Před 9 lety ·· Barbora Podaná
Literární bašta recenzuje Tsunami blues od Markéty
Pilátové
Tsunami blues je třetím románem Markéty Pilátové. Kromě románů dosud vydala pět knih pro děti a jednu básnickou sbírku.
Stejně jako v předchozí tvorbě, i v Tsunami blues Pilátová vsazuje děj románu do prostředí Latinské Ameriky, které je jí blízké. Obdobně navazuje i tematicky, ačkoli svou předchozí tvorbu nevykrádá, nýbrž nabízí opět zcela originálně vystavěný příběh.
Před 9 lety ·· Michal Beck
Literární bašta recenzuje Anihilaci od Jeffa
VanderMeera
„Ale zanedlouho jsem tento nesmysl pustila z hlavy; některé otázky člověka zničí, když na ně příliš dlouho nenajde odpověď.“
Americký spisovatel Jeff VanderMeer je držitelem mnoha literárních ocenění a na několik dalších byl nominován. V loňském roce přidal do své kolekce cenu Nebula a Shirley Jackson Award, obě za nejlepší román – Anihilaci, první díl trilogie Southern Reach (do češtiny nepřeloženo; zbylé dva díly Authority a Acceptance vyšly anglicky v roce 2014). Tyto úspěchy podtrhuje i zájem studia Paramount, které ihned odkoupilo práva na filmovou adaptaci. Přesto se zdá, že VanderMeerova kniha sci-fi komunitu rozděluje.
Před 9 lety ·· Jan Mazanec
Komiksům se dosud na Literární baště dostávalo jen málo prostoru, což se teď na přelomu roku začíná měnit a v budoucnu se budeme snažit pokrýt vše podstatné, co se na českém trhu objeví. Ale jelikož rok 2015 ještě neskončil a část z těch nejkvalitnějších letošních titulů vyšla teprve v posledních měsících, je příhodná chvíle tento komiksový rok alespoň poctivě zrekapitulovat. Pětici nejlepších grafických novel (řazených v abecedním pořadí) jsem vybral z komiksů s uzavřeným příběhem a z komiksů, které představují úvodní část rozsáhlejšího cyklu.
Před 9 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje Stehlíka od Donny Tarttové
Jedním z hlavních tipů letošního podzimu je román americké spisovatelky Donny Tarttové Stehlík. Je to kniha nejen náležitě tlustá, ale také ověnčená Pulitzerovou cenou. Navíc nám anotace na obálce oznamuje, že Stehlíka četla i vychválila manželka prezidenta Spojených států. Jakou má její názor literárněkritickou váhu, asi radši ponechám stranou, každá kniha potřebuje reklamu, opus těchto rozměrů pak dvojnásobně.
Jedno však lze konstatovat hned v úvodu: vybrat si po Wildeově Dorianu Greyovi jako ústřední motiv obraz je přinejmenším troufalost.
Před 9 lety ·· Jan Mazanec
Literární bašta recenzuje komiksovou knihu Teorie rozpadu od
Enkiho Bilala a Pierra Christina
Francouzský kreslíř Enki Bilal byl doposud českému čtenáři znám pouze díky sci-fi trilogii o vězni Nikopolovi, který po třicetiletém umělém spánku procitá do futuristické Francie ovládané fašisty, mimozemšťany a egyptským božstvem. Ve spolupráci se scenáristou Pierrem Christinem však vytvořil i díla, která neusilují o předvídání fantastických společenských změn. Teorie rozpadu je souborným vydáním dvou komiksových alb z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, u nichž byly Christinovi s Bilalem inspiračním východiskem naopak skutečné válečné konflikty a politické transformace ve Španělsku a střední Evropě. Přibližně stostránkové komiksové novely – Falangy černého řádu a Na lovu – sledují osudy fiktivních postav dlouhá léta po jejich účasti ve významných dějinných událostech.
