E-mail: radek.hochmal@dobracestina.cz
Funkce: hlavní fantazák, druhý správce webu, recenzent, fejtónkář
Ročník: 1984
Pocházím z podkrkonošských Semil, města spisovatelů Antala Staška a Ivana Olbrachta, na jednom místě však dlouho nevydržím. Po počátečním trápení s odbornou historií v Opavě jsem na pár let zaparkoval na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze a rozhodl se už nikdy nevyjet z dráhy spisovatele, scenáristy a redaktora. Týdenní dávka dvou až tří knih společně s jejich interpretacemi způsobila, že už jsem literaturu nikdy nevnímal stejně. Přes gamebooky a foglarovky jsem se pročetl až ke Gogolovi a Thomasi Mannovi a skončil u Dana Simmonse i dalších sobě ne nepodobných fantazáků, jak mě nazývají někteří kolegové. Mé příspěvky Dobré češtině a její Literární baště tedy budou především z žánrové oblasti fantasy a sci-fi.
Miluju hrnek kafe po ránu, po obědě i navečer a jsem oddaným stoupencem kultu Johna Jamesona. Po prvním nápoji se lépe pracuje, v kombinaci s druhým se ještě lépe tvoří.
Jako autor fušuju do prózy (historická fantasy) a scenáristiky.
Jako umělec si vážím velikého Michelangela (malíře–sochaře–architekta – nindža želvy).
Jako čtenáře mě uhranul Mannův Kouzelný vrch, Rushdieho Děti půlnoci a Simmonsův Hyperion.
Mému sluchu lahodí angličtina, ale když se dívám kolem sebe, stále více si uvědomuju, jak moc zde začíná chybět čeština. Dobrá čeština…
Tak co, řekli byste, že už mě znáte?
Před 7 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Ďábel v Bílém městě od
Erika Larsona
Na sklonku 19. století se město Chicago, do té doby známé jen díky obrovským jatkám a svým podílem na celostátním průmyslu, stalo dějištěm jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách Spojených států amerických. Po čtyřech stech letech od Kolumbova připlutí k neznámému pobřeží uspořádalo výstavu, která měla předčit všechny předchozí a „přeiffelovat Eiffela“. Toto Bílé město, neboť výraz výstava nám pro rozměry a opulentnost události přestává stačit, ovšem také nepřímo napomohlo zrodu prvního sériového vraha americké historie. Autor nám předkládá pozoruhodnou směsici dobového dokumentu, postmoderního románu a chladnokrevného thrilleru jak od Trumana Capoteho.
Před 7 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Ďábel v zrcadle od Juraje
Červenáka
Hrozba stejně velká jako turecká horda ohrožuje Vídeň. V sázce jsou životy arcivévody Matyáše Habsburského i vrcholného představitele katolické církve. Číhá skutečný nepřítel v zrcadle, nebo za ním? A bude tentokrát hrát roli, zdali je jím katolík, protestant, žid, anebo muslim? Kapitán Joachim Stein, notář Matěj Barbarič a kaprál Bohdan Jaroš musí ve čtvrtém detektivním příběhu z rudolfínské doby skrze onen pozlacený rám pohlédnout především do svého nitra, neboť i oni budou podrobeni zkoušce a nuceni zjistit, kým vlastně jsou. No, možná až na Jaroše.
Před 7 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Měsíc nad Soho od Bena
Aaronovitche
Ano, jazz – podmanivá hudba, která dokáže roztančit sály plné lidí, stejně jako dohnat tytéž tanečníky k slzám a melancholii. Buďte všichni vítáni v zahradě nezemských rozkoší. Kde si znavený poutník může svléci plášť puritánské zdrženlivosti, rozšněrovat korzet maloměstské morálky a přecpat se vším, co jen život nabízí, zpívá Skřivánek Larry, jehož uťatá hlava může a nemusí být zapletena do nového případu policisty Petera Granta. Kdyby ho tak jenom někdo poslouchal. Nástroj zvolil Aaronovitch mocný, dokázal jej však použít? Podařilo se mu vtisknout své druhé detektivce něco z oné jazzové atmosféry, na niž své čtenáře láká?
