LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Doktorky radí XXXIII

Před 2 lety

Přátelé, mám problém s psaním i/y v oslovení typu Jari, Miri, Věri. Mé známé se jmenují Jarmila, Miroslava, Věra, Jaroslava. Když jim píši, tak v oslovení – například Ahoj, Jari (protože jí tak všichni říkáme) – nevím, jestli napsat Jary, či Jari. To druhé se mně líbí více, ale je tam přece tvrdá souhláska. Snad jsem ovlivněna tvary jmen Hani, Jani, Leni apod., ale Jary, Věry, Miry se mi zdá prapodivné. Takže se z toho vždy dostanu tak, že napíši: Ahoj, Jarunko, Mirečko, Věruško… Ale pořád na to myslím a nemohu najít v žádné gramatice vysvětlení. Asi špatně hledám. Pokud by vás tedy můj dotaz příliš neobtěžoval, budu vám za pomoc velmi vděčná.

Hodně hezkých dní přeje D. Martinásková

Milá paní Martinásková, váš dotaz nás potěšil a velmi za něj děkujeme. Je to přesně ten případ, o němž svatý Augustin pravil: „Miluj a dělej, co chceš.“

Ale popořádku: Oslovení může být jednou z nejhezčích – a také nejobtížnějších – věcí, které lze slovem vyjádřit. Nejenže se jím obracíme k druhému, ale také jeho formou dáváme najevo vztah k oslovovanému. Proto si oprávněně lámete hlavu s tím, jak nejlépe oslovit kamarádky. Spolu se správností je však důležitá i důvěrnost tohoto oslovení, které vzniklo nejspíše v mluvené řeči, nikoliv psaném jazyce.

Kdybychom hledali pouze správnou variantu, řídili bychom se vzorem, který jste sama zmínila. Když Hanu, Janu nebo Lenku oslovujeme Hani, JaniLeni, neměníme jen koncovku, ale také předchozí souhlásku: n se mění ve výslovnosti v [ň]. Stejně se střídá rř podle toho, která samohláska následuje: když například nějakou oblíbenou Barboru nazveme něžně Barbořidlo, před měkkým i se namísto r objeví hláska ř. Zcela korektní podoby zkrácených oslovení vašich kamarádek s koncovkou i by tedy nejspíš zněly Jaři, Miři, Věři.

Ale to není ono! Vždyť o podobě Jari sama píšete: „protože jí tak všichni říkáme.“ A kdybyste chtěla psát jen a jen správně, najednou byste musela kamarádky oslovovat jinak! Žádná mluvnice spisovného jazyka nám v tomhle nejspíš neporadí, protože hledáme způsob, jak co nejlépe zapsat jazyk mluvenýneformální, aniž bychom měnili jeho zvukovou podobu a zároveň aniž bychom se prohřešili proti zvyklostem jazyka psaného. To je hotová kvadratura kruhu.

Myslím, že vaše řešení s Věruškou a Jarunkou je šalomounské a celkově znamenité. Ale kdybyste přece jen chtěla napsat VěriMiri v osobním dopise nebo e-mailu kamarádce, pak se toho neobávejte, rozhodně vás v tom podporuji. Tím nestandardním měkkým i vyjadřujete cit k jedinečnému člověku, a proto vám obvyklé formy nestačí a musíte se vyjadřovat zvláštně, podobně jako to dělají básníci. Takovým důvodům s radostí ustoupí i pravopisná zvyklost. Ostatně kdyby vám to měkké i po r některá kamarádka ve slabší chvilce vmetla do tváře, uklidněte ji, že ve vzácných případech nepřejatých českých slov můžeme po r psát měkké i dokonce i dle pravopisné normy. Jde o zvukomalebná citoslovce – například kykyryký lze psát také kikiriki. A zdá se mi, že oslovení opravdu milého člověka je vlastně citoslovce lásky.

Tímto považuji vaše pravopisné řešení za vědecky zdůvodněné a přeji vše dobré vám i vašim kamarádkám.

Vaše doktorka I.