Nedělnička XXIII
Před 9 lety ·· Barbora Čiháková
Máme za sebou další týden. Ať už jste ho strávili jakkoli, určitě vás zasáhla jedna z nejsmutnějších zpráv (nemluvím o hokeji), že nás opustil B. B. King – jeden z těch původních bluesmanů, kteří když zahrají a zazpívají, vybavíte si plantáže a ohnutá záda. Pokud někdo z vás náhodou neví, jak to zní, když se dotkne strun polobůh, je pro něj připraven nedělní bonus.
Hned v pondělí všem zamotala hlavu malá záhada v zoologické zahradě ve Wisconsinu v USA. V noci z neděle zmizelo jedno malé klokáně (z matčiny klokaní kapsy) a čtyři malá kůzlátka. Všech pět mláďat se usilovně hledá, zatím po nich není ani stopy.
V úterý v noci skončila čtrnáctá série nejznámější talentové soutěže American Idol. Je fakt, že jsme se kdysi pokusili ji implementovat do prostředí naší komerční televize. Superstar se ovšem nikdy nestala takovým fenoménem jako Idol v Americe. Abych nezapomněla, vítězem se stal Nick Fradiani, a ještě zajímavější je, že se příští rok uskuteční poslední série. Vede to k závěru, že statisíce dětí, jež sní o tom, že se jednoho dne postaví před tříčlennou porotu, získají slávu a peníze a nahrávací smlouvu, se musí smířit s návratem na ulici, s hraním pro kolemjdoucí… Smůla, konec, sponzoři došli.
Ve středu začal 68. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Po červeném koberci se procházejí hvězdy z celého světa v šatech, jejichž cena přesahuje hrubý domácí produkt některých afrických zemí. Mezi návštěvníky byl i Woody Allen. Několik novinářů se známého režiséra ptalo, jak to vypadá s novým seriálem, který Allen přislíbil Amazonu. Podle Allenových slov je skutečně nač se těšit. Tvůrčí proces běží podle představ a očekávání: „Nedaří se mi to napsat. Trápí mě to. Vzít tu nabídku byla chyba. Bude to katastrofa. Vzniká pohroma. Ano, řekl bych, že to bude kosmický trapas.“ Můžeme jen doufat, že to nepřekoná hrůznost ságy Twilight.
Ve čtvrtek začal oblíbený veletrh Svět knihy. První den patřil hlavně cenám a nakladatelům – odporně odborné veřejnosti – a uzavírání dohod a smluv. Samozřejmě se stihl předat i Orten pro mladé a nadějné autory do třiceti let (vybíralo se ze tří básníků). Nakonec cenu získala Alžběta Stančáková. Jsou věci, které se pro udržení vlastního duševního zdraví a síly zdráhám komentovat. Hlavně mi vadí, že básnířka drze píše o kontrabasech, což je můj nástroj! Názor na ukázku si udělejte sami. Obec překladatelů tentokrát neudělila oblíbenou anticenu Skřipec za nejšílenější překlad. Pouze oznámila, že by si ji zasloužila Národní knihovna, protože neumožňuje vyhledávat díla podle jmen překladatelů. V zemi Aloyse Skoumala a Jana Zábrany je to vážně docela ostuda.
Kdyby býval byl ještě žil František Palacký, věřím, že i on by dal porotcům anticeny Skřipec jeden „like“. V pátek se jeho mozek přestěhoval z Národního muzea do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Osud relikvie je nejasný. Nicméně muzeum se zajímá i o názor širší veřejnosti – podívejte se na www.muzeum3000.cz a podělte se o své myšlenky a pocity.
V sobotu se Japonec Ken Šimizu, který hrál v 7500 pornofilmech, dal slyšet, že se z herců v tomto odvětví stává krajně nedostatkové zboží a že on to všechno nezvládne. Už takhle natočí v průměru dva až tři filmy za den. Řešení je zatím v nedohlednu, ale je nutné, neboť na sedmdesát mužů v oboru připadá tisíc žen. Herci jako Ken Šimizu se dostali na seznam ohrožených druhů – někam mezi pandu a bengálského tygra.
A tak jsme úspěšně došli až k neděli. Manželům Schwandtovým se v Michiganu narodil už třináctý syn. Oficiálně tak čekají na narození dcery už dvaadvacet let. Evidentně se však nevzdávají. Tak jim popřejme štěstí do budoucna, čtrnáctka je přece šťastné číslo.
Abych nezapomněla, už nám končí svátek národní hrdosti, tak schovejte vlajky a dresy. Možná je trochu škoda, že zase chvíli neuslyšíme tu pěknou písničku o hledání domova, ale věřím, že i tak se budeme mít dobře. Takže zase za týden!
