LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Malá Hilda nejen pro malé čtenáře

Před rokem ·· Veronika Šaumanová

Literární bašta recenzuje komiks Hilda od Luka Pearsona
 

Hilda je prvním komiksem Luka Pearsona ze stejnojmenné série, do níž momentálně spadají čtyři komiksové knihy. Pearsonovy příběhy o modrovlasé holčičce se staly velmi rychle úspěšné nejen v Británii, kde vyšly poprvé v roce 2010, ale i celosvětově. Autor díky nim získal řadu ocenění včetně Britské komiksové ceny. V roce 2017 se Hilda dočká i filmového zpracování.


Krčit se ve stínu

Před rokem ·· Barbora Čiháková

Literární bašta recenzuje Borzičovu sbírku Orfické linie

Adam Borzič je spoluzakladatelem básnické skupiny Fantasía. V roce 2008 společně s Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem vydali stejnojmennou knihu, jež kromě básnických textů přinesla i manifest s požadavky tvorby.

Programy a skupiny k poezii patří, ačkoli nepřinášejí spásu. Paradoxně vytvářejí určité mantinely, které tvorba překračuje. Pravidla a rámce fungují krátce, vždy vyústí jen v pouhé zdání, oproti poezii mají o dost kratší poločas rozpadu. Chtě nechtě je autor nakonec musí rozmetat.


Poučme se od rytířů kulatého stolu

Před rokem ·· Daniel Kubec

Literární bašta recenzuje epickou učebnici francouzštiny Příběhy rytířů kulatého stolu

 

Středověké romance Chrétiena de Troyes patří do literárního kánonu, zároveň položily základy světoznámého mýtu o rytířích kulatého stolu. Je proto až trestuhodné, že v českém překladu z artušovského cyklu vyšel pouze rytířský román Cligés (Praha, Odeon 1967). Vydání Příběhů rytířů kulatého stolu by se mohlo stát literární senzací, pokud by tedy nešlo jen o adaptaci artušovských příběhů pro potřeby učebnice francouzštiny.


Čtenář je jinde

Před rokem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje román Milana Kundery Život je jinde
 

Kunderův román Život je jinde, který vychází v Česku poprvé téměř padesát let po svém vzniku, nenabízí celistvý pohled na předválečnou, válečnou ani poválečnou českou realitu. Sleduje úzce vymezený život svých dvou zkarikovaných hrdinů. Jaromil se vyvíjí od rozmazlovaného egoistického chlapečka po mladíka, který nejvíc na světě lpí na své mužnosti, především sexuálně potvrzené. Jeho matka se ve své opičí lásce k synovi projevuje až patologicky.


V Londýně se čaroděj neztratí

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Řeky Londýna od Bena Aaronovitche
 

Zdánlivě obyčejná, byť brutální vražda baseballovou pálkou v ulicích Londýna se od jiných liší dvěma maličkostmi. Ačkoli bylo v okolí několik desítek monitorovacích kamer, útočník z místa činu doslova zmizel. A jediným věrohodným svědkem je sto let mrtvý pouliční umělec, toho času průhledný jako otevřené okno. Detektiv Peter Grant brzo začne pochybovat, že všechny zločiny lze racionálně vysvětlit, zjistí, že Temže může být stejně skutečná a na pohled lidská jako anglická královna, a stane se i nedobrovolným hercem v jedné krvavé jarmareční hře, ze které rozhodně nemusí vyváznout šťastně a s morálním ponaučením.


Kingův první komiks mixuje temnou fantasy s westernem

Před rokem ·· Jan Mazanec

Literární bašta recenzuje Temnou věž: Zrození pistolníka, komiks od Stephena Kinga
 

Stephen King napsal za svou bezmála čtyřicetiletou kariéru desítky knih, ale nejvíce si dle vlastních slov cení Temné věže, ponuré fantasy ságy, na které mistr hororu pracoval více jak dvacet let. A tak není divu, že přestože cesta pistolníka Rolanda k Temné věži sedmým dílem skončila, King se do magického světa s westernovými prvky stále vrací. Naposledy přidal osmý knižní titul Závan klíčovou dírkou, popisující události mezi čtvrtým a pátým dílem. Své oblíbené univerzum však King začal rozšiřovat už krátce po dokončení knižní série prostřednictvím nové komiksové řady. Ta otrocky nekopíruje děj původních sedmi dílů, nýbrž vypráví o dosud spíše jen naznačeném mládí Rolanda z Gileadu.


Více než poselství z hvězd nebo plavba k nim

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje knihu Existence od Davida Brina – román roku podle SFFH
 

Od titulu s takto všeobjímajícím názvem si slibujete mnohé. Jde o existenci naši? Mimozemskou? Nebo dokonce celého vesmíru? O jeho vznik a smysl? Může jít stejně tak o řečnickou otázku, nabádající nás zamyslet se nad svou vlastní existencí nebo jejím významem obecně, o slovníkové heslo, jehož definice bude pokračovat třeba v podtitulu či prologu, nebo o pouhé reklamní gesto, jímž se nás autor snaží přesvědčit o dobré koupi. Tak či onak si už právě volbou titulu na sebe autor klade velké břemeno, úkol vytěžit obsáhlou látku beze zbytku a nahlédnout ji ze všech myslitelných a v případě sci-fi i nemyslitelných úhlů. Ačkoli se při takto vyčerpávajícím poslání občas nevyhne jisté suchopárnosti a nudě, troufám si říci, že se mu to daří a mnohdy přináší i více, než je nutné a než byste mohli čekat.


