Před 8 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje básnickou sbírku Město jeden kámen
od Ladislava Zedníka
Město jeden kámen je již třetí básnickou sbírkou Ladislava
Zedníka. Už z předchozích sbírek Zahrada s jabloněmi a dvěma
křesly (Argo, 2006) a Neosvitly (Argo, 2012) bylo patrné, že
máme co do činění s básníkem, který usiluje o vytvoření celistvé
poetiky. Co v nich probíhalo v určitých náznacích, v Zedníkově třetí
knize našlo vyústění a Město jeden kámen se stalo syntézou obou
předchozích knih.
Před 8 lety ·· Michal Beck
Literární bašta recenzuje povídkovou sbírku Sigmundovy můry od
Pavla Bušty
Svět se zbláznil. Čelíme migrační krizi, pokračování ságy o Christianu Greyovi a anotacím Magnesie Litery (kde se mimo jiné dočtete, že se autor Sigmundových můr „nenimrá v rozbolavělém nitru, necestuje do exotických končin, nezaplétá se do přediva rodinných vztahů.“). Hranice mezi normalitou a šílenstvím je takřka neviditelná. Pavel Bušta, nominovaný na Literu v kategorii próza, se tuto hranici pokouší ohledat. Ve čtrnácti povídkách nabízí čtenáři střety „bláznů“ a „normálů“; nevynáší nad nimi ovšem žádné apriorní soudy – postavy navzájem konfrontuje, pozoruje a nahlíží jim do myšlenek, aby je následně předložil čtenáři k určení diagnózy. Vypointované minipříběhy, přímý styl a ovládnutá forma slibují, že se v teprve čtyřiadvacetiletém Buštovi skrývá velký potenciál.
Před 9 lety ·· Lenka Hniličková
Literární bašta recenzuje knihu Klárka a 11 babiček od Olgy
Černé a Alžběty Skálové
Klárka je malá školačka a nadějná klavíristka, která vyrůstá se svým dědečkem, kominíkem Tomášem. Vzájemně jsou si však hlavně přáteli. Síla tohoto přátelství se nám odkrývá pomocí dopisů, které si s Tomášem vyměňují. Během svého putování po domácnostech Tomášových starých kamarádek se Klárka seznamuje nejen s rozličnými lidskými charaktery, ale i s nejrůznějšími způsoby života. Doprovodné ilustrace Alžběty Skálové, které jsou zdánlivě nahodile rozesety po okrajích stránek, svým stylem dětské kresby prohlubují dojem deníkovosti celé knížky. Autorka adresuje knihu čtenářům od devíti let, zároveň však těžkou životní situaci popsala s lehkostí a dávkou humoru, které osloví i dospělé.
Před 9 lety ·· Veronika Šaumanová
Literární bašta recenzuje román Jeana-Paula Didierlaurenta Čtenář z vlaku v 6.27
Jean-Paul Didierlaurent byl doposud znám především svou povídkovou tvorbou, za kterou dvakrát obdržel ocenění Prix international Hemingway. Jeho první román Čtenář z vlaku v 6.27 ihned vzbudil velká očekávání – už před vydáním na něj byla prodána práva do dvaceti pěti zemí a také se připravuje celovečerní filmová adaptace. Román získal brzy po vydání několik francouzských cen, jako například Prix Michel Tournier nebo Prix Poulet-Malassis.
Před 9 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Jak být chudým od George
Mikese
George Mikes (1912–1987) byl vystudovaný právník a maďarský novinář, narozený ještě za Rakouska‑Uherska. Před druhou světovou válkou se pracovně dostal do Londýna a už tam zůstal – přes deset let pracoval v maďarském vysílání BBC, později žil jako novinář a spisovatel na volné noze. Napsal přes třicet knih, převážně humoristických.
Před 9 lety ·· Daniel Kubec
Literární bašta recenzuje audioknihu Bílá lvice od Henninga Mankella
Kurt Wallander se od svých kolegů vyšetřovatelů v mnohém odlišuje. Jiní severští nebo i američtí kriminalisté v současných detektivkách nad případem uškrcené stařenky pouze ohrnují nos, protože ji nikdo neznásilnil, nevyvrhl ani nepřibil na strop do tvaru kříže. Nezajímá je přece banální případ bez tajemství a bez propojení s dalšími nevyřešenými vraždami. Jenomže Wallander je detektiv, který se dokáže rozplakat nad světem plným zla. Empatie této postavy napomáhá posluchači v Bílé lvici soucítit s oběťmi a fandit detektivům, aby se jim podařilo vypátrat zmizelou matku dvou dětí.
Před 9 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje Les mytág od Roberta
Holdstocka
Dobrodružná výprava Stevea Huxleyho do hlubin Ryhopského lesa v anglickém hrabství Kent není jen romantickou misí za záchranu milované dívky, ale především dalekou poutí do hlubin lidského nevědomí, k prapůvodním mýtům a kořenům lidské fantazie. Nabízí dětskou radost z objevování historie, jež nemá daleko k Zemanově Cestě do pravěku, ale také temnou, živočišnou, místy i erotickou úzkost vycházející z pohanských rituálů, mystérií a dávných kultických představ.
Před 9 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje antologii Nejlepší české básně
2015
Ročenka Nejlepší české básně vyšla již posedmé. Otázky, které tato kniha běžně vyvolává, ponechávám stranou. Důležité je, že si dvojice Petr Borkovec (arbitr) a Tomáš Gabriel (editor) zvolila pro rok 2015 vlastní postup, který není nijak vázán na předchozí ročníky. Poprvé se tu vedle básní objevily i autorské interpretace. U několika autorů vidíme snahu text přesáhnout a vyjádřit se obecně k vlastní poetice. Mimoděk se tak rozkrývá jejich neschopnost vyjádřit se o svých textech celistvě a srozumitelně.
