E-mail: radek.hochmal@dobracestina.cz
Funkce: hlavní fantazák, druhý správce webu, recenzent, fejtónkář
Ročník: 1984
Pocházím z podkrkonošských Semil, města spisovatelů Antala Staška a Ivana Olbrachta, na jednom místě však dlouho nevydržím. Po počátečním trápení s odbornou historií v Opavě jsem na pár let zaparkoval na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze a rozhodl se už nikdy nevyjet z dráhy spisovatele, scenáristy a redaktora. Týdenní dávka dvou až tří knih společně s jejich interpretacemi způsobila, že už jsem literaturu nikdy nevnímal stejně. Přes gamebooky a foglarovky jsem se pročetl až ke Gogolovi a Thomasi Mannovi a skončil u Dana Simmonse i dalších sobě ne nepodobných fantazáků, jak mě nazývají někteří kolegové. Mé příspěvky Dobré češtině a její Literární baště tedy budou především z žánrové oblasti fantasy a sci-fi.
Miluju hrnek kafe po ránu, po obědě i navečer a jsem oddaným stoupencem kultu Johna Jamesona. Po prvním nápoji se lépe pracuje, v kombinaci s druhým se ještě lépe tvoří.
Jako autor fušuju do prózy (historická fantasy) a scenáristiky.
Jako umělec si vážím velikého Michelangela (malíře–sochaře–architekta – nindža želvy).
Jako čtenáře mě uhranul Mannův Kouzelný vrch, Rushdieho Děti půlnoci a Simmonsův Hyperion.
Mému sluchu lahodí angličtina, ale když se dívám kolem sebe, stále více si uvědomuju, jak moc zde začíná chybět čeština. Dobrá čeština…
Tak co, řekli byste, že už mě znáte?
Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje antologii českého steampunku
Excelsior, gentlemani!
Když vzduchem létají parolodi, po zemi se procházejí zmechanizovaní lidé a vynálezy, které dosud vězely jen v myšlenkách snílků a fantastů, získávají reálné obrysy, když k našim uším zaznívá cvakání ozubených koleček, chřípí vyplní vůně páry a ruce jsou najednou kluzké vazkým olejem, je jasné, že tahle verze 19. století nebude zcela podle učebnic dějepravy, ale rozhodně bude stát za to. Tak nastupovat, dámy a pánové, zatápíme pod kotlem!
Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž
Excelsior, gentlemani! Uspořádali Michael Bronec a Martin
Stručovský, 2014.
Před 9 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Kvílející schodiště, první díl série Lockwood & spol. od Jonathana Strouda
Železem, stříbrem, řetězy a solí, ale i divokou kombinací těchto netradičních zbraní bojují s nadpřirozenem členové Lockwoodovy agentury po tom, co Londýn i celou Anglii zaplaví vlna duchů (zde pojmenovaných decentně Návštěvníci). Tato epidemie, neoriginálně nazvaná Problém, je provázena nejen zvýšeným výskytem zemřelých, zákazem vycházení po setmění a dalšími restriktivními opatřeními, ale také etablováním nejrůznějších „krotitelských“ kanceláří v čele s legendárním Scotland Yardem, který byl nucen mírně přehodnotit své vyšetřovací metody a oblast působení.
Před 9 lety v kategorii Dobrá pasáž
Jonathan Stroud: Lockwood & spol. 1: Kvílející schodiště, 2014.
Před 9 lety v kategorii Moje řeč
Vedle elektronické formy knihy je čím dál častější podobou také její audioverze. Předání knižního obsahu hlasem je jistě velmi specifické. Kromě krajních případů, kdy je část textu seškrtána, a ke čtenáři/posluchači se tak vlastně dostává zvuková podoba jen torzovitého díla, jsou tu i další rozdíly.
Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Krev prvorozených od Juraje Červenáka
Kapitán Stein, notář Matěj Barbarič a kaprál Jaroš jsou zpět. Kvalitám, které jejich vyšetřovací tým prokázal v knize Mrtvý na Pekelném vrchu, věří Matyáš Habsburský natolik, že posílá nesourodou trojici do srdce Českých zemí – do Prahy ovládané alchymisty, okultisty, italskými bandity, židovskými peněžníky, katolickou šlechtou, prohnanými dvorními správci a v poslední řadě také prchlivým nemocným císařem. Otázku, kdo lační po krvi prvorozených, nebude snadné zodpovědět – jak vidno, možností rozhodně není málo.
Před 10 lety v kategorii Moje řeč
Místo tradičního fejtónku jsem se tentokrát rozhodl seznámit čtenáře s knihou Jana Táborského Jazykové jednohubky, která je svým obsahem a zaměřením velice blízká srdci Dobré češtiny. Kniha je souborem jazykových sloupků, krátkých útvarů vždy maximálně půlstránkových, které původně vznikaly jako příspěvky facebookové stránky jazykových zajímavostí. Množství neobyčejných zamyšlení nad záludnostmi českého jazyka však nakonec vydalo na samostatnou knížku.
Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje povídkovou sbírku Pouta krve od Maji Lidie Kossakowské
Polská autorka Maja Lidia Kossakowska píše povídky i delší literární útvary více či méně ukrajující z žánru fantasy od konce devadesátých let 20. století. Do češtiny jí byly dosud přeloženy čtyři knihy – dva díly Řádu kraje světa a román Rozsévač větru v nakladatelství Triton a povídkový soubor Pouta krve, poprvé v nakladatelství Zoner Press.
Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž
Maja Lidia Kossakowska: Pouta krve, 2014.
Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje novelu Rogera Zelazného Jack, Pán stínů
Stínový Jack. Zloděj, který kráčí v tichu a ve stínech. Ten, jenž byl sťat a znovu povstal z Hnojných jam. Ten, který vypil krev upírky, snědl kámen a jako první v historii věků porušil Úmluvu, se vrací, aby vykonal strašlivou pomstu. Neprávem potrestaný a trestem pokřivený.
Před 10 lety v kategorii Nezabyjež
Text letáku vystihuje nejen množství nehod na našich silnicích, ale i politováníhodnou koncentraci jazykových nehod, s nimiž se setkáváme na veřejných nápisech a plakátech. Zde nacházíme hned tři:
Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Bouřkovou sezónu Andrzeje Sapkowského
Andrzej Sapkowski píše povídky ze světa Zaklínače už od
devadesátých let. Po jejich úspěchu následovalo několik románů,
pentalogie byla završena titulem Paní jezera. Nedávno vyšel román
Bouřková sezóna, který znamená návrat starých dobrých
známých. V rámci týdne otevřených dveří Literární bašty na
vás čeká netradiční, odlehčená, dialogická recenze nového
Zaklínače. Rozprávějí fanoušci série Barbora Čiháková
a Radek Hochmal.
Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž
Andrzej Sapkowski: Zaklínač. Bouřková sezóna, 2014.