LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Vladěna Ptáčková

Ani se nepamatuji, jestli jsem já srostla s literaturou, nebo mi literatura sama přirostla k srdci. Nerozpomínám se, kdy se stalo, že se z prostých denních záznamů vyloupla první nesmělá psaní. Strom, který nese mé autorské listy, je hojně rozvětvený, nezakořenila jsem v jediném žánru. Zatím jsem pořád v rozpuku – kdy živly často udolají jarní poupata a příroda si podle svého tříbí. Snad mi bude přát literární půda, abych na sklonku života mohla ochutnávat v sadu u cesty a zanechala nejzralejší ovoce lačným poutníkům.

Příspěvky na Literární baště


Řemeslo má zlaté dno

Před 8 lety v kategorii Všechny články

Milí redaktoři, korektoři a editoři, přišel čas na radikální změnu profese!


Nenalezené Vynálezárium aneb mnoho povyku pro nic

Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu pro děti Vynálezárium
 

Kniha Vynálezárium, která získala ocenění v rámci soutěže Magnesia Litera 2016 za knihu pro děti a mládež, možná na první pohled upoutá svým typografickým řešením. Otázkou však zůstává, zda forma nevzbuzuje větší očekávání, než může nabídnout samotný obsah.


Ezechiel se navrátil k lidským troskám,
aby vyšel z kopřiv posílen, nesežehnut, ba nesešlehán

Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje básnickou sbírku Ezechiel v kopřivách od Miloše Doležala

Pokud je našim čtenářům více než povědomé jméno Miloše Doležala, patrně to nebude zásluhou jeho doposud vydaných básnických sbírek, ale díky knize Jako bychom dnes zemřít měli, která se zdála být završením Doležalovy více než dvacetileté práce na rekonstrukci života a úmrtí číhošťského faráře Josefa Toufara. Ale i ve své nové knize Ezechiel v kopřivách, byť je jiného žánru než Toufarova biografie, se Doležal vyrovnává s množstvím reálií, na které v rámci výzkumu narazil – v jejich fragmentech lze totiž dohledat stopy pohnutých lidských osudů, které se zvedají z prachu dějin a zase se do něj navracejí podle toho, jak s nimi zachází ta která generace lidského pokolení.


Syn hajného a zvoník

Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž

Miloš Doležal: Ezechiel v kopřivách, 2014.
 



Tři tečky před masáží

Před 9 lety v kategorii Nezabyjež

Máte pocit, že grafickému návrhu vašich stránek ještě něco chybí? Můžete se inspirovat u pražských kolegů masérů. Ti v tomto případě pojali trojtečku jako „elegantní“ grafický doplněk po vzoru: když už, tak už…


Diagnóza

Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž

Jiří Staněk: Blázinecké, 2013.


„Smrt mi dala košem“
Pár slov k básnickému řezu Jiřího Staňka

Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta se vrací k Staňkovým básním Blázineckým

Předminulé dva roky vynesly básníku Jiřímu Staňkovi dvě knihy: po sbírce Černá, kterou vypravilo do světa nakladatelství Art et fact v roce 2012, přišla další s názvem Blázinecké, vydaná v nakladatelství Druhé město Martina Reinera. Obě knížky jsou sice v černé vazbě, což by mohlo evokovat nějakou spojitost, ale omyl, vyznačují se naprosto odlišnou poetikou.


Bezesná noc

Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž

František Lízna: Jak jen teskná je noc, 2014.


Poezie se stigmatem samoty

Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje básnickou sbírku Františka Lízny

František Lízna ve svých knihách dosud vystupoval jako poutník, nyní se představuje jako básník. Jeho sbírka Jak jen teskná je noc je vydatným čtením (nutno podotknout, že výběr básní i jejich řazení jsou kompozičním dílem editora Igora Fice). I když se Lízna přiklání ke krátké veršové formě, ona vydatnost je dána už tím, jak s poezií nakládá: ve sbírce najdeme přes devadesát básní, jejichž veršovou střídmost vyvažuje významová bohatost a výrazová hutnost.


Labyrinty světa Sylvie Richterové
Opravdu dospěje každá věc na své místo?

Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje novou knihu Sylvie Richterové

Každá věc ať dospěje na své místo – tak se jmenuje devátá kniha Sylvie Richterové, román, který vydalo nakladatelství Torst. Autorka v něm předkládá řadu rozmanitých životních příběhů. Charakterizuje je v prvé řadě pobyt na hranici několika území, ať už v čistě místopisném pojetí (román se odehrává kromě literárního Česka ještě v Itálii), či čistě metaforicky: jistou hranici tvoří i prostor ideálů a běžné reality života na hraně – žití v rozpolcenosti. Ne náhodou sehrávají v románu roli motivy osudu, zrození i smrti, ne náhodou se vypravěč ohlíží do minulosti a předznamenává, co bude v ději následovat.


Vysušme nedokonalosti!

Před 10 lety v kategorii Nezabyjež



Komunismus Vánoce nezrušil, ale pozřel

Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž

Sylvie Richterová: Každá věc ať dospěje na své místo, 2014.