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Lavondyss od Roberta Holdstocka
Podruhé se vydáváme do tajemného lesa mytág v srdci Anglie, Ryhopského či Hoodova hvozdu mezi dalšími desítkami jmen, jež mu lidová tvořivost za staletí přiřkla. Do místa, kde se lidské představy stávají skutečností a kde prapůvodní mýty ožívají. Kam je nesnadné se dostat a ještě těžší odtamtud vyváznout se zdravou kůží, nepoznamenáni a nezměněni. Neboť tak jako si návštěvníci lesa nacházejí svou roli a místo v mýtu a pozměňují jej, mění zároveň les nenápadně a pozvolna i je. Dokáže mladá dívka ze spárů lesa vyrvat svého ztraceného bratra Harryho? Dostanou se tentokrát hrdinové až do nitra lesa – mrazivé Lavondyss? A jak to vlastně bylo s tím Artušem?
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Řeky Londýna od Bena
Aaronovitche
Zdánlivě obyčejná, byť brutální vražda baseballovou pálkou v ulicích Londýna se od jiných liší dvěma maličkostmi. Ačkoli bylo v okolí několik desítek monitorovacích kamer, útočník z místa činu doslova zmizel. A jediným věrohodným svědkem je sto let mrtvý pouliční umělec, toho času průhledný jako otevřené okno. Detektiv Peter Grant brzo začne pochybovat, že všechny zločiny lze racionálně vysvětlit, zjistí, že Temže může být stejně skutečná a na pohled lidská jako anglická královna, a stane se i nedobrovolným hercem v jedné krvavé jarmareční hře, ze které rozhodně nemusí vyváznout šťastně a s morálním ponaučením.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Existence od Davida Brina –
román roku podle SFFH
Od titulu s takto všeobjímajícím názvem si slibujete mnohé. Jde o existenci naši? Mimozemskou? Nebo dokonce celého vesmíru? O jeho vznik a smysl? Může jít stejně tak o řečnickou otázku, nabádající nás zamyslet se nad svou vlastní existencí nebo jejím významem obecně, o slovníkové heslo, jehož definice bude pokračovat třeba v podtitulu či prologu, nebo o pouhé reklamní gesto, jímž se nás autor snaží přesvědčit o dobré koupi. Tak či onak si už právě volbou titulu na sebe autor klade velké břemeno, úkol vytěžit obsáhlou látku beze zbytku a nahlédnout ji ze všech myslitelných a v případě sci-fi i nemyslitelných úhlů. Ačkoli se při takto vyčerpávajícím poslání občas nevyhne jisté suchopárnosti a nudě, troufám si říci, že se mu to daří a mnohdy přináší i více, než je nutné a než byste mohli čekat.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Ohnivé znamení, třetí knihu série
Stein a Barbarič, od Juraje Červenáka
Cesty a obchodní stezky byly odjakživa příhodným místem přepadů a rájem pro loupeživé rytíře, lapky a vyvrhele všeho druhu. Do podezřelých zmizení nedaleko vesnice Haslavy se tentokrát zaplete i schemnitzký notář Matěj Barbarič, který už v prvních kapitolách sice sám objeví ztracené římské koloseum a některým záhadám přijde na kloub, vězněnou dívku ovšem nezachrání a sám málem propadne životem. Stopy únosce a s ním i mnoha ztracených děvčat vedou do slovenského Prešpurku – dnešní Bratislavy. Hrdinství stranou, je třeba dát znovu dohromady trojlístek vyšetřovatelů zvláštní komise arcivévody Matyáše Habsburského a povolat k novému případu kapitána Steina a kaprála Jaroše.
Před 8 lety v kategorii Dobrá pasáž
Juraj Červenák: Ohnivé znamení, 2015.
Před 8 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje knihu Středověk v nás od Martina
Nodla
Je-li v nás hluboce zakořeněna pravěká role lovců a sběračů, vnitřní tikající (či spíše písek odsýpající) starověké hodiny, které nám vštípil juliánský kalendář, novověká touha vrhat se vstříc neznámým dálkám a objevovat dosud nepoznané a také osvícenský racionalismus spojený s nekonečnou vírou v lidský rozum a intelekt, muselo v nás zbýt rovněž něco z onoho období, jež snad neprávem někdy nese přídomek „temné“. Autor knihy Středověk v nás míní, že toho je více, než bychom na první pohled řekli, a své tvrzení se pokouší doložit hned v deseti samostatných studiích.
Copyright © 2015, Dobrá čeština