LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Doktorky radí XXXI

Před rokem

 

Milé paní doktorky,

mám to štěstí, že jsem se narodila ve znamení Vah. A vše, co se o Váhách říká, na mě sedí. Tedy i to, že jsem velmi rozlítaná, a tak potřebuji mít v životě aspoň nějakou pravidelnost, aby se misky mých vah mohly vyvážit. Potřebuji vaši okamžitou pomoc.

Pravidelnost v mém životě – čtení vaší rubriky zde na Dobré češtině – se zacyklila. Veškeré dotazy jsem pročetla stojedenkrát a potřebuji nutně odpověď na otázku: Paní doktorky, jste v pořádku? Žijete? Chystáte se ještě někdy obohacovat životy prostých lidí svými pohotovými, vtipnými a občas něžně drzými odpověďmi?

Předem děkuji za jakoukoliv odpověď, nechcete mě mít snad na svědomí… (Chápu, že v kvantu pravidelných čtenářů Dobré češtiny se jeden ztratí, ale prosím, neberte to na lehkou váhu.)
Léňa Nedočkavá, okrajová část Prahy 4

 

Milá Léňo, váš e-mail z 19. listopadu minulého roku nás stále pronásleduje. Doufáme, že jste ještě mezi živými. Bohužel nebylo možné, abychom vám odpověděly dříve, neboť ještě před vaší srdcervoucí zprávou naši rubriku ochromil dotaz z Kyšperka (známého též pod názvem Letohrad) z 29. září:
 

Vážené paní doktorky,

vždycky, když jsem v letohradském Qantu (mladí místní říkají „ve kvantě“), přemýšlím nad cedulí, která visí před pokladnou (obrázek připojuji): PROSÍM, PO ODLOŽENÍ NÁKUPU NA PÁS ODNESTE KOŠÍKY PŘED KASY, DĚKUJI, HEZKÝ DEN. Ovšem myslí tím, že mám projít kolem pokladní a košík dát, podle mě, ZA pokladnu (protože pokladnu mám v té chvíli za zády). Když se zachovám podle instrukce a nechám košík před kasou, tak se na mne pokladní rozkřikne, jestli neumím číst. Mně zkrátka připadá, že cedule visí před kasou, a tudíž logicky, když má být košík na druhé straně, musí být za kasou… Tak jak je to, prosím, správně?

Vaše Marie
 

Protože jsme ve znamení Ryb a Raka, jistě, Lenko, chápete, že nás tento výkřik z Letohradu zasáhl na nejcitlivějším místě. Okamžitě jsme se rozhodly jednat a zrušily své pracovní závazky, abychom dokázaly na Mariinu otázku kompetentně odpovědět. Doktorka K. se dala zaměstnat v jednom z pražských supermarketů Kaufland. Já jsem zvolila prodejnu Lidl. Směny jsme šikovně naplánovaly tak, abychom mohly střídavě a systematicky buď pracovat za kasou, anebo nakupovat v konkurenčním podniku, v němž pracovala druhá doktorka. Potřebovaly jsme si totiž ujasnit perspektivu uživatelů češtiny jak za pokladnou, tak před pokladnou, jinými slovy – produktorů i receptorů. Tento jazykový experiment se bohužel protáhl, protože jsme si poněkud nedbale přečetly pracovní smlouvy. Po půl roce jsme však dospěly k jednoznačnému závěru: v Lidlu znamená před kasou tam, kde košíky zanechává Marie. Pokud tam ovšem košíky jsou. V Kauflandu se šetření nevydařilo, neboť doktorka K. byla po personálním pohovoru za účasti podnikového psychologa zařazena nikoliv za kasu, ale do oddělení uzenin. I tam jsme se nicméně setkaly se zajímavým jazykovým jevem. Kdykoliv jsem nakupovala u jiné prodavačky vídeňský párek, vzniklo trapné nedorozumění o počtu nožiček. Pokud jsem stručně žádala jeden vídeňský párek, paní prodavačka se otázala: „Kolik nožiček?“ Když jsem po předchozí zkušenosti vstřícně poprosila o dvě nožičky vídeňského párku, následovaly rozhořčené ataky žen za pultem i před pultem: „Pani, párek sou dycky dvě nožičky!“ Tyto situace se periodicky opakovaly.

Milá Léňo, na vaši otázku, zda jsme v pořádku, mohu po našem empirickém výzkumu konečně odpovědět: Ano, jsme. Doktorka K. se izolovala od okolního světa a věnuje se četbě. A doktorka I. přestala jíst vídeňské párky.

Vaše doktorka I.