lidskými bytostmi. Potkáte-li je na ulici, pravděpodobně na vás svou mateřštinou nepromluví. To až doma, přilepeni vypálenýma očima k displeji, jim z útrob vycházejí nestvůrné, nečesky znějící zvuky.


Jazykoví blouditelé – díl třetí

Před 2 lety ·· Barbora Podaná

Tímto fejtónkem završuji trilogii o jazykových blouditelích. Ale protože tuším, jak moc by vás konec jejich příběhu mrzel, prozradím, že v kuloárech se hovoří o možném rozšíření trilogie v tetralogii, možná i pentalogii. Pravděpodobně se nějaký ten díl ještě objeví, nejdřív je však potřeba si vysvětlit, jak některá slova blouditelé vnímají, což je i varování pro vás, milí čtenáři.


Je v tom háček

Před 2 lety ·· Lenka Hniličková

Při výuce cizího jazyka jsou první lekce věnovány abecedě. Většina písmen se s naší abecedou shoduje, ale zjistíme, že vedle běžných A, B, C se nám objevují písmena s diakritikou v různých podobách – přehlásky, cedilly, ocásky atp. A je to právě psaný projev, kdy si odlišnost jazyků uvědomíme. Inu, není latinka jako latinka.


Knižní recenze snadno a rychle

Před 2 lety ·· Michal Beck

Musím se vám k něčemu přiznat. Při odchodu z domu třikrát kontroluji, zda jsem opravdu zamknul dveře. Trpím fobií z knihoven, v pouhých dvaadvaceti letech mě už bolí kolena a nedávno jsem si ukopl palec na pravé noze. Mým zdaleka největším problémem je ovšem to, že se ve volných chvílích trýzním sledováním youtuberů. Moje sebemrskačství má naštěstí zatím nastavené mantinely – sleduji „pouze“ internetové milovníky knih.


Jazykoví blouditelé – díl druhý

Před 2 lety ·· Barbora Podaná

V tomto fejtónku se opět vrátíme k již známým jazykovým blouditelům. Pokud vám termín nic neříká, přikládáme pro vás odkaz k prvnímu dílu série. Nyní se podíváme, kde blouditelé bydlí, jak tráví volný čas, kde pracují a s čím se v zaměstnání potýkají.


Rychlotest: Jste sluníčko, nebo konvička?

Před 2 lety ·· Nicole Rebeka Snová

Přednedávnem jsem učinila tu osudnou chybu, že jsem se v rámci jedné internetové diskuse zastala českých dobrovolníků mířících na ostrov Lesbos. Za svůj neuvážený čin jsem si vysloužila přezdívku sluníčko. „Pořád lepší než konvička,“ těšila mě kamarádka, a protože mi bylo trapné se ptát, upřímně jsem se zamyslela, jakou obě metafory vykazují souvislost. Že by snad, když svítí sluníčko, měla konvička mnohem více práce se zaléváním? Možná proto se na sluníčko zlobí a možná proto se cele upíná k bouři – s blesky a přívalovým deštěm. Či snad vlnou? Ale taková přírodní pohroma by přece konvičku připravila o práci! Docela jako Schrödingerův imigrant: Na jednu stranu by vám pomohl od každodenní dřiny, na druhou zneužil všechna vaše práva. A dcery.


Hledám poezii

Před 2 lety ·· Anna Štičková

Předpokládám, že každý máme své rituály, kterými se pravidelně trýzníme. Já jich mám spoustu a o jeden se s vámi ráda podělím. Spočívá v sebetrýznění knihkupectvím.


Já volím dobrou češtinu

Před 2 lety ·· Jana Fleglová

Čím menší pískoviště, tím jsou bitvy o lopatky vášnivější. Vysokoškolské volby do kolejní rady se tomu groteskně podobají, jelikož opanovat alespoň kus akademické půdy pilného studenta velmi láká. A stejně jako pískoviště za domem ani volební vale tudo na Švehlově koleji nemá žádná pravidla. Včetně těch pravopisných.


