Boxer kontra Maus
Před 10 lety ·· Lukáš Prchal
Literární bašta recenzuje komiks Boxer od Reinharda Kleista
Reinhard Kleist, průkopník německého komiksu, se pustil do zpracování frekventovaného tématu – holokaustu. Jako předlohu si vzal knihu Jednou budu o všem vyprávět, kterou napsal syn židovského boxera Hercka Hafta. Ten se stal předobrazem hlavní postavy komiksu. Recenzenti s oblibou přirovnávají Boxera k legendárnímu Mausovi Arta Spiegelmana. Kromě tématu, rámcového příběhu, který letmo přibližuje život a proměněný charakter protagonisty po válce, a černobílé kresby však mají obě knihy málo společného už jen v rovině postav – Spiegelmanova postava je víceméně pasivní, kdežto boxer Haft je protagonistou aktivním. Kleist navíc oproti Spielgemanovi uchopil téma věcněji.
Hercko Haft pomůže v patnácti letech staršímu bratrovi utéct z transportu, sám je chycen a převezen místo bratra do pracovního tábora. Projde si různými doly, vyhlazovacími tábory a dostane se až do Javořna, pobočky osvětimského lágru. Tady Haft pracuje pod ochranou jednoho z členů SS a později se dostane až do boxerského ringu, v němž musí bavit německé pohlaváry a získá zde přezdívku Židovská bestie. Role boxera mu zůstává i v druhé časti knihy, v níž odchází za oceán. Snaží se tam najít svou lásku Leu a protlouká se New Yorkem, až nakonec nastoupí proti jednomu z nejlepších boxerů vůbec, Rockymu Marcianovi.
Reinhard Kleist si je velmi dobře vědom toho, jak má být komiks strukturován, a skvěle toho využívá. Každá dvojstrana končí vinětou a bublinou s textem, který nese silný náboj, budí očekávání a nutí otočit další list. Sugestivní kresba dotváří tísnivou atmosféru. Repliky jsou jednoduché, krátké a drásavé. Příběh postupuje rychle, bez zbytečností – v rámci čtyř stran dokáže autor obsáhnout několik scén (například záchranu americkou armádou, oslavy konce války a zakládání nevěstince) a čtenář přitom není o nic okraden.
Boxer českému čtenáři dokazuje, že německá komiksová scéna má co nabídnout. Komiks má sice černobílou kresbu, ale vyprávění ani postavy takové nejsou. Objevují se zde malá dobra a malá zla, která páchají jak Němci, tak jejich vězni, všichni kvůli osobnímu cíli – mít víc než ostatní, mít aspoň něco nebo nemít, ale aspoň přežít – což je zásadní myšlenka, kterou si Hercko Haft neustále připomíná.
Štítky: Komiks