Život bolí

Před rokem ·· Daniel Kubec

Literární bašta recenzuje novelu Anny Bolavé Do tmy
 

Představme si, že vstoupíme do vlaku a hledáme volné kupé. V posledním vagonu sedí osamělá ženská neurčitého věku s rozcuchanými prořídlými vlasy, je oblečená do nesourodých hadrů a v ruce svírá igelitovou tašku, ze které se sypou oranžové kvítky. Krátce a bez zájmu se na nás podívá. Můžeme si představit, odkud ta žena pochází, jak žije den za dnem, na co myslí, jakými slovy vede svůj vnitřní monolog, na co vzpomíná a čím je posedlá. Obdobných vyprávěcích postupů využívala ve svém díle Virginie Woolfová. Anna Bolavá představuje takovou postavu ve své prozaické prvotině Do tmy.


Běs ve mně si to přál

Před rokem ·· Kamila Míková

Literární bašta recenzuje román Daniely Hodrové Točité věty – knihu roku letošní Magnesie Litery

 

Román Točité věty do značné míry překračuje hranice fikce. Fikce, literární představa, tu přítomna je, a to ve velké míře, jde však ruku v ruce s žánrem životopisným a – téměř by se dalo říci – literárněvědným pojednáním (to patří k autorčině profesi).


Slyším Váš hlas

Před rokem ·· Barbora Čiháková

Literární bašta přináší esej o Hančových Událostech

 

Píšu Vám, pane, z jiné doby, z jiného času. A tolik se proměnilo. Přesto Vám píšu, pane, že Váš hlas slyším i dnes. Zní stále naléhavě, jako by nás nedělilo sto let. Vím, že nutně přichází otázka, kterou si nechci klást nahlas. Ta věčná kdyby a jestli! Píšu Vám, pane, jako zástupce už jiné generace.


Drsné a magické Grónsko

Před rokem ·· Michal Beck

Literární bašta recenzuje knihu Árona z Hůrky O Igimarasussukovi, který jedl své ženy

 

O Eskymácích se říká, že rozeznávají desítky druhů sněhu. Zda je tato „pověst“ pravdivá, či nikoliv, nevím. Díky publikaci nakladatelství Argo však můžu říct, že Inuité mají mnoho druhů pověstí, které stojí za to číst. Přestože je písemná tradice Grónska velmi mladá (nejranější pověsti v knize jsou datovány k první polovině 19. století), našlo se dostatek kvalitních autorů, v čele s Áronem z Hůrky, kteří své národní příběhy zaznamenali a dávají tak evropskému čtenáři možnost seznámit se s velmi odlišnou kulturou. Kniha O Igimarasussu­kovi, který jedl své ženy v současném českém literárním světě nevyniká pouze svým tématem, ale také nádherným zpracováním.


Do Bratislavy – hnízda neřesti

Před rokem ·· Radek Hochmal

Literární bašta recenzuje Ohnivé znamení, třetí knihu série Stein a Barbarič, od Juraje Červenáka
 

Cesty a obchodní stezky byly odjakživa příhodným místem přepadů a rájem pro loupeživé rytíře, lapky a vyvrhele všeho druhu. Do podezřelých zmizení nedaleko vesnice Haslavy se tentokrát zaplete i schemnitzký notář Matěj Barbarič, který už v prvních kapitolách sice sám objeví ztracené římské koloseum a některým záhadám přijde na kloub, vězněnou dívku ovšem nezachrání a sám málem propadne životem. Stopy únosce a s ním i mnoha ztracených děvčat vedou do slovenského Prešpurku – dnešní Bratislavy. Hrdinství stranou, je třeba dát znovu dohromady trojlístek vyšetřovatelů zvláštní komise arcivévody Matyáše Habsburského a povolat k novému případu kapitána Steina a kaprála Jaroše.


Nedopečená zebra

Před rokem ·· Anna Štičková

Literární bašta recenzuje knihu Pečená zebra od Ivy Pekárkové
 

Iva Pekárková figurovala v letošních nominacíh na Magnesii Literu hned dvakrát – v kategoriích próza i blog. Ani jednu nominaci neproměnila. V případě Pečené zebry mě to ovšem nepřekvapilo.

Podle anotace Pekárková „… už dobře patnáct let sleduje černo-bílý cvrkot v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a teď na základě svých pozorování napsala román“. Její knihu ale nemůžeme považovat za román – skládá se ze tří samostatných textů, které se jmenují Chechtáky, Rozkoš a Zahrada. Spojuje je tematika bílých žen žijících s černošskými muži. Pekárková hned na začátku knihy zmíní, že „příběhy a situace v knize uvedené se nestaly tak, jak jsem je popsala, ale mnohé se ve skutečnosti opravdu udály, i když maličko jinak, a všechny by se stát mohly“. Slovem popsala Pekárková přesně vystihne problém své knihy – Pečená zebra popisuje, nevypráví.


Kniha, která nekouše

Před rokem ·· Veronika Šaumanová

Literární bašta recenzuje knihu Samota není zlej od Lucie Raškovové
 

Autorská kniha Lucie Raškovové Samota není zlej byla letos nominována na Magnesii Literu za objev roku. Vypráví o malém Péťovi, který jde poprvé do školy. To ovšem zdaleka není jediná změna v jeho životě – nedávno se rodina přestěhovala do skromného bytu ve městě a chlapec brzy zjistí, že bude mít sourozence.


Nenalezené Vynálezárium aneb mnoho povyku pro nic

Před rokem ·· Vladěna Ptáčková

Literární bašta recenzuje knihu pro děti Vynálezárium
 

Kniha Vynálezárium, která získala ocenění v rámci soutěže Magnesia Litera 2016 za knihu pro děti a mládež, možná na první pohled upoutá svým typografickým řešením. Otázkou však zůstává, zda forma nevzbuzuje větší očekávání, než může nabídnout samotný obsah.