LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Radek Hochmal

E-mail: radek.hochmal@dobracestina.cz

Funkce: hlavní fantazák, první správce Dobré knihy, druhý správce webu, recenzent, fejtónkář

Ročník: 1984

Pocházím z podkrkonošských Semil, města spisovatelů Antala Staška a Ivana Olbrachta, na jednom místě však dlouho nevydržím. Po počátečním trápení s odbornou historií v Opavě jsem na pár let zaparkoval na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze a rozhodl se už nikdy nevyjet z dráhy spisovatele, scenáristy a redaktora. Týdenní dávka dvou až tří knih společně s jejich interpretacemi způsobila, že už jsem literaturu nikdy nevnímal stejně. Přes gamebooky a foglarovky jsem se pročetl až ke Gogolovi a Thomasi Mannovi a skončil u Dana Simmonse i dalších sobě ne nepodobných fantazáků, jak mě nazývají někteří kolegové. Mé příspěvky Dobré češtině a její Literární baště tedy budou především z žánrové oblasti fantasy a sci-fi.

Miluju hrnek kafe po ránu, po obědě i navečer a jsem oddaným stoupencem kultu Johna Jamesona. Po prvním nápoji se lépe pracuje, v kombinaci s druhým se ještě lépe tvoří.

Jako autor fušuju do prózy (historická fantasy) a scenáristiky.

Jako umělec si vážím velikého Michelangela (malíře–sochaře–architekta – nindža želvy).

Jako čtenáře mě uhranul Mannův Kouzelný vrch, Rushdieho Děti půlnoci a Simmonsův Hyperion.

Mému sluchu lahodí angličtina, ale když se dívám kolem sebe, stále více si uvědomuju, jak moc zde začíná chybět čeština. Dobrá čeština…

 

Tak co, řekli byste, že už mě znáte?

Příspěvky na Literární baště


Nehledat v dějinách poučení, nýbrž kriticky uvažovat nad sociální přítomností

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Martin Nodl: Středověk v nás, 2015.
 


FAQ pro korektory

Před rokem v kategorii Moje řeč

Abychom ve svých teoretických znalostech české řeči nezakrněli, není od věci si kromě Pravidel českého pravopisuSlovníku spisovné češtiny čas od času otevřít i nějakou tu méně odbornou příručku, která nás přesvědčí o tom, že čeština, to není jen soubor nudných pravidel a kostnatých pouček (a my v Dobré češtině o kostech něco víme), to je především radost z nečekaných slovních obratů a spojení, dvojsmyslů a obrazných pojmenování a také dolování pokladů z temných kaveren slovní zásoby. A tak není překvapením, že se i o češtině dá psát s nadsázkou a humorem, o čemž nás přesvědčuje kniha s podtitulem Poradna šílených korektorů.


Cesta do pralesa

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Les mytág od Roberta Holdstocka
 

Dobrodružná výprava Stevea Huxleyho do hlubin Ryhopského lesa v anglickém hrabství Kent není jen romantickou misí za záchranu milované dívky, ale především dalekou poutí do hlubin lidského nevědomí, k prapůvodním mýtům a kořenům lidské fantazie. Nabízí dětskou radost z objevování historie, jež nemá daleko k Zemanově Cestě do pravěku, ale také temnou, živočišnou, místy i erotickou úzkost vycházející z pohanských rituálů, mystérií a dávných kultických představ.


Tenká hranice mezi člověkem a přírodou

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Robert Holdstock: Les mytág, 2015.
 


Duchové promlouvají podruhé, tentokrát o poznání tišeji

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Šeptající lebku, druhou knihu série Lockwood & spol. od Jonathana Strouda
 

Vyřešení záhady Kvílejícího schodiště a přežití hrůz v sídle Combe Carey sice přineslo duchařské agentuře Lockwood & spol. prchavou slávu, přízeň Scotland Yardu a respekt konkurentů si ale ještě bude muset vydobýt. Když je navíc při vykopávkách na hřbitově objevena podivná železná rakev s mrtvolou šíleného lékaře, jehož tělo bylo kdysi za nejasných okolností spořádáno krysami, a tajemná lebka pod hladinou ektoplazmy znovu osudově promlouvá, je jasné, že to vyšetřovatelé nebudou mít vůbec snadné. Naštěstí platí, že nad duchy stále vítězí řetězy, sůl, stříbro a magneziové světlice, ale i uklidňující britský čaj a tabulka čokolády.


