LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Nedělnička LXXXIX

Před 8 lety ·· Barbora Čiháková

Tohle nebylo obyčejné babí léto – dešťová prodleva k nesnesení. V tom nemohl člověk přemýšlet, natož psát. Zapršelo pozdě. V náporu suchého počasí vyšel text, který potvrdil, že bez vody ani slova nedorostou.

V pondělí knihkupci přiznali, že se nový knižní díl Harryho Pottera stal během dvou dnů bestsellerem. Zároveň byla publikována studie, která prokazuje, že čtení příběhů o mladém (i stárnoucím) čaroději pomáhá lidem rozlišovat mezi dobrem a zlem. Prý se tak snižuje pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách.

V úterý zažili neplánovanou zastávku cestující v japonském rychlovlaku Šinkansen. Mezi černými pasažéry byla krajta. Vlak hada vysadil ve stanici Hamamacu, přesto dokázal do Hirošimy dojet včas. Zpoždění vlaku Českých drah v podobné situaci není možné odhadnout.

Ve středu se vydražila urna s popelem Trumana Capoteho za částku odpovídající milionu korun. Prezident aukční síně se nechal slyšet, že by byl v případě některých celebrit prodej ostatků nevkusný, ale Capotemu by se to líbilo. Prý si nepřál, aby jeho urna stála jen tak někde na poličce. Dražba byla určitě nejelegantnější způsob, jak jeho přání naplnit.

A pak přišel čtvrtek. Ukázalo se, že neúměrná délka babího léta ovlivnila české literáty. V novém webovém magazínu Ravt zveřejnila Olga Stehlíková text Česká literární šovinistika. Už v úvodu se objevují výroky, které nelze považovat ani za humorné, ani za pravdivé. Autorka tvrdí, že v literárních debatách existuje rozdíl v intonaci při vyslovení slov „básník“ a „básnířka“. Na to lze namítnout, že například „básnířka Emily Dickinsonová“ nikdo s despektem neříká. Stať nevypovídá o pojmu „ženská literatura“, ale o tvorbě vymezené českými hranicemi a zejména o autorce samé. Jména citovaných autorů nahrazují iniciály, jež rozklíčuje jen úzký okruh čtenářů. A co se vlastně skrývá za spojením „česká literární šovinistika“, zůstává záhadou týdne.

A tak přišel pátek. A ten vystačil Nedělničce až do neděle. Díky Petře Čáslavové se jí totiž dostala do rukou doposud neznámá básnická sbírka Karla Pecky z roku 1954. Nově nalezené texty umožní pokračovat v ediční přípravě autorovy poezie. Na popsání toho, co tato sbírka přináší nového do obrazu tvorby Karla Pecky, tu není místo, ale pokud vás téma zajímá, přijeďte 11.–13. října do Jáchymova, kde budou členové Dobré češtiny o tomto autorovi referovat na konferenci Jáchymov ve 20. století – místo paměti evropských dějin. Zazní i pásmo sestavené z jeho textů.

S koncem týdne zbývá jen doufat, že změnu počasí zaznamená i česká literární esejistika a dostaví se duchaplnější texty. V opačném případě propadne Nedělnička krajní beznaději. Tak prý s pozdravem a za týden zase.