LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Nedělnička CXXXVIII

Před 3 měsíci ·· Barbora Čiháková

Venkovní teplota připomíná březen, žádné ochlazení se však nečeká, přitom Velká Británie tento týden provedla brexit, ale na každodenní život v Evropské unii to prý zatím nemá žádný dopad. Z východu se do Evropy stahuje koronavirus, z jižních Čech se blíží chřipková epidemie, zatímco Babiš se Zemanem se setkali na společném obědě. Máme za sebou další náročný týden, ale nebojte, Nedělnička bude psát tento týden pomalu, protože ví, jak neradi čtete rychle. Vítejte u pravidelného zpravodajství.

V pondělí informovali novináři Lukáš Valášek a Daniel Konrád z Aktuálně.cz, že Literární noviny započaly spolupráci s čínským vládním deníkem Kuang-ming žʼ-pao. Je vskutku báječné přihlížet, jak Literární noviny se svou minulostí přetiskují čínské propagandistic­ké texty.

V úterý u příležitosti 75. výročí osvobození Osvětimi otevřel Památník Terezín novou stálou expozici, jejíž součástí jsou fotografie, dopisy i úryvky z deníků židovských obyvatel ghetta.

A tak se dostáváme ke středě, kdy se k Nedělniččiným rukám dostal ediční plán nakladatelství Academia na následující rok s předmluvou direktora Jiřího Padevěta: „Pevně doufám, že vás knihy, které jsme pro roky příští pro vás s kolegyněmi a kolegy připravili, povedou k dalším knihám po cestách rozumu a že vám nabídnou pohled za horizont.“ Proč se tedy nepodívat, jakým směrem nás pan ředitel s kolegyněmi a kolegy v následujícím roce orientuje. Mimo edice doporučuje Nedělnička zejména Dějiny skalpování: zakrvácené kštice, trofeje a významy Martina Rychlíka. Zajímavější je ovšem rozvržení přichystané pro edici Historie: v brzké budoucnosti má přibýt celkem 28 publikací, z toho dvanáct tematizuje druhou světovou válku vskutku ze všech možných úhlů a pohledů, přičemž lze přinejmenším dalších devět knih s podobným zaměřením nalézt i v edici 1938–1953, ale je jich ještě víc. Takto se pro nás chystá například Zkoumání etiky kultury holokaustu od Claudia Foga, Wulfa Kansterinera a Todda Presnera, dále Vyhlazovací tábor v Bełżci Roberta Kuwałeka, ale též publikace Sebevražda v nacistickém Německu Christiana Goeschela či Hitlerova monstra: Třetí říše a nadpřirozeno Ericha Kurlandera. V tomto ohledu se asi jako nejzajímavější jeví publikace Kalendář událostí v koncentračním táboře Auschwitz Danuty Czechové: „Popisuje nejdůležitější události v táboře, popravy, útěky vězňů, budování, rozšiřování a konečně i likvidaci a evakuaci tábora…“ Na uvedení knihy již přislíbila účast Saskia Burešová. Můžeme se ovšem těšit i na další průvodce a i v nich si zaválčíme: pan ředitel sám sobě vydá Krvavý podzim 1938 (prequel Krvavého léta 1945). Avšak dále se chystá kniha Radima Kopáče a Petra Stančíka Ožralá Praha (průvodce po hospodách a vinárnách staré i novější Prahy), přičemž již vyhlížíme, kdy se na pultech objeví Pochcaná a posraná Praha aneb Průvodce po veřejných toaletách. Ještě že nás nakladatelství Academia vede po cestách rozumu, těžko říct, jestli bychom podobné horizonty jinak vůbec našli.

Ve čtvrtek zemřela v nedožitých 101 letech česká fotografka Staša Fleischmannová. Pokud ještě nemáte její vzpomínkovou knihu Vrstvami, neváhejte a opatřete si ji: „Po svatbě si naši rodiče Staša a Rudolf Jílovští najali třípokojový být ve Štěpánské ulici č. 41. Domácí měli podmínku, že nechtějí v domě děti. No – neměli, maminka byla jen ve čtvrtém měsíci těhotenství. 24. září 1919 jsme se narodily – dvě holčičky. […] Maminka, přestože byla oslabena těžkým porodem, pokračovala v práci pro nakladatelství Josefa Floriana Dobré dílo ve Staré Říši. Potřebovala vydělávat – její manžel Ruda Jílovský je sice slavný zpěvák, ale jeho kabaret Červená sedma od roku 1922 už není. V té době maminka Staša Florianovi taky nabízí k vydání jednoho velmi zajímavého spisovatele – překlad by byl zadarmo. […] Mimochodem autor, jehož dílo maminka Staša tehdy nabízela Josefu Florianovi, byl právě Kafka.“ Více o Kafkovi, Florianovi, Peroutkovi nebo bratrech Čapcích pouze v této knize. Nebojte se a čtěte, je to dobré.

V pátek oznámily krkonošské resorty, že jsou vyprodané. Zároveň byla zahájena celonárodní Noc hotelů, během níž si mohou běžní smrtelníci ozkoušet, jaké to je, žít v turistickém luxusu. Z velmi důvěryhodného zdroje má Nedělnička zjištěno, že prý několik zákazníků odmítalo navštívené pokoje opustit a drze trvali na tom, aby je obsluhovala pokojová služba. S největší pravděpodobností šlo nejen o první, ale též poslední ročník akce.

V Brně vystavili korunovační klenoty – repliky. V Semilech vystavili posmrtné masky Františka Ladislava Riegra a Ivana Olbrachta – originály.

A tak tu máme neděli: oblíbený svišť Phil z Punxsutawney předpověděl brzký příchod jara. Lze přiznat, že má letos situaci podstatně snazší – kdo by také věštil jinak, když ještě ani nepřišla zima. Vše dobré do dalšího týdne, než se opět setkáme, a čtěte dobře, to už je jedno, jestli pomalu, nebo rychle. I do dalšího týdne se mějte radostně.