Nedělnička CXXXI
Před 5 lety ·· Barbora Čiháková
Chápu, že jste byli všichni zaskočeni, pohoršeni i zklamáni, když se Nedělnička tak dlouho neobjevila. Ona se pouze rozhodla, že uctí dvě velká výročí jediným slušným způsobem – a vyhlásila dvouleté ticho a mlčení. Pohodlně se usaďte, Nedělnička je zpátky a má víc než mnoho munice.
Za dva roky se dalo vypozorovat, že ještě nemáme dostatek literárních soutěží, a tak jsme vyhlásili další. Stanice Vltava se pokusila vytvořit nový kánon, ke Knize roku Lidových novin přibylo v loňském roce i ocenění Kniha století. Nadační fond Čtení tě mění přispěl svojí trochou a vyhlásil čtenářskou anketu s nápaditým názvem Kniha roku. Obdobnou cenu se stejným názvem vyhlásila i Databáze knih. A teď Nedělničce napovězte: Kdo dostal od koho jakou cenu? Výsledná zpráva o současné literatuře dle těchto anket, soutěží, klání, žebříčků a dotazníků připomíná výběrem i podobou Babicovy kulinářské experimenty.
V průběhu posledních dvou let si Pražané více všímají svých mostů. Začalo to pádem lávky v Troji, pokračovalo to uzavřením Libeňského mostu. Kandidát na pražského primátora dospěl před loňskými volbami k elegantnímu řešení a povolal architekta Jaromíra Pizingera, který prezentoval návrh na most spojený se sociálními byty. Nedělnička je dodnes rozesmutnělá, že se návrh neujal. S prvními povodněmi mohli mít sociální byty i v Kralupech. S přicházející zimou všem obyvatelům hlavního města nezbývá než s nostalgií vzpomínat na rok 1956, kdy naposledy zamrzla řeka v celé šíři a přechod z jednoho břehu na druhý byl bezpečný.
Než se stihla Nedělnička vrátit, odešel nám z ministerstva dopravy Dan Ťok, který se proslavil nejen jako řídicí orgán sil-nic a dál-nic, ale též jako člověk, který loni v zimě přišel s radikální spirituální koncepcí ministerstva, když se dal slyšel, že „doufal, že kalamitní sníh nepřijde“. U dopravy ještě chvíli zůstaneme. Pokud jste to totiž nevěděli, zavedly České dráhy ve východních Čechách výlukový festival. Zpočátku probíhal pouze v létě, letos byl však pro úspěch prodloužen až do prosince, ne-li do ledna, a proč ne do února. Na Vánoce již vedení drah objednalo několik básníků, kteří budou na náhradních výlukových zastávkách v polích a pustinách předčítat své verše (v zimě, plískanici i mrazu), aby jim takto dalo najevo, že mají psát jen to, co by četli i za nepřízně počasí. Mezitím vydalo ministerstvo dopravy šestistránkový manuál, jak si koupit jízdné. Od poloviny prosince se všechno zkomplikuje. V Jihomoravském, Olomouckém, Ústeckém a Zlínském kraji se nově objeví vagony se zeleným pruhem, jiné s nápisem. Když nenasednete do toho správného, přijdou sankce. K aplikaci Můj vlak se spustí i jihomoravská aplikace Poseidon. Tohle zaručeně nikdo neposere. Pokud se nastalé situace bojíte, věřte Nedělničce, vyhněte se těmto krajům a pojeďte do východních Čech. Sice přinejmenším polovinu cesty strávíte v autobuse, ale bude zaručeně jedno, ve kterém. Aby toho nebylo málo, prý budete moct ve vlacích začít platit kartou. Nechť se ozve první hrdina, který to riskne.
Za nejlepší investigativní článek posledních dvou let vyhrál Nedělniččinu cenu text Kateřiny Surmanové „Na brouka s kýblem vroucí vody. Je tam, vidím nožičky, hlásí premiér Babiš“. O jedinečný marketingový tah se pokusil Dr. Oetker s čokopizzou. Pizza měla takový úspěch, že ji nikdo nikdy nikde neviděl. Letos se mezi nominované na Darwinovy ceny za zbytečná úmrtí konečně probojovali i Češi. Cenu za nejkurióznější nekrolog k úmrtí Karla Gotta vyhrál Martin Fendrych z Aktuálně.cz. Všem výhercům Nedělnička gratuluje.
Václav Klaus mladší si založil novou politickou stranu Trikolóru a dal se slyšet, že „přišel čas vrátit tuto zemi lidem […]. Přišel čas vzít si naši zemi zpátky“. Kdo nám ji ukradl, zatím Nedělnička neví, ale junior to jistě záhy objasní. Na situaci promptně zareagovalo nakladatelství Oikoymenh vydáním knihy Hannah Arendtové Mezi minulostí a budoucností, která obsahuje pojednání „Pravda a politika“.
Šéf Euromedia Group Lukáš Novák se nedávno pochlubil novou akvizicí. Nakladatelský kolos pozřel síť knihkupectví Luxor. Přišel zároveň s plánem na rozšíření sortimentu. Nově si budete moct koupit v knihkupectví „dárky, suvenýry, notesy i voňavé svíčky“. Minulý týden přibylo ještě ložní prádlo, zástěry a chňapky. Dále Lukáš Novák prozradil: „Mění se celá společnost a zásluhou toho se našlo víc odvážlivců, kteří jsou ochotni ventilovat své spisovatelské ambice…“ I když by Nedělnička věděla o jistých spisovatelích (namátkově od Mornštajnové přes Padevěta a Horákovou až k Němcovi nebo Škrobovi), kterým by se ten ventil mohl na chvíli i uzavřít.
Nejaktivnějším manažerem se za poslední dva roky stal Jiří Padevět. Nejen že vydal nový bedekr (tentokrát putuje knihkupec po lágrech), ale přidal ještě knihu povídek Sny a sekery. Volnou sérii na podobná témata završil knihou Dvacet minut na vsi. Jak ví Nědelnička z bezpečného zdroje, chystá Jiří Padevět vzápětí pokračování. S novým rokem vyjde kniha Deset minut za městem a volnou trilogii zakončí publikace Patnáct minut na louce. Ale to není všechno – Jiří Padevět totiž dále uvažuje o knize Kůry a broky (myslivecký deník z let 1942–1945) a Rybníky a louže (dvoudílná minisérie ze života potápěčů v sedmdesátých letech). Ke konci roku 2020 se pak můžeme všichni těšit na publikaci Letěl jsem, letěl, ale nepřeletěl aneb Neměl štěstí (krátký příběh o Františku Prudičovi, který se pokusil v roce 1952 opustit rodnou zem v horkovzdušném balonu). Rozhodně se máme na co těšit.
Pokud ještě nemáte dost, nebojte, je za námi teprve první díl rekapitulace, pokračování opět v neděli. Tak čtěte, ať nezblbnete – a do dalšího týdne jen to dobré.
