Před 8 lety ·· Jan Mazanec
Literární bašta recenzuje Temnou věž: Zrození pistolníka,
komiks od Stephena Kinga
Stephen King napsal za svou bezmála čtyřicetiletou kariéru desítky knih, ale nejvíce si dle vlastních slov cení Temné věže, ponuré fantasy ságy, na které mistr hororu pracoval více jak dvacet let. A tak není divu, že přestože cesta pistolníka Rolanda k Temné věži sedmým dílem skončila, King se do magického světa s westernovými prvky stále vrací. Naposledy přidal osmý knižní titul Závan klíčovou dírkou, popisující události mezi čtvrtým a pátým dílem. Své oblíbené univerzum však King začal rozšiřovat už krátce po dokončení knižní série prostřednictvím nové komiksové řady. Ta otrocky nekopíruje děj původních sedmi dílů, nýbrž vypráví o dosud spíše jen naznačeném mládí Rolanda z Gileadu.
Před 8 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Existence od Davida Brina –
román roku podle SFFH
Od titulu s takto všeobjímajícím názvem si slibujete mnohé. Jde o existenci naši? Mimozemskou? Nebo dokonce celého vesmíru? O jeho vznik a smysl? Může jít stejně tak o řečnickou otázku, nabádající nás zamyslet se nad svou vlastní existencí nebo jejím významem obecně, o slovníkové heslo, jehož definice bude pokračovat třeba v podtitulu či prologu, nebo o pouhé reklamní gesto, jímž se nás autor snaží přesvědčit o dobré koupi. Tak či onak si už právě volbou titulu na sebe autor klade velké břemeno, úkol vytěžit obsáhlou látku beze zbytku a nahlédnout ji ze všech myslitelných a v případě sci-fi i nemyslitelných úhlů. Ačkoli se při takto vyčerpávajícím poslání občas nevyhne jisté suchopárnosti a nudě, troufám si říci, že se mu to daří a mnohdy přináší i více, než je nutné a než byste mohli čekat.
Před 8 lety ·· Daniel Kubec
Literární bašta recenzuje novelu Anny Bolavé Do tmy
Představme si, že vstoupíme do vlaku a hledáme volné kupé. V posledním vagonu sedí osamělá ženská neurčitého věku s rozcuchanými prořídlými vlasy, je oblečená do nesourodých hadrů a v ruce svírá igelitovou tašku, ze které se sypou oranžové kvítky. Krátce a bez zájmu se na nás podívá. Můžeme si představit, odkud ta žena pochází, jak žije den za dnem, na co myslí, jakými slovy vede svůj vnitřní monolog, na co vzpomíná a čím je posedlá. Obdobných vyprávěcích postupů využívala ve svém díle Virginie Woolfová. Anna Bolavá představuje takovou postavu ve své prozaické prvotině Do tmy.
Před 8 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje román Daniely Hodrové Točité věty – knihu roku letošní Magnesie Litery
Román Točité věty do značné míry překračuje hranice fikce. Fikce, literární představa, tu přítomna je, a to ve velké míře, jde však ruku v ruce s žánrem životopisným a – téměř by se dalo říci – literárněvědným pojednáním (to patří k autorčině profesi).
Před 8 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta přináší esej o Hančových Událostech
Píšu Vám, pane, z jiné doby, z jiného času. A tolik se proměnilo. Přesto Vám píšu, pane, že Váš hlas slyším i dnes. Zní stále naléhavě, jako by nás nedělilo sto let. Vím, že nutně přichází otázka, kterou si nechci klást nahlas. Ta věčná kdyby a jestli! Píšu Vám, pane, jako zástupce už jiné generace.
Před 8 lety ·· Michal Beck
Literární bašta recenzuje knihu Árona z Hůrky O Igimarasussukovi, který jedl své ženy
O Eskymácích se říká, že rozeznávají desítky druhů sněhu. Zda je tato „pověst“ pravdivá, či nikoliv, nevím. Díky publikaci nakladatelství Argo však můžu říct, že Inuité mají mnoho druhů pověstí, které stojí za to číst. Přestože je písemná tradice Grónska velmi mladá (nejranější pověsti v knize jsou datovány k první polovině 19. století), našlo se dostatek kvalitních autorů, v čele s Áronem z Hůrky, kteří své národní příběhy zaznamenali a dávají tak evropskému čtenáři možnost seznámit se s velmi odlišnou kulturou. Kniha O Igimarasussukovi, který jedl své ženy v současném českém literárním světě nevyniká pouze svým tématem, ale také nádherným zpracováním.
Před 8 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje Ohnivé znamení, třetí knihu série
Stein a Barbarič, od Juraje Červenáka
Cesty a obchodní stezky byly odjakživa příhodným místem přepadů a rájem pro loupeživé rytíře, lapky a vyvrhele všeho druhu. Do podezřelých zmizení nedaleko vesnice Haslavy se tentokrát zaplete i schemnitzký notář Matěj Barbarič, který už v prvních kapitolách sice sám objeví ztracené římské koloseum a některým záhadám přijde na kloub, vězněnou dívku ovšem nezachrání a sám málem propadne životem. Stopy únosce a s ním i mnoha ztracených děvčat vedou do slovenského Prešpurku – dnešní Bratislavy. Hrdinství stranou, je třeba dát znovu dohromady trojlístek vyšetřovatelů zvláštní komise arcivévody Matyáše Habsburského a povolat k novému případu kapitána Steina a kaprála Jaroše.
