E-mail: daniela.iwashita@dobracestina.cz
Funkce: autorka
Ročník: 1971
První slovo jsem se naučila v Třeboni, první sprosté slovo pravděpodobně v Chomutově, modlitby Otče náš, Zdrávas a píseň Když hynou stáda v Letohradě, termíny langue a parole v Praze. Na tamní filozofické fakultě jsem se seznámila s akademickou mluvnicí češtiny, knihami Jakuba Demla a mnoha cizími slovy, která jsem se v dalších letech odnaučovala používat v redakci Lidových novin. Od psaní a redigování článků o knihách jsem zběhla k redigování knih a k bádání v archivech. Mým nejoblíbenějším nářečím je horáčtina z Tasova, velkou sympatii však chovám i k ostravským krátkým samohláskám a pádným větám nebo k japonskému neverbálnímu vyjadřování. Stýská se mi po místu, kde se o knihách píše neakademicky, ale inteligentně, bez obchodního zřetele a kamarádské politiky, zato pozorně, živě a s láskou. To všechno čekám od Dobré češtiny.
Před 8 lety v kategorii Dobré zprávy
Již za dva dny začíná konference a čtenářské setkání Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (viz naši tiskovou zprávu a plakát). Při té příležitosti jsme uspořádali malou anketu mezi současnými spisovateli o jejich vztahu k Demlovu dílu. Dnes přinášíme odpovědi editora, spisovatele a literárního historika Petra Holmana.
Před 8 lety v kategorii Dobré zprávy
Již za tři dny začíná konference a čtenářské setkání Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (viz naši tiskovou zprávu a plakát). Při té příležitosti jsme uspořádali malou anketu mezi současnými spisovateli o jejich vztahu k Demlovu dílu. Dnes přinášíme odpovědi spisovatele a novináře Aleše Palána.
Před 8 lety v kategorii Dobré zprávy
Dobrá čeština uspořádala malou anketu mezi básníky a spisovateli
Již za pět dní začíná konference a čtenářské setkání Cožpak to jsem chtěl, aby mě zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice. Spolek Dobrá čeština je jedním z organizátorů této události, a tak podrobné informace naleznete i na našich stránkách v tiskové zprávě či ve stručnějším souhrnu na plakátu.
Před 8 lety v kategorii Dobré zprávy
Již za čtyři dny začíná konference a čtenářské setkání Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (viz naši tiskovou zprávu a plakát). Při té příležitosti jsme uspořádali malou anketu mezi současnými spisovateli o jejich vztahu k Demlovu dílu. Dnes přinášíme odpovědi básníka Petra Hrušky.
Před 8 lety v kategorii Dobré zprávy
V roce 55. výročí úmrtí Jakuba Demla chceme společně s bohemisty, spisovateli, literárními historiky, teoretiky i praktiky a čtenáři básníkových knih hledat souvislosti a stopy jeho díla v české a světové literatuře.
Před 8 lety v kategorii Dobré zprávy
Před 8 lety v kategorii Doktorky radí
Milé doktorky, od mládí jsem jezdila ke známým do Hostivic. Nyní bych měla jezdit do Hostivice? Proč? Můj muž pochází z jižních Čech z Katovic u Strakonic, poblíž jsou Volenice i Horažďovice. To jsou všechno pomnožná čísla. Asi by tahalo za uši, kdyby se narodil v Katovici u Strakonice. Nemám možnost podívat se do Profousova slovníku, tak vás moc prosím, vysvětlete mi to. Děkuji.
Eva z Chomutova
Před 8 lety v kategorii Doktorky radí
Milé doktorky, nedávno jsem se v rozhlasovém pořadu Meteor doslechla, že kilo železa je těžší než kilo peří a že podle fyziků tíha není totéž co hmotnost. Co o tom soudíte: Je tíha hmotnost, anebo není?
Nicole z Prahy
Před 8 lety v kategorii Dobrá pasáž
Dnes si připomínáme světlou památku Ludvíka Vaculíka (23. 7. 1926 Brumov – 6. 6. 2015 Dobřichovice). Dobrá čeština mu za mnoho vděčí. Životním žánrem, který Vaculík stále opracovával a rozvíjel, byl fejeton. Psal je už v šedesátých letech, pravidelně pak v samizdatu do měsíčníků Obsah a Lidové noviny. „Tři stránky – to je nejvyšší snesitelná délka textu, o němž si přejeme, aby si ho lidi dál opisovali,“ vyjádřil se k limitům útvaru v souboru vlastních fejetonů z let 1988–1989 Srpnový rok (Mladá fronta 1990). Od roku 1996 psal každý týden fejeton do rubriky Poslední slovo v Lidových novinách. Ten opravdu poslední, nazvaný Až umřu, vyšel 9. června 2015.
Před 8 lety v kategorii Doktorky radí
Vážená paní doktorko, pobývám právě v Japonsku a zaujalo mě, že se začátkem května před mnoha domy objevily jakési prapory nebo snad různobarevní draci, kteří vypadají spíš jako ryby. Jsou různě dlouhé a vyskytují se v různě početných skupinkách. Nevíte, co to znamená? Nějaký svátek ryb? Nebo smluvená signalizace místního obyvatelstva? Předem děkuji za vysvětlení.
Kateřina K., toho času v Hamamacu
Před 8 lety v kategorii Doktorky radí
Dobrý den, milé paní doktorky, mám takový nemilý malý problém. Dostala jsem se do tíživé životní situace – potřebuji napsat životopis. Ráda bych uvedla veškerou svou praxi, ale nevím, jak uvést své obsáhlé zkušenosti s psaním článků. Když napíši přispívající redaktor, bude to špatně, neboť Dobrá čeština mě učila, že redaktor je ten, který texty vybrušuje, a nikoli píše. Ovšem ve většině periodik je redaktor ten, který píše články. Můžete mi, prosím, poradit, jak mám tuto zkušenost nazvat, aby to bylo správně?
Děkuji. S pozdravem Alžběta Krátká
Před 9 lety v kategorii Doktorky radí
Vážená paní doktorko, dozvěděla jsem se, že zrovna pobýváte v Japonsku. Mám moc ráda takové ty zasněné japonské přírodní akvarely, s nějakým políčkem, stromem, domečkem a ptáčkem. A vždycky mi vrtá hlavou, co je na nich napsané, protože textu tam bývá poměrně hodně, takže to asi není jen jméno autora. Jsou to básně, nebo nějaké zašifrované vzkazy pro ostatní malíře? Děkuju vám za odpověď. Veronika z Rudolfova
Před 9 lety v kategorii Doktorky radí
Přátelé, mám problém s psaním i/y v oslovení typu Jari, Miri, Věri. Mé známé se jmenují Jarmila, Miroslava, Věra, Jaroslava. Když jim píši, tak v oslovení – například Ahoj, Jari (protože jí tak všichni říkáme) – nevím, jestli napsat Jary, či Jari. To druhé se mně líbí více, ale je tam přece tvrdá souhláska. Snad jsem ovlivněna tvary jmen Hani, Jani, Leni apod., ale Jary, Věry, Miry se mi zdá prapodivné. Takže se z toho vždy dostanu tak, že napíši: Ahoj, Jarunko, Mirečko, Věruško… Ale pořád na to myslím a nemohu najít v žádné gramatice vysvětlení. Asi špatně hledám. Pokud by vás tedy můj dotaz příliš neobtěžoval, budu vám za pomoc velmi vděčná.
Hodně hezkých dní přeje D. Martinásková
