Před 4 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihy Aleše Palána Raději zešílet
v divočině a Jako v nebi, jenže jinak
Přemýšlím o tom, proč na mě první kniha Aleše Palána o samotářích udělala velký dojem a proč ta druhá, ačkoliv jsem ji přečetla se zájmem, na mě tolik nezapůsobila. V každé je osm rozhovorů, dvakrát osm životních příběhů. Už autenticita zaujme, nečteme nic vymyšleného, je to žité. Snad byla druhá kniha připravována moc narychlo? Zatímco dříve se autor šumavských samotářů skutečně ptá a oni mu odpovídají, ve druhé knize má čtenář dojem, že tazatelovy repliky jsou jen jakási vata, která má monology dotazovaných členit do celků, nepůsobí to jako skutečný rozhovor, spíše jako „povzbuzování k hovoru“. Příběh člověka se pak ukazuje jen z povrchu. Ale dost možná, že v druhé knize byli samotáři z Čech a Moravy uzavřenější nebo nedovolili o sobě uveřejnit to podstatné.
Před 4 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihy Romana Szpuka A zavaž si
tkaničky a Klika byla vysoko
Obě recenzované knihy Romana Szpuka tvoří ještě s jeho starší knihou Chraplavé chorály (2013) trilogii. Obě mají deníkový charakter, časově na sebe navazují. Na první pohled jsou si velmi podobné, ale liší se, protože život vypravěče se posunul někam dál.
Před 4 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihy Vlk a dýka a Les přízraků od
Juraje Červenáka
Speciální vyšetřovací komise Matyáše Habsburského, jejíž členové posbírali vavříny slávy za vyřešené případy v Schemnitzu, Praze, Bratislavě a Vídni, se rozdělila. Notář Matěj Barbarič se vrací do rodného Schemnitzu, cesta kapitána Steina a seržanta Jaroše vede k získaným statkům na Trutnovsko. Ani jednoho však nečeká oddych a zasloužená dovolená. Barbarič je povolán k nevysvětlitelnému zmizení kastelánovy dcery na nedalekém, pověstmi opředeném hradu Sitno. Stein zase na hrádku Stříbrná skála čelí chladným stěnám, penězokazům i krvežíznivému Rübezahlovi. A my se společně s nimi můžeme pokusit rozlousknout pátý a šestý případ historické detektivní série z přelomu 16. a 17. století.
Před 4 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Vlk!, první titul série Grimm
City od Jakuba Ćwieka
Nad městem bídným a chlípným bdí Vypravěč, vševědoucí a všemocný. Hle, poslyšte jeho Příběh, legendu o černém obrovi, který kdys dávno spadl z nebes, o lidu statečném, který jej přemohl, o těle obřiska, jež z hlubin země dolováno, napájí svou mízou tepny města a uvádí tak pojízdné stroje v pohyb. Ve městě hanby a korupce, kde vše se utápí v mlžné šedi a olejové černi a nohy z plynu nedobrovolně pouštějí zavraždění taxikáři. Takové je Grimm City.
Před 5 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Pustá duše od Dana
Simmonse
Smrt milované bytosti musí člověkem zákonitě otřást. A co když je navíc ten druhý telepat a kromě své bolesti prožívá i bolest umírajícího? Když Jeremymu Bremenovi zemře na následky zhoubné rakoviny manželka Gail, jediná další telepatka, kterou v životě poznal, jeho život pro něj ztratí smysl. Podpálí dům, vybere všechny peníze z účtu a bez vidiny dalšího směřování odletí prvním letadlem do neznáma. Pryč. Pryč od lidí, od odpovědnosti, od minulosti. Od přemýšlení nad tím, o co přišel. Naprosto zdecimovaný nastupuje klikatou a strastiplnou cestu z pustiny své duše.
