LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Komiks


Nejlepší komiksy roku 2015

Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Jan Mazanec

Komiksům se dosud na Literární baště dostávalo jen málo prostoru, což se teď na přelomu roku začíná měnit a v budoucnu se budeme snažit pokrýt vše podstatné, co se na českém trhu objeví. Ale jelikož rok 2015 ještě neskončil a část z těch nejkvalitnějších letošních titulů vyšla teprve v posledních měsících, je příhodná chvíle tento komiksový rok alespoň poctivě zrekapitulovat. Pětici nejlepších grafických novel (řazených v abecedním pořadí) jsem vybral z komiksů s uzavřeným příběhem a z komiksů, které představují úvodní část rozsáhlejšího cy­klu.



Legendy komiksu o evropských dějinách

Před 3 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Jan Mazanec

Literární bašta recenzuje komiksovou knihu Teorie rozpadu od Enkiho Bilala a Pierra Christina
 

Francouzský kreslíř Enki Bilal byl doposud českému čtenáři znám pouze díky sci-fi trilogii o vězni Nikopolovi, který po třicetiletém umělém spánku procitá do futuristické Francie ovládané fašisty, mimozemšťany a egyptským božstvem. Ve spolupráci se scenáristou Pierrem Christinem však vytvořil i díla, která neusilují o předvídání fantastických společenských změn. Teorie rozpadu je souborným vydáním dvou komiksových alb z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, u nichž byly Christinovi s Bilalem inspiračním východiskem naopak skutečné válečné konflikty a politické transformace ve Španělsku a střední Evropě. Přibližně stostránkové komiksové novely – Falangy černého řáduNa lovu – sledují osudy fiktivních postav dlouhá léta po jejich účasti ve významných dějinných událostech.


O tom, jak vedli boj...

Před 3 lety v kategorii Dobrá pasáž

Enki Bilal (kreslíř), Pierre Christin (scenárista): Teorie rozpadu, 2015.
 


Co způsobila Duchampova Fontána a proč ani dvacet tisíc Muybridgeových fotografií běžících koní nenahradilo obraz?

Před 4 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Lucie Kukačková

Literární bašta recenzuje knihu Proč obrazy nepotřebují názvy od Ondřeje Horáka a Jiřího Franty

Na tyto a spoustu dalších otázek odpovídá pozoruhodná publikace o moderním umění, kterou na sklonku loňského roku vydalo nakladatelství Labyrint. Vyšla v edici Raketa, která pro český knižní trh připravuje například tituly ilustrátora a autora animovaných filmů Petra Síse, ale třeba také knihy výtvarníka Davida Böhma, jehož originální Hlava v hlavě získala řadu ocenění a byla vyhlášena nejkrásnější českou knihou pro děti za rok 2013. Kniha Proč obrazy nepotřebují názvy je tedy primárně určena dětskému čtenáři, ale neomezuje se jen na něj − kvalitním výtvarným zpracováním Jiřího Franty, kde se dynamicky střídá forma klasické ilustrace a komiksu, a textem Ondřeje Horáka, který se opírá především o svižné, čtivé dialogy, v nichž se o umění sice nahlas přemýšlí, diskutuje, leccos se i vysvětluje, ale nic se rozhodně nevnucuje −, zaujme i dospělého.


Babi, jak vlastně vznikaj obrazy?

Před 4 lety v kategorii Dobrá pasáž

Ondřej Horák (text), Jiří Franta (ilustrace): Proč obrazy nepotřebují názvy, 2014.
 


Nástup

Před 4 lety v kategorii Dobrá pasáž

Reinhard Kleist v překladu Aleny Pokorné: Boxer, 2015.

 

Boxer kontra Maus

Před 4 lety v kategorii Dobrá kniha ·· Lukáš Prchal

Literární bašta recenzuje komiks Boxer od Reinharda Kleista

Reinhard Kleist, průkopník německého komiksu, se pustil do zpracování frekventovaného tématu – holokaustu. Jako předlohu si vzal knihu Jednou budu o všem vyprávět, kterou napsal syn židovského boxera Hercka Hafta. Ten se stal předobrazem hlavní postavy komiksu. Recenzenti s oblibou přirovnávají Boxera k legendárnímu Mausovi Arta Spiegelmana. Kromě tématu, rámcového příběhu, který letmo přibližuje život a proměněný charakter protagonisty po válce, a černobílé kresby však mají obě knihy málo společného už jen v rovině postav – Spiegelmanova postava je víceméně pasivní, kdežto boxer Haft je protagonistou aktivním. Kleist navíc oproti Spielgemanovi uchopil téma věcněji.

tag sidebar