Rozladěný orchestr

Před 2 lety ·· Dobrá čeština

Na Dobrou češtinu se nedávno obrátili s prosbou o pomoc zoufalí muzikanti nejmenovaného českého symfonického orchestru. V rámci reklamní kampaně, jež má šířit slávu věhlasného hudebního tělesa, obdrželi dotazník, který mají vyplnit. Z nasbíraných odpovědí prý vzniknou medailonky a ty jednotlivé členy přiblíží veřejnosti. Hudebníci bohužel otázkám nerozumějí a žádají o jejich srozumitelný výklad. Dobrá čeština má k vážné hudbě i vážným hudebníkům vřelý vztah, a tak svému oblíbenému orchestru s interpretací a vyplněním dotazníku s radostí pomůže.


FAQ pro korektory

Před 2 lety ·· Radek Hochmal

Abychom ve svých teoretických znalostech české řeči nezakrněli, není od věci si kromě Pravidel českého pravopisuSlovníku spisovné češtiny čas od času otevřít i nějakou tu méně odbornou příručku, která nás přesvědčí o tom, že čeština, to není jen soubor nudných pravidel a kostnatých pouček (a my v Dobré češtině o kostech něco víme), to je především radost z nečekaných slovních obratů a spojení, dvojsmyslů a obrazných pojmenování a také dolování pokladů z temných kaveren slovní zásoby. A tak není překvapením, že se i o češtině dá psát s nadsázkou a humorem, o čemž nás přesvědčuje kniha s podtitulem Poradna šílených korektorů.


Průzkum lákavých pracovních nabídek

Před 2 lety ·· Anna Štičková

Když hledáte práci, a že jí kolem není zrovna na rozdávání, zavítáte i do světa „specializovaných pracovních webů“. A tam zůstanete nevěřícně zírat, kolik nových pracovních pozic existuje a kolik těch nesmyslných zůstává.


Jazykoví blouditelé – díl první

Před 2 lety ·· Barbora Podaná

Uživatelé českého jazyka se různí. Ti uvědomělejší ho užívají správně, ostatní ovšem ne. Není to jen jejich neznalostí nebo nepozorností, velkou roli při vytváření chyb může hrát i asociativnost nebo bujná fantazie. Naším úkolem není se těmto blouditelům vysmívat, ale spíše se pokusit pochopit, jak a proč chybují.


Knižní adaptace knih

Před 2 lety ·· Daniel Kubec

Knihy se adaptují jako dramata, rozhlasové hry nebo i komiksy – a také, inu, jako knihy. Je to odvážné, anebo spíš zvrácené, vzít knihu od známého autora a říct si: Co kdybych ji sám napsal znovu a… lépe? Zásadní otázka, která nad touto formou adaptace poletuje, zní: Jakou novou, ať už obsahovou, nebo formální, hodnotu takový přepis přinese?


Víš vlastně, co ten Word všechno umí…

Před 2 lety ·· Barbora Čiháková

Občas u redigování textů přemýšlím nad tím, jak se mohl autor dopustit tolika formátových chyb – od zdvojených mezer přes ošklivá jednoznaková slova na konci řádků až k použití tabulátorů k odsazení odstavců atd. Přitom by mnohdy stačilo, kdyby si daný pisatel zapnul zobrazení netisknutelných znaků, které by jednotlivé formátové nešvary odhalilo. Ale zdá se, že toto tlačítko je pro většinu uživatelů neviditelnou záhadou na úrovni jednorožců. Přesto všichni drze tvrdí, že Word přece stoprocentně ovládají. Obzvlášť to platí pro studenty a absolventy vysokých škol, kteří za svůj, i kdyby jepičí, akademický život museli napsat aspoň tu jednu bakalářskou práci.


Invaze zlodějů češtiny

Před 2 lety ·· Jan Mazanec

Jejich útok jsem poprvé výrazněji pocítil teprve nedávno při sledování televizní diskuse, v níž si moderátor s dvojicí hostů povídal o tom, jaký „content“ nabízejí zahraniční televizní společnosti svým divákům. Jistě, americké televize na svých webových stránkách z pochopitelných jazykových důvodů inzerují „content“, nikoliv obsah, přesto je pozoruhodné, že český výraz pro nabídku televizních společností v pořadu nezazněl ani jednou. Možná jsem jen staromódní, ale připadá mi patřičné, aby čeští filmoví publicisté v pořadu určeném pro české publikum nepoužívali anglická slova tam, kde to vůbec není potřeba.