Před 9 lety ·· Dagmar Plamperová
Literární bašta recenzuje rozhlasovou pohádku Violy Fischerové Jak Kuba vyzrál na Papejše
Jednou jich bylo, podruhé ne. Ono totiž záleželo… Pik a Pok jsou Papejši, příšery bivakující v rozhlasové pohádce Violy Fischerové. Rozčepýřené a chvástavé až ke kořínkům srstí. Žijí kdesi pod devátou větví panelového stromu. Inkognito. Vykukují a jsou vidět jen tehdy, když je napadne nějaká lotrovina. To zaskřehotají a tropí. Hlava nehlava, kořen nekořen. Když jejich vinou zazlobí dítě poprvé i napotřetí, po výprasku zavříská i zabrečí, Pik a Pok si zatančí. Pak zazpívají a nakonec za odměnu spolykají kopce, překopce pistáciové zmrzliny. „Poku, Poku, už svítím? Už jsem vidět? Ú-pl-ně ze-le-ně?“ Věřte mi, nebo ne, šmarjápanno jémine, že je to NÁDHERNÉ!
Před 9 lety ·· Daniel Kubec
Literární bašta recenzuje audioknihu Nebezpečné známosti v režii Michala Bureše
Ve své poslední dvojrecenzi jsem poukázal na důležitost vhodně zvoleného titulu k audiální interpretaci a zároveň na úskalí adaptace obsáhlého ruského románu do formy rozhlasové dramatizace. V dnešní recenzi Nebezpečných známostí v režii Michala Bureše si všimnu dalších prvků, které tvorbu audioknih provázejí.
Před 9 lety ·· Michal Beck
Literární bašta recenzuje knihu Kam běží modrá liška od
Andreje Gjuriće
Na té Kampě nad Vltavou
seděl vodník s kaprem Kuldou:
„Sviť, měsíčku, sviť,
pohádky budem snít.“
Andrej Gjurić je autorem jediné knihy, ale zato takové, která dostala ocenění Literárního fondu za nejlepší knihu pro děti a byla namluvena do audio verze mistry Hrušínským nejstarším, Kopeckým, Preissem a dalšími. Knihy, na jejíž motivy byl natočen animovaný seriál Kajetán a modrá liška, a především, už od svého prvního vydání v roce 1983, jedním ze čtenářsky nejoblíbenějších pohádkových titulů.
Před 9 lety ·· Jan Mazanec
Literární bašta recenzuje Galveston od Nika
Pizzolatta
Čtyři roky před tím, než si Nic Pizzolatto vydobyl hollywoodské renomé
coby scenárista úvodní řady seriálu Temný případ, debutoval
románem, ve kterém rovněž zaostřil na tvář amerického Jihu zjizvenou
zločinem. Tím bohužel podobnost s osmi skvostnými epizodami z produkce
televizní stanice HBO končí. Galveston svou jinakost zprvu vydává
za ctnost. Láká na sevřenější, osobnější příběh (druhá řada
Temného případu nakonec doplatila na nespočet postav
a překombinovaný děj), od jehož hlavní postavy si autor slibuje pro změnu
vnitřní pohled na kriminální svět. Jenomže vyprávění násilného
vymahače dluhů Roye, který má smůlu na ženy, pomstychtivé šéfy
a smrtelné choroby, je spíše opakem toho, co jsme si zvykli jako diváci
u Pizzolatta vídat a co od něj nyní očekáváme i jako čtenáři.
Před 9 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje knihu Doba z druhé ruky od Světlany
Alexijevičové
Doba z druhé ruky od Světlany Alexijevičové vyšla česky
v první polovině tohoto roku. Touto recenzí se k ní vracíme, neboť se
autorka stala čerstvou laureátkou Nobelovy ceny za literaturu. Doba
z druhé ruky je závěrečnou částí volně navazující tetralogie,
kterou sama autorka označila jako Autobiografii jedné Utopie neboli
Historii rudého člověka. Na jednotlivých dílech pracuje už víc než
třicet pět let a získala za ně řadu ocenění.
