LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Kamila Míková


… a před sebou šílených lidí tmu

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje sbírku Štěpána Hamajdy Apoštol smíchu a jiné básně
 

„Touhou tmí se tichý tis, / tišší slova našel bys. / Tiší slova? Netiší. / Nejtišší je nic.“ Štěpán Hamajda (* 1998), student oboru čeština-francouzština na FF UK, vydal druhou sbírku poezie a je na ní vidět, že od doby první sbírky (Bratře, sestro, 2017) se hodně posunul dopředu. První sbírka byla zcela nedotčená znalostí moderní literatury a celkově vyznívala spíše dětsky. Jedním z motivů nové sbírky je i vyrovnávání s českou básnickou tradicí – básně věnované Josefu Palivcovi, Karlu Šiktancovi, vyznání z obdivu k surrealistické poezii Milana Nápravníka. Ale vyhraňuje se i negativně: „ČernýHolaNád­vorníKainaRaděj ne. / Výsostné pilíře, / polibky na tváře! / ŠalDykydy, JuliŠebKainaRaděj ne. / Sám vidíš všude jen, všude slov křeče jen.“


To bylo naposled

Před měsícem v kategorii Dobrá pasáž

Štěpán Hamajda: Apoštol smíchu, 2020.
 


Půl století očima malíře

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové Doležalové František Doležal. Poesie a život
 

Monografie malíře Františka Doležala (1910–1989) není jen přehlídkou krásných fotografických reprodukcí jeho výtvarného díla. Je zároveň dílem životopisným. Životopis umělce je prokládán výtvarnými kritikami, které Doležal psal, mistrnými teoretickými úvahami o umění vlastním i druhých. Nacházíme tu citace mnoha osobních dopisů – Doležal jako autor dopisů je skvělý spisovatel. Literatura ho přitahovala vždy – hlavně francouzští prokletí básníci. Sám se o psaní pokoušel, znal se s mnoha předválečnými levicovými literáty. V závěru monografie můžeme číst jeho básně a velmi živé a vtipné vzpomínky na dětství strávené na zámku v Kostelci nad Orlicí, kde byli jeho rodiče ve službě. Zajímavý je text o Frantovi Sauerovi, Doležalovu kumpánovi z mládí.


Jsem „spoutaný Prometheus“

Před měsícem v kategorii Dobrá pasáž

Jarmila Štogrová Doležalová: František Doležal. Poesie a život, 2020.
 


Svědectví o svobodě myšlení

Před 2 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky II od Jiřího Němce
 

Psycholog, filozof a později disident Jiří Němec (1932–2001) svůj intelektuální deník zřejmě nepsal s myšlenkou na publikaci. Nicméně když v roce 1983 odcházel do exilu, svěřil své zápisníky Janu a Františce Sokolovým. Po jeho návratu v roce 1990 mu je vrátili a Jiří Němec je v roce 2000 spolu s dalšími svými písemnostmi svěřil Robertu Krumphanzlovi, editorovi svého díla. Ten nyní vydal druhý díl Zápisníků a putování rukopisu popsal v komentáři k němu.


K Vaculíkovi a Klímové v LN

Před 2 měsíci v kategorii Dobrá pasáž

Jiří Němec: Zápisníky II (1965–1969), 2020.
 


Dvě knihy o samotářích

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihy Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak
 

Přemýšlím o tom, proč na mě první kniha Aleše Palána o samotářích udělala velký dojem a proč ta druhá, ačkoliv jsem ji přečetla se zájmem, na mě tolik nezapůsobila. V každé je osm rozhovorů, dvakrát osm životních příběhů. Už autenticita zaujme, nečteme nic vymyšleného, je to žité. Snad byla druhá kniha připravována moc narychlo? Zatímco dříve se autor šumavských samotářů skutečně ptá a oni mu odpovídají, ve druhé knize má čtenář dojem, že tazatelovy repliky jsou jen jakási vata, která má monology dotazovaných členit do celků, nepůsobí to jako skutečný rozhovor, spíše jako „povzbuzování k hovoru“. Příběh člověka se pak ukazuje jen z povrchu. Ale dost možná, že v druhé knize byli samotáři z Čech a Moravy uzavřenější nebo nedovolili o sobě uveřejnit to podstatné.


