LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Daniel Kubec

Funkce: recenzent, fejtónkář, emeritní ředitel

Ročník: 1988

Pocházím z Pošumaví, kraje, který tak inspiroval Karla Klostermanna, z rodného města Adalberta Stiftera – z Horní Plané. Školní docházku jsem si odbyl v Českém Krumlově, kde tvořil zas jiný umělec – Egon Schiele. Dětství strávené v poklidu lesů okolo hladiny Lipna mě sice vyhnalo do Prahy, ale zůstalo inspirací pro moje nesmělé literární pokusy, které jsem publikoval časopisecky i knižně. Literární inspirací a nedosažitelnými vzory se mi stali autoři Joseph Conrad, William Golding či Thomas Mann.

Během šesti let studia na Literární akademii Josefa Škvoreckého jsem se utvrdil v tom, že chci v literatuře dál pobývat, rozšiřovat své znalosti a zkušenosti, což je výzva na celý život. V kolektivu profesorů a spolužáků jsem zjistil, jak je nezbytné si vzájemně vyměňovat své tvůrčí zkušenosti a že se žádný text neobejde bez druhých očí. Tím myslím oči pozorného čtenáře, schopného odhalit nedostatky, kterých si autor nevšiml. Těší mě, že spolu se svými kolegy mohu takový druhý pohled poskytnout všem, kdo chtějí dobře psát. A také se chci pokud možno češtinou uživit, což je další veliká výzva.

Příspěvky na Literární baště


Epos o česko-německých vztazích

Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Škrábkovy Dějiny osobně prožité a protrpěné

„Význam některých českých slov si uvědomíme až v jejich souvislostech s dalšími skutečnostmi. Zřejmě není náhodou, že v češtině jsou dějiny čísla množného. A cožpak to občas nevypadá, že máme opravdu vícero velmi různých dějin? Jeden děj se může zapsat do paměti různých osob, skupin, církví, národů, tříd a politických směrů v různých podobách a s představou různé důležitosti. V naší paměti může něco růst, či naopak zasychat, anebo se i zcela vytratit a příliš mnohé vzpomínky se nám zcela změní.“


Krvavé cosi

Před 10 lety v kategorii Moje řeč

Slova, která si dovolím pojmenovat jako obsesivní, mě v životě obtěžují víc než nutkavá potřeba dvakrát se vrátit ke dveřím, abych se ujistil, že jsem zamkl, a pak se pro jistotu napotřetí ubezpečit, že jsem při předchozím pokusu neodemkl.


Rusko je a bylo prostě jen negací všeho, pro co stojí za to žít

Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž

Joseph Conrad: Poznámky o životě a literatuře, 2014.


Skromný mudrc se smyslem pro humor a soucitným srdcem

Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Conradovy Poznámky o životě a literatuře

Nakladatelství Revolver Revue nabízí pohled do esejistické tvorby Josepha Conrada, s níž se čeští čtenáři neznalí angličtiny dosud nemohli seznámit. Sbírka obsahuje autorovy žánrově různorodé stati reagující na politické a sociální otázky počátku 20. století, jeho poznámky k oblíbeným autorům (jedna z nich má dokonce formu dopisu příteli), ale také předmluvy a komentáře k vlastním knihám.


Čeští legionáři opět vítězí - v literatuře

Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje Váchovu Červenobílou

Donedávna neznámý autor Dalibor Vácha se svým beletristickým debutem Červenobílá pokusil aktualizovat téma českých legií. Zdá se, že se mu úsilí vyplatilo, za knihu obdržel Literární cenu Knižního klubu. Uspěje jeho román o bojích československé armády v Rusku i u čtenářů?


Provokativně blbé reklamy

Před 10 lety v kategorii Nezabyjež


Návrat k tradici

Před 10 lety v kategorii Nezabyjež


Na šoulačce mysliveckou mluvou

Před 10 lety v kategorii Moje řeč

„Myslivecká mluva, řečeno slovy básníka, jsou překrásné květy na louce mysliveckých zvyků, jsou jejich nikdy neuvadající ozdobou.“


Bijte je! Nikoho neživte!

Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž

Dalibor Vácha: Červenobílá, 2014.


Podzimní zbarvení jednorožců

Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž

Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland, 2008.