Chodit do kostela se vyplatí

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Jonathan Stroud: Šeptající lebka, 2015.
 


Časový kolotoč už není zábavnou atrakcí

Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Prvních patnáct životů Harryho Augusta od Claire Northové
 

Harry umírá v bezejmenné nemocnici na rakovinu, obtížen bolestí a hříchy, které během jednoho života napáchal, když tu se u jeho lože objeví malá holčička a pošeptá mu, že svět končí a jen on s tím může něco udělat. Harry August je totiž kálačakra, urobor, ten, který zemře, aby se narodil znovu – ve stejný čas, na stejném místě a se všemi vzpomínkami na své předešlé životy…


Klub Kronos

Před 2 lety v kategorii Dobrá pasáž

Claire Northová: Prvních patnáct životů Harryho Augusta, 2015.
 


Knihy pro spekulanty

Před 2 lety v kategorii Moje řeč

Kniha je svým způsobem nádoba, jejíž obsah hltáme, rádi čicháme její vůni a rádi se jí probíráme. Slastné šustění oříznutých stránek pod prsty společně s vůní papíru a lepidla ovšem nejsou tím jediným, co činí knihu důležitou nejen jako literární práci, ale především jako artefakt. Taky jste si někdy položili otázku, jak může mít kniha, ač třeba nevelkého formátu, malého rozsahu, nevýrazné, či dokonce nehezké obálky, tak velkou cenu? A to ani nemusím zabíhat do extrémů knih dávno vydaných, které svou cenu získaly právě stářím či raritou prvního vydání. Mluvím o titulech relativně nedávných, ohraničených řekněme počátkem devadesátých let. Zde totiž teprve začíná (výmluvně s příchodem kapitalismu do Česka) ta pravá hra nabídky a poptávky a tajemný duel se zákazníkem-sběratelem.


Místo Pačenka a Vandrovce syrová historická realita,
hlad, dřina a štěnice

Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Cesta do Nidarosu, první díl série Oko jelena, od Andrzeje Pilipiuka
 

K naší planetě se řítí roj meteoritů a pozemská civilizace zase do nebytí. Scéna z laciného vědeckofantas­tického škváru, komentuje sám Pilipiuk ústy učitele informatiky Marka Oberecha. Co byste byli ochotni tváří v tvář katastrofě udělat, abyste si zachránili kůži? Marek váhá jen malý okamžik a mrchožroutské mimozemské entitě, která si přes půl vesmíru přiletěla nakrást pozůstatky vyhasínající kultury a rasy, slibuje výměnou za svůj život vše. To ještě netuší, že právě začíná jeho krkolomná pouť do dalekého Nidarosu, do vzdáleného 16. století.


Vybírání vší

Před 2 lety v kategorii Dobrá pasáž

Andrzej Pilipiuk: Cesta do Nidarosu, 2015.


Poprvé zamíchat balíček, sejmout a vyložit karty na stůl

Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Děvět princů Amberu od Rogera Zelazného
 

Na nemocničním lůžku se s nohama v sádře a úplnou amnézií probouzí drogami omámený pacient. Kdeže? Soukromá nemocnice Greenwood? Jakže se to jmenuju? Carl… Corey? Zanechala mě tu má sestra? Ne, tady něco není v pořádku. S mlhavou vzpomínkou na autonehodu a jediným tajemným slovem – Amber – na jazyku pacient prchá z nemocnice. Z pohodlí, ze Země, ze Stínů, do jediného pravého světa.


Dílo mistra Dworkina

Před 2 lety v kategorii Dobrá pasáž

Roger Zelazny: Devět princů Amberu, 2015.


Hra o trůny v malém?
Nechť Martin zůstane povídkářem

Před 2 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Rytíř sedmi království od George R. R. Martina
 

Dávno předtím, než propuknou války o Železný trůn, dávno předtím, než znovu povstanou draci, šest vlčat spojí své osudy s potomky rodu Starků a Zeď daleko na severu bude čelit přívalu hrozivého nepřítele, projíždí krajinou potulný rytíř. Ten, který ztratil otce, ale nalezl syna. Ten, který přežil tam, kde mnohem důležitější umírali. Ser Duncan Vysoký, anebo Dunk z Blešího zadku Králova přístaviště? Dunk, co vypil truňk, tupý jako lenochův meč.


Svatební koláč

Před 2 lety v kategorii Dobrá pasáž

George R. R. Martin: Rytíř sedmi království, 2014.