E-mail: lucie.kukackova@dobracestina.cz
Funkce: vrchní kreslířka komiksu Zlý Ludvík, recenzentka, fejtónkářka
Ročník: 1989
Narodila jsem se v Jindřichově Hradci, ale pocházím z Třeboně. Tam jsem vyrostla, prošla základní školou, absolvovala svou první (a doufám, že ne poslední) cestu kolem Světa a nastoupila na gymnázium, kde jsem propadla literatuře a psaní. Po maturitě jsem se víceméně přestěhovala do Prahy, ale na trase Praha-Třeboň se s určitou pravidelností pohybuju dodnes.
Vystudovala jsem tvůrčí psaní a publicistiku a v magisterském programu redakční a ediční práce – obojí na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. Kromě literatury se zabývám výtvarným uměním, a to jak prakticky – blízká je mi především kresba, ilustrace a různé grafické techniky –, tak teoreticky – v současné době studuju dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zkouším se věnovat typografii a grafice, baví mě sledovat architekturu, design, kinematografii a módu; mám ráda staré kufry a staré věci v nich, noční výlety, kafe, a ještě jednou kafe, hromadění pěkných knih, podkroví, půdy a hráze rybníků.
Před 10 lety v kategorii Moje řeč
Onehdy jsem před jedním kamarádem [Radek Hochmal – pozn. DČ] jedla papriku. Chvíli mě sledoval a pak prohlásil, že to on by teda nemohl.
„Proč, nemáš rád papriky?“ namítla jsem automaticky.
„Mám, ale vaděj mi v nich ty malý jadýrka.“
„Nemůžeš bejt taková hajsavka.“
„Cože nemůžu bejt?“ zeptal se a zdvihl přitom obočí.
„Hajsavka. Nemůžeš bejt tak hajsavej, víš.“
Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž
Jiří Hájíček, Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku, 2014.
Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje nový soubor povídek Jiřího Hájíčka
Za letošní podzim má nakladatelství Host v oblasti české beletrie hned několik výrazných zářezů. Vedle románu Radky Denemarkové Příspěvek k dějinám radosti a knihy Malá noční žranice Jiřího Šimáčka, která vyšla v polovině listopadu, brněnské nakladatelství vydalo titul dalšího ze svých kmenových autorů – Jiřího Hájíčka – Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku.
Před 10 lety v kategorii Nezabyjež
Před 10 lety v kategorii Nezabyjež
Celá tato zpráva se zdá ještě objevnější, pokud by vyšlo najevo, že sovětská rozvědka byla ve skutečnosti služkou StB! Ale podle všeho se jedná spíš o záměnu dvou souhlásek.
Před 10 lety v kategorii Moje řeč
Na každém zámku je minimálně jedno zrcadlo, ke kterému se váže nějaká pověra, nebo alespoň jeden obraz s portrétovaným, který z vás nespustí oči – bez ohledu na to, v jaké části místnosti se zrovna nacházíte. To jsou klasická klišé spojená se zámeckým inventářem.
Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Nádasův Konec jedné ságy
Konec jedné ságy, kniha Pétera Nádase, která si v Maďarsku odbyla svou premiéru v roce 1977, se díky překladu Anny Valentové a nakladatelství Havran letos poprvé dostává i k českému čtenáři. A byla by chyba ji minout. Autorovi se totiž podařilo velmi působivě zachytit nejen dětský svět se všemi jeho hrami, dobrodružstvími, strachy a úzkostmi, ale také tak trochu jinak vyprávět historii jedné rodiny.
Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž
Péter Nádas: Konec jedné ságy, 2014.
