LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Doktorky radí XXXII

Před rokem

Dobrý den, nedávno jsem se procházel s přítelkyní rodným městem spisovatele Norberta Frýda a z dáli jsme zaslechli hudbu. Přítelkyně mi ihned oznámila: „Očividně je tam někde koncert.“ Jako správný školák jsem se nad tímto prohlášením pozastavil – koncert jsme pouze slyšeli, nikoliv viděli. Ono prohlášení tedy není logické, neboť jsme koncert „očima neviděli“. Neexistuje tedy v češtině nějaké logičtější řešení této situace? Třeba o něčem prohlásit, že to bylo „ušislyšné“, popřípadě „nosocitné“? Mnohokrát děkuji za vysvětlení tohoto „očividného“ problému jazyka českého.

S pozdravem Michal Beck

Milý Michale, z vůčihledných příčin (laskavě je shrnula doktorka I. ve svém posledním příspěvku) odpovídám na váš vzorný školácký dotaz až po několika měsících. Ale všechno zlé je prý k něčemu dobré, díky té prodlevě jsme se příhodně situovali na časové ose, neboť předpředevčírem uplynulo čtyřicet let od smrti onoho spisovatele, v jehož rodném městě jste musel místo poslouchání hudby řešit morální dilema, zda setrvat ve vztahu s dívkou, která se dopouští takových logických lapsů. Doufám, že už jste té své trumberce odpustil a že jste jí při té chvályhodné literární exkurzi rozšířil obzory i za hranice budovatelského románu! Mám, stejně jako vy, slabost pro knihy s hornickou tematikou, ale propříště bych místo Frýdova Havíře Gavlase doporučovala spíš třeba povídky Na co umírají muži nebo román Motáky nezvěstnému. Jejich autor Karel Pecka v Budějovicích také strávil dětství a mládí, pobyl i v místním vězení, takže četbou jeho díla v rámci příštího výjezdu do jihočeské sportovní metropole rozhodně nic nepokazíte. A teď zpátky k vašemu slovotvornému jemnocitu.

Příslovce očividně je jedním z mnoha slov, která používáme v obecnějším významu, než jaký vymezuje jejich slovotvorný základ. Kdyby vaše přítelkyně řekla: „Zřejmě je tam někde koncert,“ asi bychom tu teď spolu nemudrovali, byť takový výrok obsahuje stejnou nelogičnost (zření je vizuální vjem stejně jako vidění). Také jste, Michale, určitě slyšel o synestezii. Ve stylistice i poetice tak označujeme metaforické pojmenování, v němž se spojují různé smyslové vjemy. Nejde přitom jen o nějakou rétorickou kudrlinku, potřeba vypomáhat si při líčení jedinečného vizuálního, sluchového, chuťového, hmatového nebo čichového zážitku slovem ze sousední smyslové oblasti obráží složitost a nejednoznačnost našeho vnímání (komplexní smyslové vjemy se tomu říká odbornicky). To, co tak šmahem označujete jako nelogické prohlášení, může být ve skutečnosti projevem synopsie vaší kromobyčejně citlivé přítelkyně: prostě se jí podobně jako třeba Rimskému‑Korsa­kovovi při poslechu hudby vybaví vizuální vjem. Tenhle ruský génius dokonce přiřadil k jednotlivým tónům barvy. Jako milovník literatury jste na něco podobného ostatně určitě narazil u Rimbauda, třeba v Dopisech vidoucího: „A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek, / já jednou vypovím váš různý vznik a druh…“ U nás v tomhle směru experimentoval citlivka Nezval, v jeho knize Chtěla okrást lorda Blamingtona najdete ohromnou tabulku zdaleka ne jen smyslových souvztažností – to by vás mohlo potěšit, tabulka vždycky zavání logikou.

Pokud vám ke spokojenosti chybí v českém jazyce analogicky utvořená příslovce pojmenovávající i jiné smysly než zrak, pak napište několik bestsellerů s hojným výskytem výrazů ušislyšněnosocitněprstohmatně, protlačte je do Českého národního korpusu a třeba už vaše vnoučata budou díky slavnému dědečkovi podobného trápení ušetřena.

Jinak mi nezbývá než vás odkázat na puristy. Ti navrhovali cizácké adjektivum očividný i adverbium očividně z češtiny úplně odstranit: „Očividný je slovo utvořené v nové době napodobením pol. oczywisty (oczywidny), a to zbytečně; česky říkáme zřejmý, patrný a p., místo očividně — vůčihledě" (Naše řeč, ročník 10, 1926, číslo 8, s. 249–251). Patrně s ním měli tak jako vy problém, zřejmě jim nepřišlo na mysl, že nejen očima se dá vidět a že prorok dobře věděl, co říká, když říkal: „Zatvrď srdce tohoto lidu, zacpi jim uši a zavři oči, aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili…“

Pěkné Velikonoce, Michale, a srdečné pozdravení vidoucí přítelkyni.

Vaše doktorka K.