Sníme, nerušit!
Před 9 lety
Albert Cossery: Bohem zapomenutí lidé, 2014.
V Cosseryho ornamentech se tu a tam objevuje humor vyhnaný ad
absurdum. Stačí se o něj otřít koutkem oka a vše, co se jeví jako
černé, je i krapet veselé.
Z hygienických důvodů se rozhodli zbavit přirozený řád ulice neblahého hluku. První, koho tyto represálie zasáhly, byli potulní prodavači. Tito barbarští tvorové totiž přicházeli každé ráno v šest hodin a po způsobu prostitutek hlasitě nabízeli své odporné zboží, které bez uzardění přirovnávali ke vzácnému ovoci. Za těchto podmínek se ranní spánek, tak drahý našemu pokojnému obyvatelstvu, stal těžko dostupným luxusem, nadějí z řádu fantastických. Trvalo mu několik měsíců, než se této pohromy zbavilo. Avšak ve stejné době, kdy probíhal boj proti potulným prodavačům, začalo rovněž tažení proti automobilistům a záplavě dalších hluků rušících věčné snění. Zkrátka bylo nemilosrdně zakročeno proti všem narušovatelům veřejného klidu. Případy zuřivosti vůči provinilcům se množily. Příkladem za všechny budiž onen prodavač zeleniny, kterého jednoho krásného dne našli zvráceného na svém vozíku; budil dojem někoho, kdo spí, ale byl zcela jednoduše mrtvý.
Policejní vyšetřování přineslo senzační odhalení. Nešlo o vraha, neboť toho by nebylo nutno dlouho hledat, ve hře byl jiný, hluboce lidský zájem. Obchodník se zeleninou podle všeho podlehl následkům mocného nárazu hliněného nočníku, který mu z okna svého doupěte vrhl na hlavu Radwán Aly, nejchudší člověk na světě.
(dp)