Před 8 lety ·· Anna Štičková
Literární bašta recenzuje knihu Pečená zebra od Ivy
Pekárkové
Iva Pekárková figurovala v letošních nominacíh na Magnesii Literu hned dvakrát – v kategoriích próza i blog. Ani jednu nominaci neproměnila. V případě Pečené zebry mě to ovšem nepřekvapilo.
Podle anotace Pekárková „… už dobře patnáct let sleduje černo-bílý cvrkot v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a teď na základě svých pozorování napsala román“. Její knihu ale nemůžeme považovat za román – skládá se ze tří samostatných textů, které se jmenují Chechtáky, Rozkoš a Zahrada. Spojuje je tematika bílých žen žijících s černošskými muži. Pekárková hned na začátku knihy zmíní, že „příběhy a situace v knize uvedené se nestaly tak, jak jsem je popsala, ale mnohé se ve skutečnosti opravdu udály, i když maličko jinak, a všechny by se stát mohly“. Slovem popsala Pekárková přesně vystihne problém své knihy – Pečená zebra popisuje, nevypráví.
Před 8 lety ·· Veronika Šaumanová
Literární bašta recenzuje knihu Samota není zlej od Lucie
Raškovové
Autorská kniha Lucie Raškovové Samota není zlej byla letos nominována na Magnesii Literu za objev roku. Vypráví o malém Péťovi, který jde poprvé do školy. To ovšem zdaleka není jediná změna v jeho životě – nedávno se rodina přestěhovala do skromného bytu ve městě a chlapec brzy zjistí, že bude mít sourozence.
Před 8 lety ·· Vladěna Ptáčková
Literární bašta recenzuje knihu pro děti
Vynálezárium
Kniha Vynálezárium, která získala ocenění v rámci soutěže Magnesia Litera 2016 za knihu pro děti a mládež, možná na první pohled upoutá svým typografickým řešením. Otázkou však zůstává, zda forma nevzbuzuje větší očekávání, než může nabídnout samotný obsah.
Před 8 lety ·· Nicole Rebeka Snová
Literární bašta recenzuje knihu Ženy na rozcestí od Blanky
Jedličkové
Musím se vážně ptát, co se stalo se současnou literární scénou – alespoň tou částí, kterou reflektuje každoroční udílení cen v režii občanského sdružení Litera. Na oficiálních stránkách soutěže se dozvídáme, že „nejdůležitějším úkolem výročních knižních cen Magnesia Litera je propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy“. Dále se zde velkodušně uvádí, že cílem je „pomoci těm, kteří se o knihy zajímají, aby se zorientovali v současné početné knižní produkci“. Publikace Blanky Jedličkové Ženy na rozcestí však potvrzuje, že se tomuto původnímu záměru Magnesia Litera hodně vzdálila.
Před 8 lety ·· Jan Mazanec
Literární bašta recenzuje komiks Zátopek od Jana Nováka
a Jaromíra 99
Komiks Zátopek společně vytvořili scenárista Jan Novák (autor románu o bratrech Mašínech Zatím dobrý) a výtvarník Jaromír 99 (známý díky komiksu Alois Nebel). Grafický román, který vypráví o životě nejslavnějšího českého běžce, vznikl z nerealizovaného scénáře pro celovečerní snímek režiséra Davida Ondříčka. Novákova textová předloha rozhodně nezapře filmový původ. Novák a Jaromír 99 přicházejí se zkratkovitým, ale přitom srozumitelným vyprávěním, ve kterém následuje jeden poutavý moment za druhým.
Před 8 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Středověk v nás od Martina
Nodla
Je-li v nás hluboce zakořeněna pravěká role lovců a sběračů, vnitřní tikající (či spíše písek odsýpající) starověké hodiny, které nám vštípil juliánský kalendář, novověká touha vrhat se vstříc neznámým dálkám a objevovat dosud nepoznané a také osvícenský racionalismus spojený s nekonečnou vírou v lidský rozum a intelekt, muselo v nás zbýt rovněž něco z onoho období, jež snad neprávem někdy nese přídomek „temné“. Autor knihy Středověk v nás míní, že toho je více, než bychom na první pohled řekli, a své tvrzení se pokouší doložit hned v deseti samostatných studiích.
Před 8 lety ·· Jan Mazanec
Literární bašta recenzuje román od Daniela Petra
Román Straka na šibenici, za který byl Daniel Petr nominován na cenu Magnesia Litera, nese řadu podobností s jeho předchozím, postapokalyptickým románem Díra. Autor znovu vypráví o morálně vyprahlém světě slabých a chybujících lidí. Výraznou okolnost, jakou byla v Díře jaderná katastrofa, však vystřídaly civilnější a reálnější kulisy severočeského městečka Jiříkov v době normalizace. Dospělí zde buď nejsou schopni konat, nebo otrocky konají dle režimem nastavených pravidel, děti a dospívající jsou v područí svých násilnických a sexuálních pudů.
Před 8 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Prasklej Sklenička od Alaina
Mabanckoua
Po staletí pěstěnou francouzskou literaturu vždy obohacovali i umělci rebelové o dravější proud, okysličený nižšími sociálními vrstvami a jejich mluvou. Dnes je Francie multikulturní země a mezi francouzsky píšící spisovatele patří již dávno řada autorů původem z bývalých kolonií. Ti nyní vnášejí do francouzské literatury nové, překvapivé prvky.
