LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Kamila Míková


Dvě knihy o samotářích

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihy Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak
 

Přemýšlím o tom, proč na mě první kniha Aleše Palána o samotářích udělala velký dojem a proč ta druhá, ačkoliv jsem ji přečetla se zájmem, na mě tolik nezapůsobila. V každé je osm rozhovorů, dvakrát osm životních příběhů. Už autenticita zaujme, nečteme nic vymyšleného, je to žité. Snad byla druhá kniha připravována moc narychlo? Zatímco dříve se autor šumavských samotářů skutečně ptá a oni mu odpovídají, ve druhé knize má čtenář dojem, že tazatelovy repliky jsou jen jakási vata, která má monology dotazovaných členit do celků, nepůsobí to jako skutečný rozhovor, spíše jako „povzbuzování k hovoru“. Příběh člověka se pak ukazuje jen z povrchu. Ale dost možná, že v druhé knize byli samotáři z Čech a Moravy uzavřenější nebo nedovolili o sobě uveřejnit to podstatné.


Co dělat pro společnost? Vystoupit ze systému!
(z rozhovoru s Markem Stonišem)

Před měsícem v kategorii Dobrá pasáž

Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak, 2019.
 


Absolutní nárok svobody

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihy Romana Szpuka A zavaž si tkaničky a Klika byla vysoko
 

Obě recenzované knihy Romana Szpuka tvoří ještě s jeho starší knihou Chraplavé chorály (2013) trilogii. Obě mají deníkový charakter, časově na sebe navazují. Na první pohled jsou si velmi podobné, ale liší se, protože život vypravěče se posunul někam dál.


Je to tu skryté…

Před měsícem v kategorii Dobrá pasáž

Roman Szpuk: A zavaž si tkaničky, 2016.
 


Nástin ideové posice mé a mých přátel

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá pasáž

Jiří Němec: Zápisníky I (1960–1964), 2019.
 


Šťastný mladý intelektuál na začátku šedesátých let

Před 7 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky I od Jiřího Němce
 

Jiří a Dana Němcovi jsou veřejnosti známi jako významní disidenti, jejichž pražský byt v Ječné ulici byl v době normalizace otevřen nejen undergroundu; mezi jeho návštěvníky patřilo mnoho intelektuálů, kteří nesměli pracovat ve svém oboru. Nakladatelství Triáda nyní zahajuje vydávání Spisů Jiřího Němce a jako první svazek tu je kniha Zápisníky I z let 1960–1964. Následovat budou (mimo jiné) Zápisníky IIIII, pokračující až do roku 1987, s přestávkou let 1969–1972 (editor Robert Krumphanzl považuje zápisky z té doby ztracené) a další přestávkou z let 1978–1985, kdy Jiří Němec zřejmě zápisky nepsal.


Milý bratře, já si Vás vařím…

Před 2 lety v kategorii Dobrá pasáž

Jarmila Štogrová: Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti, 2017.
 


Osud historika na přelomu tří režimů

Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové věnovanou Janu Hertlovi
 

Editorka Jarmila Štogrová se více než deset let zabývá osobností historika, sociologa, publicisty a všestranného kulturního pracovníka Jana Hertla (1906–1965). Ten je dnes stranou širšího veřejného povědomí, ačkoliv ve své době patřil mezi přední představitele katolické inteligence. Kniha přináší řadu studií a článků o jeho osobnosti, ale jejím jádrem je Hertlova biografie sestavená z ukázek z jeho deníků a dopisů přátelům i ze vzpomínek jeho dcer. Takto pojatý životopis překračuje soukromý ráz a čtenářovi se otevírá vhled do kulturního dění třicátých až poloviny čtyřicátých let, kdy byl Jan Hertl významným organizátorem vzniku a vydávání katolické revue Řád (vycházela 1932–1944).


Možnosti Možnosti

Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje výbor z textů samizdatového časopisu Možnost z let 1980–1989
 

Josef Štogr (* 1957) je filozofický esejista a komentátor. Vydává internetové časopisy MožnostRevue Trivium. Knižně publikoval studijní texty zaměřené na veřejný prostor, například Dobré a správné (Agnes 2002), Přínosné a užitečné (Podnos 2005) a filozofické eseje Proměnlivé a stálé (Cherm, 2004) a Slovník samozřejmých slov (Cherm 2011). Stál u zrodu Pant klubu, kterým v devadesátých letech prošla řada začínajících autorů, studentů a všestranně kulturně aktivních lidí. Nynější výbor z Možnosti, původně samizdatového časopisu, který Josef Štogr vydává od roku 1980 se svou ženou Jarmilou, doprovází zvláštní, stotřicáté číslo Možnosti, nazvané Samizdat – aktualita tématu.


Josef Štogr – Jak nacházet houby
(Lázeňským hostům)

Před 2 lety v kategorii Dobrá pasáž

Josef Štogr: Možnost samizdatu, 2017.
 


Ne dokument – pozoruhodný životní příběh!

Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje výbor rozhovorů z Revolver Revue
 

Revolver Revue vydala výbor z rozhovorů, které v ní nebo v Kritické příloze RR vyšly za třicet let existence časopisu. Řada dotazovaných je již po smrti, přes sedm set padesát stran textu však netvoří jen dokument doby. Ve sledu zpovědí se umělci, kunsthistorici či jiní kulturní pracovníci stávají literárními postavami, které mají cosi společného: především pozoruhodný příběh člověka, který ve své činnosti usiluje být sám sebou navzdory mnohdy nepříznivým podmínkám. Jan Lopatka v jednom z prvních rozhovorů vysvětluje rozdíl mezi outsiderem a solitérem. A slovo solitér se v knize objevuje jako charakteristika dotazovaných často.


Dělali jsme si své
S Miloslavem Chlupáčem hovoří Viktor Karlík

Před 3 lety v kategorii Dobrá pasáž

Terezie Pokorná a Edita Onuferová (eds.): RR rozhovory, 2016.
 


Svítit baterkou do noci

Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Jména příběhu od Marka Vajchra
 

Asi první, nad čím začnete přemítat při četbě knihy Marka Vajchra Jména příběhu, je otázka, k jakému žánru ji přiřadit. Mohutné dílo o 480 stranách doprovázejí poznámky a obrazové přílohy o celkovém rozsahu téměř 150 stran. Je zjevné, že vznik knihy prošpikované odkazy předcházelo důkladné studium kunsthistorické a pramenné, v archivech a matrikách. Je to však skutečně text odborný? Přístup k dokumentům se totiž jeví jako beletristický. Autor si s tím, co prozkoumal, hraje. Vypadá to tak, že důkladné bádání je zkrátka autorův koníček a před „seriózním“ vědeckým zhodnocením dává přednost fantazii. Píše si všem vědcům navzdory poněkud marnotratně o tom, co ho baví, prostě jen tak pro radost.


Zázrak v Chříči

Před 3 lety v kategorii Dobrá pasáž

Marek Vajchr: Jména příběhu, 2016.
 


Čtenář je jinde

Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje román Milana Kundery Život je jinde
 

Kunderův román Život je jinde, který vychází v Česku poprvé téměř padesát let po svém vzniku, nenabízí celistvý pohled na předválečnou, válečnou ani poválečnou českou realitu. Sleduje úzce vymezený život svých dvou zkarikovaných hrdinů. Jaromil se vyvíjí od rozmazlovaného egoistického chlapečka po mladíka, který nejvíc na světě lpí na své mužnosti, především sexuálně potvrzené. Jeho matka se ve své opičí lásce k synovi projevuje až patologicky.