Před 9 lety ·· Kamila Míková
Literární bašta recenzuje knihu Praha a Brno od Jiřího
Sádla
Znáte ten pocit zmaru a blízkosti zániku, když vyjedete z víceméně udržovaného centra Prahy na periferii? Už vás někdy napadlo s potěšením si prohlížet na chodníku či v parku nebo kdekoliv v Praze (třeba na rohu Klementina) psí (a možná i lidské) exkrementy nejrůznějších tvarů? Navštěvujete v noci nonstopy a sledujete hráče u automatů? Všímáte si bezdomovců a notorických opilců? Zkusili jste se někdy procházet po pražském předměstí – například ladem ležících pozemcích v blízkosti obludné spalovny Malešice – a podrobně zkoumat odpadky a zdegenerovanou květenu? Zamrazilo vás někdy při pomyšlení, že toto město zcela zanikne? Jiřímu Sádlovi z té představy mráz po zádech neběhá.
Před 9 lety ·· Nicole Rebeka Snová
Literární bašta recenzuje Příběhy (z) ulice Petra
Freimanna
Jelikož nedávná kampaň na crowdfundingovém portále Hithit slavila úspěch, může vás již brzy na ulici zastavit člověk s překvapivou nabídkou: „Kupte si knihu o mém životě!“ A vzápětí dodá: „Koupí přispějete takovým chudákům, jako jsem já. A větším. Podívejte se dovnitř a přesvědčte se sami.“ Když se vzápětí pustíte do četby, dozvíte se tři velké pravdy: Lidé bez domova trpí. Sociální pracovníci trpí. A je naší povinností nezavírat před tím oči.
Před 9 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje Šeptající lebku, druhou knihu série
Lockwood & spol. od Jonathana Strouda
Vyřešení záhady Kvílejícího schodiště a přežití hrůz v sídle Combe Carey sice přineslo duchařské agentuře Lockwood & spol. prchavou slávu, přízeň Scotland Yardu a respekt konkurentů si ale ještě bude muset vydobýt. Když je navíc při vykopávkách na hřbitově objevena podivná železná rakev s mrtvolou šíleného lékaře, jehož tělo bylo kdysi za nejasných okolností spořádáno krysami, a tajemná lebka pod hladinou ektoplazmy znovu osudově promlouvá, je jasné, že to vyšetřovatelé nebudou mít vůbec snadné. Naštěstí platí, že nad duchy stále vítězí řetězy, sůl, stříbro a magneziové světlice, ale i uklidňující britský čaj a tabulka čokolády.
Před 9 lety ·· Jan Mazanec
Literární bašta recenzuje komiksovou knihu Děsivé radosti od
Michala Suchánka a Ondřeje Neffa
Děsivé radosti jsou tvůrčím setkáním mladého kreslíře
Michala Suchánka a výrazné osobnosti české sci-fi literatury Ondřeje
Neffa. Tři Neffovy krátké povídky (Jitro pro strašnou radost, Nápad za
všechny prachy, Konec dobrý, všechno dobré) posloužily Suchánkovi jako
výchozí materiál pro vlastní stejnojmenné scénáře. Trojice komiksů se
neomezuje jen na obrazové zhmotnění Neffových příběhů či přejaté
dialogy umístěné do bublin. S ohledem na četnost zásahů do původních
textů lze hovořit o ambici je převyprávět.
Před 9 lety ·· Daniel Kubec
Literární bašta recenzuje rozhlasovou dramatizaci Camusova románu Mor
V jednom městě, podobném tolika jiným městům, možná jen ošklivějším, vypukne mor. Bezejmenný pisatel s odstupem referuje o této události ve své kronice, v níž nahlíží do osudů lidí, zaznamenává, jak žijí a umírají. Albert Camus využil mor jako metaforu uvěznění a předem prohraného boje se smrtí. A Český rozhlas Vltava zase využil tento román jako příležitost k aktualizaci námětu ve formě audioreportáže o morové ráně. Vznikla tak žánrová koláž soustředěná okolo rozhovoru s „předním veřejným intelektuálem“ (Martin Finger), který tlumočí některé úvahy původního vypravěče románu. Působivé Camusovy popisy města a chování obyvatel jsou zestručněny na minimum a průběh morové epidemie komentuje pouze průvodce reportáží (Jan Pokorný).
Před 9 lety ·· Markéta Kořená
Literární bašta recenzuje román Michela Houellebecqa Podvolení
I v posledním románu pokračuje Michel Houellebecq ve své kritické analýze západní civilizace, soustavné čtenáře románů tohoto současného francouzského dekadenta ovšem asi překvapí, že pro ni našel východisko. A pak snad ještě trochu, v čem ho našel.
Před 9 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje Prvních patnáct životů Harryho
Augusta od Claire Northové
Harry umírá v bezejmenné nemocnici na rakovinu, obtížen bolestí a hříchy, které během jednoho života napáchal, když tu se u jeho lože objeví malá holčička a pošeptá mu, že svět končí a jen on s tím může něco udělat. Harry August je totiž kálačakra, urobor, ten, který zemře, aby se narodil znovu – ve stejný čas, na stejném místě a se všemi vzpomínkami na své předešlé životy…
