LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Jan Mazanec


Nezvaný host

Před 8 dny v kategorii Dobrá pasáž

Géza Csáth: Čarodějova zahrada, 2016.
 


Šílený Maďar o jiných šílených Maďarech

Před 11 dny v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje sbírku povídek Čarodějova zahrada od Gézy Csátha
 

Géza Csáth je výrazná figura maďarské literatury počátku 20. století, pro českého čtenáře však dosud neznámá. Pravděpodobně za to může i fakt, že nestihl za svůj krátký život napsat ucelenější texty a mnohem známější jsou jeho životní osudy. Vystudoval medicínu a jako psychiatr na sobě začal zkoumat účinky drogové závislosti. Stále rostoucí paranoia ho nakonec dovedla až k vraždě manželky a sebevraždě. V tvorbě hojně čerpal ze svých setkání s pacienty trpícími nejrůznějšími psychickými chorobami a snažil se zachytit jejich myšlenkové pochody.


Nejlepší komiksy roku 2016

Před 9 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Komiksu jsme na Literární baště věnovali v roce 2016 méně prostoru, než jsme před rokem slibovali, a tak opět chceme dohnat recenzní resty bilancováním uplynulého roku. I tentokrát se zaměříme na pět nejpozoruhodnějších komiksů, které vyšly v předchozích dvanácti měsících, a pokusíme se přitom naštvat co nejméně fanoušků, jejichž oblíbený titul se do našeho úzkého výběru nevešel.
 


Kingův první komiks mixuje temnou fantasy s westernem

Před 11 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Temnou věž: Zrození pistolníka, komiks od Stephena Kinga
 

Stephen King napsal za svou bezmála čtyřicetiletou kariéru desítky knih, ale nejvíce si dle vlastních slov cení Temné věže, ponuré fantasy ságy, na které mistr hororu pracoval více jak dvacet let. A tak není divu, že přestože cesta pistolníka Rolanda k Temné věži sedmým dílem skončila, King se do magického světa s westernovými prvky stále vrací. Naposledy přidal osmý knižní titul Závan klíčovou dírkou, popisující události mezi čtvrtým a pátým dílem. Své oblíbené univerzum však King začal rozšiřovat už krátce po dokončení knižní série prostřednictvím nové komiksové řady. Ta otrocky nekopíruje děj původních sedmi dílů, nýbrž vypráví o dosud spíše jen naznačeném mládí Rolanda z Gileadu.


Invaze zlodějů češtiny 2

Před rokem v kategorii Moje řeč

Žijí mezi námi. Mladí, hluční, plní energie a úsměvů. Za lidskou tváří se ovšem skrývají příšery. Neprozradí je jejich zvláštní úbory, na které už jsme si tupě zvykli, ani čím dál nápadnější účesy. Jejich mluva se však nepodobá žádné řeči užívané lidskými bytostmi. Potkáte-li je na ulici, pravděpodobně na vás svou mateřštinou nepromluví. To až doma, přilepeni vypálenýma očima k displeji, jim z útrob vycházejí nestvůrné, nečesky znějící zvuky.


Zátopkův komiksový sprint

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje komiks Zátopek od Jana Nováka a Jaromíra 99
 

Komiks Zátopek společně vytvořili scenárista Jan Novák (autor románu o bratrech Mašínech Zatím dobrý) a výtvarník Jaromír 99 (známý díky komiksu Alois Nebel). Grafický román, který vypráví o životě nejslavnějšího českého běžce, vznikl z nerealizovaného scénáře pro celovečerní snímek režiséra Davida Ondříčka. Novákova textová předloha rozhodně nezapře filmový původ. Novák a Jaromír 99 přicházejí se zkratkovitým, ale přitom srozumitelným vyprávěním, ve kterém následuje jeden poutavý moment za druhým.


Mistrovství Československa 1946

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Jan Novák, Jaromír 99: Zátopek, 2016.
 


Jak zabít ptáčka

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Daniel Petr: Straka na šibenici, 2015.


