LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Teufel Im Spiegel

Před 10 měsíci

Juraj Červenák: Ďábel v zrcadle, 2017.
 

„Ďáblové v zrcadle,“ zopakoval notář. „Zvláštní věc. Včera na arcivévodově lodi, krátce před výstřelem, jsme zahlédli na břehu oběšence. Ne skutečného. Panáka z hadrů a slámy. Na krku měl pověšenou ceduli…“

„To samozřejmě vím. I co na té ceduli stálo.“

Teufel Im Spiegel. Co to vlastně znamená?“

„Známá vídeňská pověst. Neslyšel jste ji?“

„Nevzpomínám si.“

Baronka upila vína. „Před mnoha lety tu žila krásná mladá měšťanka. Jejím hříchem byla samolibost. Celé dny se prohlížela v zrcadle a na nic jiného kromě svého vzhledu nedbala. Pak jednoho dne vážně onemocněla. Myslela si, že je to trest za pýchu, a tak se úporně modlila k Bohu a přísahala, že jestli se uzdraví, už nebude myslet na svou krásu a stane se ctnostnou a skromnou ženou. Skutečně se uzdravila a nějakou dobu se snažila slib dodržovat. Jenže po čase znovu propadla marnivosti, dokonce hůře než předtím. Nemělo to dlouhého trvání. Jednoho rána, když se podívala do zrcadla, tam místo své hezké tvářičky uviděla šklebícího se ďábla. Rohatý vyskočil ze zrcadla, popadl hříšnici a odnesl ji do pekla. To je všechno.“ Marie Markéta ze Šternberka pokrčila rameny. „Mravoučná pohádka.“

„Pokud tomu dobře rozumím,“ přemítal Barbarič, „ďábel v zrcadle zosobňuje svědomí.“

„A odplatu. Trest za hříchy.“

(rh)