Před 10 lety ·· Vladěna Ptáčková
Literární bašta recenzuje básnickou sbírku Františka Lízny
František Lízna ve svých knihách dosud vystupoval jako poutník, nyní se představuje jako básník. Jeho sbírka Jak jen teskná je noc je vydatným čtením (nutno podotknout, že výběr básní i jejich řazení jsou kompozičním dílem editora Igora Fice). I když se Lízna přiklání ke krátké veršové formě, ona vydatnost je dána už tím, jak s poezií nakládá: ve sbírce najdeme přes devadesát básní, jejichž veršovou střídmost vyvažuje významová bohatost a výrazová hutnost.
Před 10 lety ·· Daniel Kubec
Literární bašta recenzuje Škrábkovy Dějiny osobně prožité a protrpěné
„Význam některých českých slov si uvědomíme až v jejich souvislostech s dalšími skutečnostmi. Zřejmě není náhodou, že v češtině jsou dějiny čísla množného. A cožpak to občas nevypadá, že máme opravdu vícero velmi různých dějin? Jeden děj se může zapsat do paměti různých osob, skupin, církví, národů, tříd a politických směrů v různých podobách a s představou různé důležitosti. V naší paměti může něco růst, či naopak zasychat, anebo se i zcela vytratit a příliš mnohé vzpomínky se nám zcela změní.“
Před 10 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje Zemi bez zákona od Jindřicha Rohlíka
Udatný válečník Wahargem, dědic dračí krve, brání rodinu statkářů proti hrabivému rančerovi, který se neštítí vraždy ani černé magie. Dostane se bezmála šestisethlavé stádo krav pod jeho bičem do cíle dřív než banda uhlazeného samozvance, nebo skončí společně s honáky v Bažinách beznaděje?
Před 10 lety ·· Lucie Kukačková
Literární bašta recenzuje nový soubor povídek Jiřího Hájíčka
Za letošní podzim má nakladatelství Host v oblasti české beletrie hned několik výrazných zářezů. Vedle románu Radky Denemarkové Příspěvek k dějinám radosti a knihy Malá noční žranice Jiřího Šimáčka, která vyšla v polovině listopadu, brněnské nakladatelství vydalo titul dalšího ze svých kmenových autorů – Jiřího Hájíčka – Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku.
Před 10 lety ·· Markéta Kořená
Literární bašta recenzuje S pavoukem na skle od Lukáše Prchala
Hrdina novely S pavoukem na skle je rozpatlaný dosebezahleděný fracek Martin, který s naivitou pubertální hrdinky hollywoodského seriálu nemilosrdně odhaluje příčinu všech svých existenciálních těžkostí (nikdy ne existenčních!) v rodině, v nekompetentnosti rodičů vytvořit důstojné zázemí a porozumět někomu tak citlivému a složitému, jako je on sám.
Před 10 lety ·· Daniel Kubec
Literární bašta recenzuje Conradovy Poznámky o životě a literatuře
Nakladatelství Revolver Revue nabízí pohled do esejistické tvorby Josepha Conrada, s níž se čeští čtenáři neznalí angličtiny dosud nemohli seznámit. Sbírka obsahuje autorovy žánrově různorodé stati reagující na politické a sociální otázky počátku 20. století, jeho poznámky k oblíbeným autorům (jedna z nich má dokonce formu dopisu příteli), ale také předmluvy a komentáře k vlastním knihám.
Před 10 lety ·· Lukáš Prchal
Literární bašta recenzuje Jonassonovu Analfabetku
Druhý román švédského autora Jonase Jonassona, Analfabetka, která uměla počítat, je podobně úspěšný jako Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2009, česky 2012). Stojí na téže poetice, na podobných postavách a vlastně i příběhu. Ale nedokáže pobavit tak, jako to dokázal ten první.
Před 10 lety ·· Vladěna Ptáčková
Literární bašta recenzuje novou knihu Sylvie Richterové
Každá věc ať dospěje na své místo – tak se jmenuje devátá kniha Sylvie Richterové, román, který vydalo nakladatelství Torst. Autorka v něm předkládá řadu rozmanitých životních příběhů. Charakterizuje je v prvé řadě pobyt na hranici několika území, ať už v čistě místopisném pojetí (román se odehrává kromě literárního Česka ještě v Itálii), či čistě metaforicky: jistou hranici tvoří i prostor ideálů a běžné reality života na hraně – žití v rozpolcenosti. Ne náhodou sehrávají v románu roli motivy osudu, zrození i smrti, ne náhodou se vypravěč ohlíží do minulosti a předznamenává, co bude v ději následovat.
Před 10 lety ·· Daniel Kubec
Literární bašta recenzuje Váchovu Červenobílou
Donedávna neznámý autor Dalibor Vácha se svým beletristickým debutem Červenobílá pokusil aktualizovat téma českých legií. Zdá se, že se mu úsilí vyplatilo, za knihu obdržel Literární cenu Knižního klubu. Uspěje jeho román o bojích československé armády v Rusku i u čtenářů?
Před 10 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje soubor z pozůstalosti Vladimíry Čerepkové
Nabíledni prázdno je kniha vydaná u příležitosti převezení urny s popelem Vladimíry Čerepkové z Paříže do Prahy, kde byla uložena do hrobu na břevnovském hřbitově. Nabíledni prázdno se tak mění v autorčin epitaf.
Před 10 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje Klenoty české fantasy
Osmá antologie povídek české fantastiky sestavená editorem Ondřejem Jirešem se od předešlých liší tím, že nemá přesně vymezený subžánrový profil (starší sbírky byly cíleně sestavovány z povídek například z okruhu městské fantasy či historické fantasy konkrétního dějinného údobí – středověk, renesance). To ale úroveň Klenotů rozhodně nijak nesnižuje, naopak jim svědčí širší záběr a žánrová různorodost a jednotliví autoři a jejich texty vedle sebe příjemně kontrastují.
Před 10 lety ·· Lucie Kukačková
Literární bašta recenzuje Nádasův Konec jedné ságy
Konec jedné ságy, kniha Pétera Nádase, která si v Maďarsku odbyla svou premiéru v roce 1977, se díky překladu Anny Valentové a nakladatelství Havran letos poprvé dostává i k českému čtenáři. A byla by chyba ji minout. Autorovi se totiž podařilo velmi působivě zachytit nejen dětský svět se všemi jeho hrami, dobrodružstvími, strachy a úzkostmi, ale také tak trochu jinak vyprávět historii jedné rodiny.
Před 10 lety ·· Lukáš Prchal
Literární bašta recenzuje Haklovy Hovězí kostky
Inteligentní autoři jsou k ničemu – pisatel má bejt idiot s nulovým sebevědomím, jinak se to po něm nedá číst… Emil Hakl ve své poslední, povídkové knize Hovězí kostky pokračuje po stejných kolejích, po nichž jede i ve svých starších knihách.
