Před 7 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje sbírku povídek Čarodějova zahrada od
Gézy Csátha
Géza Csáth je výrazná figura maďarské literatury počátku 20. století, pro českého čtenáře však dosud neznámá. Pravděpodobně za to může i fakt, že nestihl za svůj krátký život napsat ucelenější texty a mnohem známější jsou jeho životní osudy. Vystudoval medicínu a jako psychiatr na sobě začal zkoumat účinky drogové závislosti. Stále rostoucí paranoia ho nakonec dovedla až k vraždě manželky a sebevraždě. V tvorbě hojně čerpal ze svých setkání s pacienty trpícími nejrůznějšími psychickými chorobami a snažil se zachytit jejich myšlenkové pochody.
Před 7 lety v kategorii Dobrá kniha
Komiksu jsme na Literární baště věnovali v roce 2016 méně
prostoru, než jsme před
rokem slibovali, a tak opět chceme dohnat recenzní resty bilancováním
uplynulého roku. I tentokrát se zaměříme na pět nejpozoruhodnějších
komiksů, které vyšly v předchozích dvanácti měsících, a pokusíme se
přitom naštvat co nejméně fanoušků, jejichž oblíbený titul se do
našeho úzkého výběru nevešel.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Temnou věž: Zrození pistolníka,
komiks od Stephena Kinga
Stephen King napsal za svou bezmála čtyřicetiletou kariéru desítky knih, ale nejvíce si dle vlastních slov cení Temné věže, ponuré fantasy ságy, na které mistr hororu pracoval více jak dvacet let. A tak není divu, že přestože cesta pistolníka Rolanda k Temné věži sedmým dílem skončila, King se do magického světa s westernovými prvky stále vrací. Naposledy přidal osmý knižní titul Závan klíčovou dírkou, popisující události mezi čtvrtým a pátým dílem. Své oblíbené univerzum však King začal rozšiřovat už krátce po dokončení knižní série prostřednictvím nové komiksové řady. Ta otrocky nekopíruje děj původních sedmi dílů, nýbrž vypráví o dosud spíše jen naznačeném mládí Rolanda z Gileadu.
Před 8 lety v kategorii Moje řeč
Žijí mezi námi. Mladí, hluční, plní energie a úsměvů. Za lidskou tváří se ovšem skrývají příšery. Neprozradí je jejich zvláštní úbory, na které už jsme si tupě zvykli, ani čím dál nápadnější účesy. Jejich mluva se však nepodobá žádné řeči užívané lidskými bytostmi. Potkáte-li je na ulici, pravděpodobně na vás svou mateřštinou nepromluví. To až doma, přilepeni vypálenýma očima k displeji, jim z útrob vycházejí nestvůrné, nečesky znějící zvuky.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje komiks Zátopek od Jana Nováka
a Jaromíra 99
Komiks Zátopek společně vytvořili scenárista Jan Novák (autor románu o bratrech Mašínech Zatím dobrý) a výtvarník Jaromír 99 (známý díky komiksu Alois Nebel). Grafický román, který vypráví o životě nejslavnějšího českého běžce, vznikl z nerealizovaného scénáře pro celovečerní snímek režiséra Davida Ondříčka. Novákova textová předloha rozhodně nezapře filmový původ. Novák a Jaromír 99 přicházejí se zkratkovitým, ale přitom srozumitelným vyprávěním, ve kterém následuje jeden poutavý moment za druhým.
Před 8 lety v kategorii Dobrá pasáž
Jan Novák, Jaromír 99: Zátopek, 2016.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje román od Daniela Petra
Román Straka na šibenici, za který byl Daniel Petr nominován na cenu Magnesia Litera, nese řadu podobností s jeho předchozím, postapokalyptickým románem Díra. Autor znovu vypráví o morálně vyprahlém světě slabých a chybujících lidí. Výraznou okolnost, jakou byla v Díře jaderná katastrofa, však vystřídaly civilnější a reálnější kulisy severočeského městečka Jiříkov v době normalizace. Dospělí zde buď nejsou schopni konat, nebo otrocky konají dle režimem nastavených pravidel, děti a dospívající jsou v područí svých násilnických a sexuálních pudů.
Před 8 lety v kategorii Moje řeč
Jejich útok jsem poprvé výrazněji pocítil teprve nedávno při sledování televizní diskuse, v níž si moderátor s dvojicí hostů povídal o tom, jaký „content“ nabízejí zahraniční televizní společnosti svým divákům. Jistě, americké televize na svých webových stránkách z pochopitelných jazykových důvodů inzerují „content“, nikoliv obsah, přesto je pozoruhodné, že český výraz pro nabídku televizních společností v pořadu nezazněl ani jednou. Možná jsem jen staromódní, ale připadá mi patřičné, aby čeští filmoví publicisté v pořadu určeném pro české publikum nepoužívali anglická slova tam, kde to vůbec není potřeba.
Před 8 lety v kategorii Dobrá pasáž
Michal Suchánek (kreslíř), Ondřej Neff (scenárista): Děsivé
radosti, 2015.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje komiksovou knihu Děsivé radosti od
Michala Suchánka a Ondřeje Neffa
Děsivé radosti jsou tvůrčím setkáním mladého kreslíře
Michala Suchánka a výrazné osobnosti české sci-fi literatury Ondřeje
Neffa. Tři Neffovy krátké povídky (Jitro pro strašnou radost, Nápad za
všechny prachy, Konec dobrý, všechno dobré) posloužily Suchánkovi jako
výchozí materiál pro vlastní stejnojmenné scénáře. Trojice komiksů se
neomezuje jen na obrazové zhmotnění Neffových příběhů či přejaté
dialogy umístěné do bublin. S ohledem na četnost zásahů do původních
textů lze hovořit o ambici je převyprávět.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Komiksům se dosud na Literární baště dostávalo jen málo prostoru, což se teď na přelomu roku začíná měnit a v budoucnu se budeme snažit pokrýt vše podstatné, co se na českém trhu objeví. Ale jelikož rok 2015 ještě neskončil a část z těch nejkvalitnějších letošních titulů vyšla teprve v posledních měsících, je příhodná chvíle tento komiksový rok alespoň poctivě zrekapitulovat. Pětici nejlepších grafických novel (řazených v abecedním pořadí) jsem vybral z komiksů s uzavřeným příběhem a z komiksů, které představují úvodní část rozsáhlejšího cyklu.
Před 8 lety v kategorii Dobrá pasáž
Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje komiksovou knihu Teorie rozpadu od
Enkiho Bilala a Pierra Christina
Francouzský kreslíř Enki Bilal byl doposud českému čtenáři znám pouze díky sci-fi trilogii o vězni Nikopolovi, který po třicetiletém umělém spánku procitá do futuristické Francie ovládané fašisty, mimozemšťany a egyptským božstvem. Ve spolupráci se scenáristou Pierrem Christinem však vytvořil i díla, která neusilují o předvídání fantastických společenských změn. Teorie rozpadu je souborným vydáním dvou komiksových alb z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, u nichž byly Christinovi s Bilalem inspiračním východiskem naopak skutečné válečné konflikty a politické transformace ve Španělsku a střední Evropě. Přibližně stostránkové komiksové novely – Falangy černého řádu a Na lovu – sledují osudy fiktivních postav dlouhá léta po jejich účasti ve významných dějinných událostech.
Copyright © 2015, Dobrá čeština