Doktorky radí XV
Před 10 lety ·· Markéta Kořená
Milá paní doktorko, už léta – vlastně takřka od dětství – na sobě pozoruji příznaky jistého jazykového chameleónství: s Ostraváky mluvím kratce, s dlaždiči sprostě, s akademiky akademicky… Dá se to nějak léčit? Pomozte mi, prosím! Vaše čtenářka E.
Milá čtenářko E., rafinovanost vašeho dotazu, stejně jako fakt, že jste schopná (a máte příležitost) mluvit s akademiky akademicky, dávají tušit, že jste osoba inteligentní, vzdělaná a o jazyce přemýšlející. A tak vám přece nemusím vykládat, že schopnost jazykové aklimatizace není charakterová vada, natož choroba. Pochybnosti by byly namístě, kdybyste hovořila s dlaždiči akademicky a akademikům nadávala do kokotů.
Ale máte pravdu, někdy jsou exkurze do cizích komunikačních modů znepokojivé, neboť vypovídají o bizarní sociální stratifikaci v naší vlasti. Sama jsem se několikrát přistihla při podobném patolízalství v jednání s řemeslníky všeho druhu. Marně se na setkání s nimi posiluji vzpomínkou na svého otce, který, proživ mládí v kultivovaném milieu předválečného Československa, zakazoval mnohem mladší mámě, aby vařila zedníkům kafe, servírovala plynaři štrúdl a probírala s pokrývači logopedické strasti jejich potomků. Tehdy jsem tátovo chování odsuzovala jako projev povýšenosti a sociální necitelnosti; dnes, teoreticky i prakticky poučena o komunistické strategii likvidace elit, mu závidím tu sociální sebejistotu, bez níž člověk z takových setkání odchází na hlavu poražen. A čím déle o tom přemýšlím, tím víc uznávám, že v jeho odmítání pohostinnosti lidem, kteří nepřicházejí na návštěvu, ale na práci, je mnohem méně arogance než v té mé podlézavosti. Vždyť já se vlastně jenom snažím zakrýt nevraživost nedoceněného intelektuála vůči přeceněnému manuálovi, kterému minulý režim poskytl mandát vydírat ty líný inkousty, co si ani neuměj vopravit hajzl a nerozeznaj hasák vod kombinaček.
Jestli se tohle dá léčit, nevím, ale obávám se, že rozhodně ne individuálně, a k léčení společnosti infikované řečí komunistické moci se nikdo jaksi nemá. A tak vám, milá čtenářko E., můžu poradit jen jedno: Mluvte dál akademicky s akademiky a kratce s Ostravaky a ve zbylém čase se naučte kurva dlaždit. Vaše doktorka K.