Před 9 lety ·· Michal Beck
Literární bašta recenzuje Parfém bláznivého tance od Toma
Robbinse
Na počátku byla řepa. Ta řepa byla motivem čtvrtého Robbinsova románu. Ten román byl jednoduchý a přímočarý. Ale Robbins děl: „Nebude to tak jednoduché! Bude to zábavné, fantaskní a čtivé!“ A bylo.
Tom Robbins patří k osvědčeným spisovatelům současnosti. Kritici
i čtenáři ho nejčastěji označují za kultovní postavu americké
literární alternativy, postmoderního spisovatele, humoristu
a nejzábavnější literární výhonek éry hippies. Jeho styl je prý
natolik originální, že je velmi složité ho popsat. Pro Dobrou češtinu
ovšem není nemožné nic. S Robbinsem jsme si dali rande, pořádně se
navoněli a protančili dvoje boty.
Před 9 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje Knížku o postelích a dvě pohádky
navrch od Sylvie Plathové
Sylvia Plathová je známá americká básnířka, prozaička a esejistka.
Plathová je známá nejen díky své tvorbě, ale i svým životním osudem.
Pokus o sebevraždu a boj s těžkými depresemi popsala v autobiografické
próze Pod skleněným zvonem (česky Argo, 1996). Ani její básnická
tvorba, která využívá prostředků konfesijní lyriky, nepatří mezi díla,
jež by hýřila optimismem. Na základě toho mnoho čtenářů
nepředpokládá, že Knížka o postelích a dvě pohádky navrch
bude tou pravou dětskou četbou. Není se čeho bát, do poetiky
H. Ch. Andersena má Plathová velmi daleko, ani jedna ze tří pohádek se
nemůže proměnit v noční můru. Jsou velmi vzdálené pesimismu
a občasnému cynismu, které je možné vysledovat v básních Plathové.
Před 9 lety ·· Radek Hochmal
Literární bašta recenzuje knihu Cesta do Nidarosu, první díl
série Oko jelena, od Andrzeje Pilipiuka
K naší planetě se řítí roj meteoritů a pozemská civilizace zase do nebytí. Scéna z laciného vědeckofantastického škváru, komentuje sám Pilipiuk ústy učitele informatiky Marka Oberecha. Co byste byli ochotni tváří v tvář katastrofě udělat, abyste si zachránili kůži? Marek váhá jen malý okamžik a mrchožroutské mimozemské entitě, která si přes půl vesmíru přiletěla nakrást pozůstatky vyhasínající kultury a rasy, slibuje výměnou za svůj život vše. To ještě netuší, že právě začíná jeho krkolomná pouť do dalekého Nidarosu, do vzdáleného 16. století.
Před 9 lety ·· Michal Beck
Literární bašta recenzuje knihu Tak ještě jedno jaro tedy od J.
H. Krchovského
Tak ještě jedno jaro tedy?!
no dobrá. Ale naposledy!
ňák přetrpím to do podzimu…
už ale prosím žádnou zimu
Podle názvu sbírky a básně, která ji celou rámuje, by se mohlo zdát, že se Jiří Hásek Krchovský nechal přemluvit, aby v literárním provozu prožil/přežil?! ještě jedno jaro, a poté se přesune na samotu u lesa.
Před 9 lety ·· Barbora Čiháková
Literární bašta recenzuje knihu Přijde smrt a vezme ti míry od
Tomase Tranströmera
Tomas Tranströmer vstoupil v Čechách do širšího povědomí v roce
2011, když mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Do té doby se
několik jeho textů v češtině objevilo díky překladům Václava Jaromíra
a Dagmar Hartlové, nicméně zde chyběl ucelený výbor. Tuto mezeru letos
zaplnil Vít Janota ve spolupráci s Milanem Richterem knihou Přijde smrt
a vezme ti míry.