Před 5 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Hloubení od Roberta
Holdstocka
Do lesa z kostí, Ryhopského lesa, lesa mytág či Hoodova hvozdu v srdci Anglie (z mnoha jmen, jež mu přiřkla lidská představivost, bázeň a folklór) se vydávají noví odvážlivci, noví hrdinové a snílci, kteří tak či onak svému iracionálnímu puzení nedokážou odolat. Stevea Huxleyho hnala do útrob pralesa touha po mytické Guinevře stejně jako pátrání po ztraceném bratrovi a odkazu šíleného otce. Dívenku Tallis zase zvábilo ševelení promlouvajících dřevěných masek, nešťastný osud artušovského prince Scatacha a jejího bratra, letce z druhé světové války, který se z lesa nikdy nevrátil. Tentokrát se Ryhopu a jeho moci poprvé rozhodne někdo čelit se zbraní v ruce. Dokáže se všem pastem, lstím a kouzlům vyhnout Tallisin kamarád Alex, jeho zoufalý otec Richard a skupina odvážných výzkumníků?
Před 5 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Zápisníky I od Jiřího
Němce
Jiří a Dana Němcovi jsou veřejnosti známi jako významní disidenti, jejichž pražský byt v Ječné ulici byl v době normalizace otevřen nejen undergroundu; mezi jeho návštěvníky patřilo mnoho intelektuálů, kteří nesměli pracovat ve svém oboru. Nakladatelství Triáda nyní zahajuje vydávání Spisů Jiřího Němce a jako první svazek tu je kniha Zápisníky I z let 1960–1964. Následovat budou (mimo jiné) Zápisníky II a III, pokračující až do roku 1987, s přestávkou let 1969–1972 (editor Robert Krumphanzl považuje zápisky z té doby ztracené) a další přestávkou z let 1978–1985, kdy Jiří Němec zřejmě zápisky nepsal.
Před 5 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Páté srdce od Dana
Simmonse
Na břehu Seiny se setkávají dva nejméně očekávaní kolemjdoucí –
norský badatel Jan Sigerson a americký spisovatel Henry James. Vyhořelý
autor chce spáchat sebevraždu, je však zaskočen a doslova navrácen do
života nečekanou proměnou. Z cestovatele se totiž nevyklube nikdo menší
než slavný detektiv Sherlock Holmes, který zoufale potřebuje pomoci
s pátráním po vrahovi první ze „srdcové pětky“. Už to, že jedna
z postav je skutečná (Henry James žil v letech 1843–1916) a druhá
fiktivní, o lecčems vypovídá. Holmes nadto o své skutečnosti docela
vážně pochybuje a tvrdí, že všechny jeho dosavadní případy jsou
smyšlené! A jak to tedy s tou fikčností a fiktivností vlastně je?
Před 6 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Šepot podzemí od Bena
Aaronovitche
O moc nad povrchem Londýna mezi sebou vedou vleklé boje jeho personifikované řeky, mezi nimiž panuje od událostí první knihy série křehké příměří. Co se však odnepaměti skrývá v jeho podzemí? Vraždy a duchové mrtvých tentokrát přivedou policejního konstábla Petera Granta na stopu tajného společenství, které se snad ukrývá kdesi ve zchátralých tunelech londýnského metra, spletité síti kanalizace a mnohem hloub. Ústředním corpusem delicti je navíc podivný střep z kameninové nádoby, který nese stopy po horku, uhlu, výkalech a… magii.
Před 6 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Ďábel v Bílém městě od
Erika Larsona
Na sklonku 19. století se město Chicago, do té doby známé jen díky obrovským jatkám a svým podílem na celostátním průmyslu, stalo dějištěm jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách Spojených států amerických. Po čtyřech stech letech od Kolumbova připlutí k neznámému pobřeží uspořádalo výstavu, která měla předčit všechny předchozí a „přeiffelovat Eiffela“. Toto Bílé město, neboť výraz výstava nám pro rozměry a opulentnost události přestává stačit, ovšem také nepřímo napomohlo zrodu prvního sériového vraha americké historie. Autor nám předkládá pozoruhodnou směsici dobového dokumentu, postmoderního románu a chladnokrevného thrilleru jak od Trumana Capoteho.