Co dělat pro společnost? Vystoupit ze systému!
(z rozhovoru s Markem Stonišem)

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá pasáž

Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak, 2019.
 


Absolutní nárok svobody

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihy Romana Szpuka A zavaž si tkaničky a Klika byla vysoko
 

Obě recenzované knihy Romana Szpuka tvoří ještě s jeho starší knihou Chraplavé chorály (2013) trilogii. Obě mají deníkový charakter, časově na sebe navazují. Na první pohled jsou si velmi podobné, ale liší se, protože život vypravěče se posunul někam dál.


Je to tu skryté…

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá pasáž

Roman Szpuk: A zavaž si tkaničky, 2016.
 


Nástin ideové posice mé a mých přátel

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Jiří Němec: Zápisníky I (1960–1964), 2019.
 


Šťastný mladý intelektuál na začátku šedesátých let

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky I od Jiřího Němce
 

Jiří a Dana Němcovi jsou veřejnosti známi jako významní disidenti, jejichž pražský byt v Ječné ulici byl v době normalizace otevřen nejen undergroundu; mezi jeho návštěvníky patřilo mnoho intelektuálů, kteří nesměli pracovat ve svém oboru. Nakladatelství Triáda nyní zahajuje vydávání Spisů Jiřího Němce a jako první svazek tu je kniha Zápisníky I z let 1960–1964. Následovat budou (mimo jiné) Zápisníky IIIII, pokračující až do roku 1987, s přestávkou let 1969–1972 (editor Robert Krumphanzl považuje zápisky z té doby ztracené) a další přestávkou z let 1978–1985, kdy Jiří Němec zřejmě zápisky nepsal.


Milý bratře, já si Vás vařím…

Před 2 lety v kategorii Dobrá pasáž

Jarmila Štogrová: Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti, 2017.
 


Osud historika na přelomu tří režimů

Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové věnovanou Janu Hertlovi
 

Editorka Jarmila Štogrová se více než deset let zabývá osobností historika, sociologa, publicisty a všestranného kulturního pracovníka Jana Hertla (1906–1965). Ten je dnes stranou širšího veřejného povědomí, ačkoliv ve své době patřil mezi přední představitele katolické inteligence. Kniha přináší řadu studií a článků o jeho osobnosti, ale jejím jádrem je Hertlova biografie sestavená z ukázek z jeho deníků a dopisů přátelům i ze vzpomínek jeho dcer. Takto pojatý životopis překračuje soukromý ráz a čtenářovi se otevírá vhled do kulturního dění třicátých až poloviny čtyřicátých let, kdy byl Jan Hertl významným organizátorem vzniku a vydávání katolické revue Řád (vycházela 1932–1944).


Možnosti Možnosti

Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje výbor z textů samizdatového časopisu Možnost z let 1980–1989
 

Josef Štogr (* 1957) je filozofický esejista a komentátor. Vydává internetové časopisy MožnostRevue Trivium. Knižně publikoval studijní texty zaměřené na veřejný prostor, například Dobré a správné (Agnes 2002), Přínosné a užitečné (Podnos 2005) a filozofické eseje Proměnlivé a stálé (Cherm, 2004) a Slovník samozřejmých slov (Cherm 2011). Stál u zrodu Pant klubu, kterým v devadesátých letech prošla řada začínajících autorů, studentů a všestranně kulturně aktivních lidí. Nynější výbor z Možnosti, původně samizdatového časopisu, který Josef Štogr vydává od roku 1980 se svou ženou Jarmilou, doprovází zvláštní, stotřicáté číslo Možnosti, nazvané Samizdat – aktualita tématu.