LITERÁRNÍ BAŠTA

No ano, proč vlastně? Právě tohle dětské období „proč“ často zkouší trpělivost rodičů, přesto má dítě právo se ptát, proč se věci dějí a fungují zrovna takhle. Akorát dospělák si kolikrát musí přiznat, že vlastně neví, a tak radši dítě odbyde nějakým „protože“ nebo „protože prostě proto“, případně „protože sem to řek“.

Podle mě je to škoda. Ne to, že rodiče nevědí všechno, i když děti žijí dlouho v domnění, že ano. Ale je škoda, že jsou děti takto odbývány. Maminka Lukáškovi odpověděla, že prostě když padá sníh, tak sněží, a tvrdila, že to je přece logické. Ehm, opravdu? No, určitě ne, když jsou vám čtyři. V tomhle věku máte logické myšlení na úplně jiné úrovni – padá sníh, stavím sněhuláka, tedy sněhí. Tím pádem když padá déšť, deští, nebo když už prší, tak prší pršť. A netýká se to jen otázky počasí, třeba když se zhasíná, musí se přece i rozhasnout, kolo zásadně koluje a na kolotoči se kolotočuje.

„A proč logické?“ pokračoval Lukášek a maminka zjistila, jak si naběhla.

„No to znamená, že to je prostě tak…,“ nezačala maminka úplně šťastně, ale než se Lukášek nadechl k další otázce, pokračovala: „… je to takové pravidlo, které říká, že se písmenko na konci slova změní, pokud z něj chceme udělat podobné slovíčko, které říká trochu něco jiného. Například k se změní na č, ch na š a třeba h na ž. A protože sníh končí na písmeno h, musíme ho změnit na ž, a proto říkáme, že sněží, a ne že sněhí. Chápeš to?“

Maminka samozřejmě problematiku hláskových alternací poněkud zkrouhla, ale její závěrečnou snahu dítě neodbýt a na jeho otázku odpovědět musíme ocenit. Přece jen bylo již od začátku jasné, že jde o prohraný boj, což potvrzoval i Lukáškův zadumaný výraz, který nevyjadřoval přílišné uspokojení s odpovědí. Možná si prvně v životě uvědomil, že někdo, kdo vám s naprosto vážnou tváří řekne „Zavři pusu, a jez!“ nebo „Koukni na ten flek, co máš na zádech!“, nemusí mít vždycky pravdu.

U většiny dětí vlastní slovotvorba časem odezní, a když ne, nevadí, i básníků je na světě třeba. Ale i my dospělí bychom se měli jednou za čas zastavit a zamyslet se nad tím, jak strojeně a automatizovaně žijeme a mluvíme. Proč bychom si z toho stereotypu nemohli jen tak na chviličku vyskočit, vždyť je to tak krásné. A obzvlášť teď, když nám tak krásně sněhí, sníhá nebo třeba sněhuje. Ani vy, u kterých prostě už jenom sněží, nezoufejte. Můžete se teple obléct, navléknout rukavice, vyrazit ven a třeba dokážete ještě ukoulet pořádného sněžuláka.

* * *

Tip Dobré češtiny: Pokud maminčina odpověď neuspokojila ani vás, kterým již dávno nejsou čtyři, nastudujte si problematiku hláskových alternací, dokud je čas, protože období „proč“ čeká i vaše děti, vnoučata či synovce a neteře. V tomto případě můžete začít bez obav na Wikipedii u kapitoly Alternace hláskových fonémů v rámci hesla Fonologie češtiny.