Nedělnička CXV
Před 7 lety ·· Barbora Čiháková
Vzhledem k pokračující krizi v naší republice i na americkém kontinentu můžeme s jistotou říct, že je zdravý rozum pryč, naposledy byl spatřen, když si to vandroval kamsi přes grónské ledové pláně, člověkem neobydlená místa. Z novodobých ctností nám zůstala pouze vynalézavost, což potvrzují nově založené jihlavské darovací farmářské trhy, na nichž se čeští zemědělci vrátili k prapůvodnímu výměnnému obchodu – dám ti květák, dej mi sedmnáct korun. Účtenek netřeba, jihlavští trhovci potvrdili své ekologické cítění a brání nadměrné spotřebě papíru. A Nedělničku by skutečně zajímalo, jestli Ministerstvo financí za všechny účtenky chodí po víkendech sázet stromy; se ještě budeme divit, až si vyholíme horizont. Aneb další kus května je za námi.
Tak pondělí rozjelo týden poměrně zvesela – Kuks obdržel nejprestižnější památkářskou cenu. Předání se zúčastnila i generální ředitelka českého Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Všechny zpravodajské servery přejaly zprávu o výhře z ČTK, všichni se radovali, až na dvorskou zoologickou zahradu, neboť tu nikdo nepřipomněl, i když s projektem Kuks – Granátové jablko přímo souvisí výstavba nového opičince, v němž se promítají filmové smyčky, z nichž jedna zve všechny gorily na návštěvu Hospitalu. Nedělnička dále upozorňuje na pěknou rekapitulaci hlavních kukských aktérů od hraběte Šporka až po Braunovy sochy; plískanice vznešených slov, až se zapomnělo, že velký díl zásluhy na dnešní podobě má místní kastelán, jilemnický rodák Libor Švec. Tuhle otročinu převzal po kastelánovi z Hrubého Rohozce, který to vzdal po celých dvou dnech. Před investicemi do oprav zámeckého areálu se zvažovaly ještě dvě varianty – přestavba na luxusní hotel či kongresové centrum, hehe, v Žirči, kde staví motoráček jenom na znamení. Během slavnostního znovuotevření se však byli schopni někteří novináři zeptat, proč k zámku vede pořád ta štěrková cesta, proč se odkudsi z města nevine pohodlnější asfaltka. Takovou poznámku by jistě ocenil i vizionářský hrabě. „Nejúmornější byly ty stovky jednání, přesvědčování úředníků i politiků o smysluplnosti obnovy, nekonečné vysvětlování. S každou změnou v těch nejvyšších křeslech navíc hrozilo, že všechno zase spadne pod stůl. Vlastně jsem jediný, kdo u celého toho procesu byl od začátku do konce,“ poznamenal před dvěma lety Libor Švec, proto pamatujte, až se tam vydáte – když potkáte muže ve vytahaném svetru, pravděpodobně tlačícího kolečko, poděkujte mu: bez jeho nasazení by si tu japonští turisté užívali honosné koupelny. A zároveň se vydejte i do lesa nad Hospital, kde se nachází Braunův Betlém. Ono se totiž neví, jak dlouho tam ještě bude, neboť i eroze pracuje rychleji než památkáři.
V úterý poněkud neslavně skončil pokus pastora Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Zimbabwe. Jonathan Mthethwa se snažil předvést shromážděné obci věřících, kterak chodil Ježíš po vodě. Zázraku zabránila tlupa rozhořčených krokodýlů. Z pastora zbyly jenom sandály.
Ve středu spustila Česká společnost ornitologická akci na záchranu sýčků. V republice zbývá posledních sto párů, což znamená, že to se současným přístupem nebude dlouho trvat a sýček nám zůstane jen jako relikvie ve vyjmenovaných slovech.
Ve čtvrtek oznámila Marta Kubišová, že během svého posledního turné po republice vystoupí i v pražské Lucerně. Víte o tom, ale lístky neshánějte, už třetí den je vyprodáno.
V pátek byli věřící z Ostrova svědky přeměny vody v alkohol. Vznítila se kropenka. Jistě se shodneme, že by si měli nebeští na ty zázraky dávat větší pozor.
V sobotu u příležitosti olomoucké Muzejní noci vypustil David Černý na zeď muzea sochu Lupiče v nadživotní velikosti. Je to první výtvor, který za mistra vybrousil robot. Všichni, kteří Lupiče viděli, se shodli, že je to první Černého skutečně řemeslná práce. Robot se ohradil sepsáním petice za uznání svých autorských práv: Když může být opice fotograf, já můžu být sochař! Zachraňte ho, prý mu hrozí demontáž.
A tak je tu neděle. V Británii přidělávají policii starosti potterovští fanoušci, kteří se producírují na kolejích nedaleko Glenfinnanského viaduktu, známého jako filmová kulisa ze sedmidílné ságy o mladém čaroději. Jak správně podotkla mluvčí dopravní policie, jsme všichni jenom mudlové, střet člověka s vlakem s největší pravděpodobností vyhraje vlak. Náš pozemský původ potvrzují i marné pokusy o zázrak z tohoto týdne, tedy nic z toho doma ani jinde nezkoušejte. I do dalšího týdne jen to dobré, smiřte se s realitou a nic výjimečného nečekejte.
