Před 10 lety ·· Barbora Čiháková
Je vlastně fascinující, do jak velkolepého projektu se Česká televize pustila. V jedné minisérii shrnout dějiny státu ve 20. století, to chce kuráž. A je naprosto jasné, že takový počin může skončit pouze dvěma způsoby: buď ovace a výhra, nebo selhání a propadák. Už podtitul „Dramatická série rozkrývající tabu klíčových událostí našich moderních dějin“ je víc než ambiciózní. Probouzí zvědavost a očekávání.
Před 10 lety ·· Radek Hochmal
Při pravidelném slídění v knihkupectví mé oči velice brzy zabloudily
k masivnímu svazku knihy Valhala od Františka Novotného. Ono ji
nešlo přehlédnout, v pevné vazbě a pod nádherně mrazivou obálkou se
skrývá víc než tisíc stran textu. Aha, ona je to rovnou celá trilogie,
říkám si při pročítání několika náhodných odstavců z první
třetiny knihy. Ale počkat, počkat, tohle už jsem přece četl, to mi něco
říká… Ale na druhou stranu
– Novotného jméno mi k tomu nějak nesedí.
Před 10 lety ·· Lukáš Prchal
Moje generace má více problémů s vyjadřováním, než je nadměrné používání slova jakoby. Nejenom že už nedokážeme pořádně formulovat myšlenku a stát si za ní (jak jsem se pokusil vyjádřit v předchozím fejtónku), ale abychom si všechno ještě zjednodušili, nechali jsme do mluveného projevu proniknout zkratky.
Před 10 lety ·· Lucie Kukačková
Onehdy jsem před jedním kamarádem [Radek Hochmal – pozn. DČ] jedla papriku. Chvíli mě sledoval a pak prohlásil, že to on by teda nemohl.
„Proč, nemáš rád papriky?“ namítla jsem automaticky.
„Mám, ale vaděj mi v nich ty malý jadýrka.“
„Nemůžeš bejt taková hajsavka.“
„Cože nemůžu bejt?“ zeptal se a zdvihl přitom obočí.
„Hajsavka. Nemůžeš bejt tak hajsavej, víš.“
Před 10 lety ·· Markéta Kořená
„Tady je chodník, nemáte tu s tím co být!“ snažila jsem se překřičet čelní sklo nákladního automobilu Tesco, který mě zrovna praštil zpětným zrcátkem do hlavy. Druhá rána, tentokrát dveřmi, a odpověď na sebe nedaly dlouho čekat: „A kde mám asi jako parkovat, vy chytrá?“
Před 10 lety ·· Daniel Kubec
Slova, která si dovolím pojmenovat jako obsesivní, mě v životě obtěžují víc než nutkavá potřeba dvakrát se vrátit ke dveřím, abych se ujistil, že jsem zamkl, a pak se pro jistotu napotřetí ubezpečit, že jsem při předchozím pokusu neodemkl.
Před 10 lety ·· Daniela Iwashita
Panuje pověra, že korektor a redaktor opravují slova či písmena. To bejvávalo. Dnes se tyto profese přednostně věnují opravám a tvorbě mezer. Mezer za tečkami, čárkami i středníky, mezer mezi písmeny, slovy, promluvami i odstavci. Mezer za iniciálami jmen, ve zkratce T. G. M. nebo za tečkami ve zkratkách s. r. o. a a. s.
Před 10 lety ·· Lukáš Prchal
Poslední dobou jsem si začal všímat slovní zásoby a vůbec vyjadřování svých přátel. Nejprve jsem si říkal, že je nechutné deklasovat českou řeč na vyjadřování bez jasných významů.
Před 10 lety ·· Radek Hochmal
Nedávno se mi shodou okolností podařilo prohloubit spolu s češtinářskými znalostmi i ty ornitologické. Stalo se tak na masážním lehátku jednoho z hradeckých rehabilitačních středisek, kam jsem byl donucen ulehnout, abych si nechal srovnat záda po několika měsících ve statické poloze (ruce na klávesnici, oči na monitoru, záda jako zetlelé jilmové lučiště) při zběsilém završování diplomových prací.
Před 10 lety ·· Lucie Kukačková
Na každém zámku je minimálně jedno zrcadlo, ke kterému se váže nějaká pověra, nebo alespoň jeden obraz s portrétovaným, který z vás nespustí oči – bez ohledu na to, v jaké části místnosti se zrovna nacházíte. To jsou klasická klišé spojená se zámeckým inventářem.
Před 10 lety ·· Daniel Kubec
„Myslivecká mluva, řečeno slovy básníka, jsou překrásné květy na louce mysliveckých zvyků, jsou jejich nikdy neuvadající ozdobou.“