Ambiciózní severočeská deprese

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje román od Daniela Petra

 

Román Straka na šibenici, za který byl Daniel Petr nominován na cenu Magnesia Litera, nese řadu podobností s jeho předchozím, postapokalyptickým románem Díra. Autor znovu vypráví o morálně vyprahlém světě slabých a chybujících lidí. Výraznou okolnost, jakou byla v Díře jaderná katastrofa, však vystřídaly civilnější a reálnější kulisy severočeského městečka Jiříkov v době normalizace. Dospělí zde buď nejsou schopni konat, nebo otrocky konají dle režimem nastavených pravidel, děti a dospívající jsou v područí svých násilnických a sexuálních pudů.


Invaze zlodějů češtiny

Před rokem v kategorii Moje řeč

Jejich útok jsem poprvé výrazněji pocítil teprve nedávno při sledování televizní diskuse, v níž si moderátor s dvojicí hostů povídal o tom, jaký „content“ nabízejí zahraniční televizní společnosti svým divákům. Jistě, americké televize na svých webových stránkách z pochopitelných jazykových důvodů inzerují „content“, nikoliv obsah, přesto je pozoruhodné, že český výraz pro nabídku televizních společností v pořadu nezazněl ani jednou. Možná jsem jen staromódní, ale připadá mi patřičné, aby čeští filmoví publicisté v pořadu určeném pro české publikum nepoužívali anglická slova tam, kde to vůbec není potřeba.


Nástup záporáků na scénu

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Michal Suchánek (kreslíř), Ondřej Neff (scenárista): Děsivé radosti, 2015.
 


Průkopník české sci-fi v komiksové podobě

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje komiksovou knihu Děsivé radosti od Michala Suchánka a Ondřeje Neffa
 

Děsivé radosti jsou tvůrčím setkáním mladého kreslíře Michala Suchánka a výrazné osobnosti české sci-fi literatury Ondřeje Neffa. Tři Neffovy krátké povídky (Jitro pro strašnou radost, Nápad za všechny prachy, Konec dobrý, všechno dobré) posloužily Suchánkovi jako výchozí materiál pro vlastní stejnojmenné scénáře. Trojice komiksů se neomezuje jen na obrazové zhmotnění Neffových příběhů či přejaté dialogy umístěné do bublin. S ohledem na četnost zásahů do původních textů lze hovořit o ambici je převyprávět.
 


Nejlepší komiksy roku 2015

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Komiksům se dosud na Literární baště dostávalo jen málo prostoru, což se teď na přelomu roku začíná měnit a v budoucnu se budeme snažit pokrýt vše podstatné, co se na českém trhu objeví. Ale jelikož rok 2015 ještě neskončil a část z těch nejkvalitnějších letošních titulů vyšla teprve v posledních měsících, je příhodná chvíle tento komiksový rok alespoň poctivě zrekapitulovat. Pětici nejlepších grafických novel (řazených v abecedním pořadí) jsem vybral z komiksů s uzavřeným příběhem a z komiksů, které představují úvodní část rozsáhlejšího cy­klu.



Legendy komiksu o evropských dějinách

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje komiksovou knihu Teorie rozpadu od Enkiho Bilala a Pierra Christina
 

Francouzský kreslíř Enki Bilal byl doposud českému čtenáři znám pouze díky sci-fi trilogii o vězni Nikopolovi, který po třicetiletém umělém spánku procitá do futuristické Francie ovládané fašisty, mimozemšťany a egyptským božstvem. Ve spolupráci se scenáristou Pierrem Christinem však vytvořil i díla, která neusilují o předvídání fantastických společenských změn. Teorie rozpadu je souborným vydáním dvou komiksových alb z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, u nichž byly Christinovi s Bilalem inspiračním východiskem naopak skutečné válečné konflikty a politické transformace ve Španělsku a střední Evropě. Přibližně stostránkové komiksové novely – Falangy černého řáduNa lovu – sledují osudy fiktivních postav dlouhá léta po jejich účasti ve významných dějinných událostech.