LITERÁRNÍ BAŠTA

Kdo je lepším vypravěčem?

Ve srovnání s originálními povídkami jsou komiksy jednoznačně odvyprávěny o řád hůře. Neffovy prosté, ale zábavné hříčky jsou založeny na příjemně provokativním ústředním nápadu (sex mezi člověkem a mimozemšťanem jako běžná, avšak nezákonná a tvrdě trestaná věc; dovolená formou cestování časem do myslí zemřelých lidí), rychlém tempu a výrazné pointě. To vše Suchánek snaživě napodobuje. Velkou chybou se ukázalo rozhodnutí texty na některých místech výrazně krátit. Jitro pro strašnou radost se k poslednímu panelu žene tak rychle, až zapomíná hrdinu nechat chvílemi zapochybovat, aby o to více mohlo zapůsobit jeho následné odhodlání zachránit milovanou mimozemšťanku.

Z Nápadu za všechny prachy se prakticky vytrácí důležitá postava senilního palubního počítače, který se v původním příběhu dal zlákat romantickým vábením obří elektronické požíračky všeho kovového, co jí přijde do cesty. Komiks rovněž opominul původní myšlenku, že i striktně logická umělá inteligence může být zaslepena láskou. Podobně jako u Jitra se zde vytrácí napětí, konflikt mezi třemi lidskými členy posádky je příliš zjednodušen a závěr je už od prvních stran bolestně na dohled. Aby první dva komiksy v takovém shonu stihly vysvětlit zákonitosti svých fikčních světů, pomohl jim občas scenárista tím, že vložil postavám do úst Neffovy popisy. Takovéto poučující dialogy jsou v komiksech běžné a (není-li jich mnoho) odpustitelné, stěží lze však omluvit těch několik Suchánkových nově připsaných toporných replik.

Budoucnost ožívá v kresbách světové kvality

Pochybná scenáristická řešení jsou v přímém kontrastu se Suchánkovou nejsilnější zbraní – kresbou. Stylem i kvalitou provedení obrazy připomínají ty nejpropracovanější americké superhrdinské komiksy z posledních dvou dekád. Mimika postav se přesvědčivě mění s každým panelem a dynamiku akčních sekvencí autor zvyšuje mimo jiné tím, že nechá hrdiny tak rozvášnit, až přesahují do dalších obrazů. Jeden vyostřený moment z prvního komiksu (záchrana mimozemšťanky ze spárů rozzuřených lidských vězňů) se díky tomu téměř vyrovná Neffem skvěle vylíčené situaci v původní povídce.

Suchánek nad českým sci-fi spisovatelem pochopitelně vyniká schopností ukázat nám více z různých fantastických světů, které nejsou v povídkách dopodrobna popisovány. Jak dokazuje kupříkladu nový začátek Jitra pro každou radost, Neffem neprobádané prostředí sexuálních štvanců je v komiksové adaptaci zaplněno rozmanitou škálou mimozemšťanů, létajícími stroji či futuristickou architekturou. Nápad za všechny prachy zase skýtá hrůzný pohled na požíračku (v povídce jen tušenou), která je v jednom velkém obraze neurčitou změtí neživých strojů a zároveň lačným bestiálním organismem se zubatou tlamou.

Pouze závěrečný komiks se nedá rozložit na více a méně podařené části. Konec dobrý, všechno dobré má ze všech povídek nejlepší základ nejen po stránce obsahové, ale i formální. Dramatický dialog dvou postav s několika scénickými poznámkami si přímo říká o co nejvěrnější adaptaci. Suchánek skutečně do textu zasahoval minimálně a Neffovu zneklidňující mediální satiru o samolibém fotografovi, profitujícím na holokaustu, převedl do obrazové podoby bez výrazných ztrát. Pouze se podivuji nad tím, proč u práce na poslední stránce příběhu nečerpal z původního návrhu (ten a další nepoužité nákresy naleznete na konci knihy), který vykresluje bolest potrestaného novináře mnohem intenzivněji.

Jako adaptace povídek Ondřeje Neffa Děsivé radosti příliš neoslní a většího čtenářského požitku se vám s výjimkou třetího komiksu dostane u původních textů. Vřele však knihu doporučuji k pozornému prolistování: jde o znamenitou ukázku z české výtvarné scény. Suchánek je skvělý kreslíř. Jen není sám sobě scenáristou, jakého by si zasloužil.