Postavit jednu chvíli z výsměchu a víry…
Před 3 lety
František Daniel Merth: Sbírky básní, 2020.
Dnešní noc zas prvně nechalo léto Déšť spustil černou mříž
Na ústech drsná žízeň pijáckých stínů
Les svolal krajinu k sobě už na obtíž
Zbytečné lásky zpovídat svou vinu
Teď jedině Rembrandt by uhodil štětcem svou tvrdou řeč
Můj kraj jej zná to světlo ztracených hospod
Poslední muži s dýkou hvězd
Rozpad a rozchod
To noci všechno trpce vracejí
Že člověk nepočítal se smrtí
A obličej podoba zvířete a nohy hůlky odkvětní
Ach tohle vrátit Tvůrci jako dík?
Dnešní noc lásku odkopla Déšť spustil černou mříž
A slabikuje zpět a dopředu všechna ta úmrtí
Jen lampa u lesa a muži sedící
Kdo ví co je to vítězství a co kdo o něm ví
Také tak s pryskyřicí v ústech držet červenec a všechno odhodit
Postavit jednu chvíli z výsměchu a víry
A nechat k sobě všechno živé jít a procházet a udržet a uživit
Tep svého srdce tohoto srdce jihu království
(ze sbírky Na jihu království, 1969)
(km)