Před 6 lety ·· Lucie Kukačková
Literární bašta recenzuje komiks Moje kniha Vinnetou od Toy
Box
„Když z vašeho života někdo odejde, co po něm zůstane?“ ptá se autorka na prvních stránkách své komiksové knihy a touto otázkou předjímá její příběh, nebo možná přesněji mozaiku vzpomínek, básní a událostí, ve své podstatě mikropříběhů, s citem poskládaných vedle sebe. A tak se pomalu odvíjí volné vyprávění, které se odehrává v několika rovinách.
Před 6 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Jarmily Štogrové věnovanou Janu
Hertlovi
Editorka Jarmila Štogrová se více než deset let zabývá osobností historika, sociologa, publicisty a všestranného kulturního pracovníka Jana Hertla (1906–1965). Ten je dnes stranou širšího veřejného povědomí, ačkoliv ve své době patřil mezi přední představitele katolické inteligence. Kniha přináší řadu studií a článků o jeho osobnosti, ale jejím jádrem je Hertlova biografie sestavená z ukázek z jeho deníků a dopisů přátelům i ze vzpomínek jeho dcer. Takto pojatý životopis překračuje soukromý ráz a čtenářovi se otevírá vhled do kulturního dění třicátých až poloviny čtyřicátých let, kdy byl Jan Hertl významným organizátorem vzniku a vydávání katolické revue Řád (vycházela 1932–1944).
Před 6 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje knihu Bedřicha Fučíka Čtrnáctero zastavení
Ve Čtrnácteru zastavení jsou portrétováni F. X. Šalda, Otokar Březina, Josef Florian, Jakub Deml, Vladislav Vančura, František Tichý, Vítězslav Nezval, František Halas, Jan Čep, Jan Zahradníček, Vilém Závada, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Rudolf Černý – ale i sám jeho autor Bedřich Fučík. Kniha se na konci loňského roku dočkala druhého tištěného vydání.
Před 7 lety ·· Daniel Kubec
Cyklus příběhů o zaklínači Geraltovi z Rivie, nájemném lovci nestvůr, je bezpochyby v současné době jedním z k nejznámějších světů fantasy, které vznikly na kontinentální Evropě. Andrzej Sapkowski se inspiroval nejen v klasických dílech vycházejících z anglosaské mytologie, ale přejímá motivy také z pohádek, slovanských mýtů, dokonce i z české historie (například jeho pozdější Husitská trilogie). Spíš než na komplexní magický svět se Sapkowski soustředí na politické a špionážní pletichaření, vykresluje silné charaktery a jejich individuální příběhy, které jen tak mimochodem ovlivňují osud celého světa. Příběh zaklínače Geralta a princezny Ciri se rozvíjí od kratičkých povídek po románovou sérii.
Před 7 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje výbor z textů samizdatového
časopisu Možnost z let 1980–1989
Josef Štogr (* 1957) je filozofický esejista a komentátor. Vydává internetové časopisy Možnost a Revue Trivium. Knižně publikoval studijní texty zaměřené na veřejný prostor, například Dobré a správné (Agnes 2002), Přínosné a užitečné (Podnos 2005) a filozofické eseje Proměnlivé a stálé (Cherm, 2004) a Slovník samozřejmých slov (Cherm 2011). Stál u zrodu Pant klubu, kterým v devadesátých letech prošla řada začínajících autorů, studentů a všestranně kulturně aktivních lidí. Nynější výbor z Možnosti, původně samizdatového časopisu, který Josef Štogr vydává od roku 1980 se svou ženou Jarmilou, doprovází zvláštní, stotřicáté číslo Možnosti, nazvané Samizdat – aktualita tématu.
