Praskliny ve zdi
Před 10 lety
Borjana Dodova: Inverzní kyvadlo, 2014.
Za nějaký čas odjela na služební cestu, a když se vrátila, zjistila, že uprostřed ložnice během její nepřítomnosti vyrostla další zeď. Byt měl nyní tři místnosti, které na sebe těsně doléhaly. Prošla několikerými dveřmi, Michaela našla až v tom nejzadnějším pokoji, zrovna ho natíral druhou vrstvou růžové barvy. Chvíli ho pozorovala. Byl do té práce tak zabraný, že si jí vůbec nevšiml, zpíval si přitom nějakou veselou písničku.29 Když se konečně otočil, s ledovým klidem mu oznámila, že s ním nadále nepočítá.
Po druhém Michaelovi nezbylo nic kromě dvousvazkového česko-hebrejského, hebrejsko-českého slovníku. A ten si neodnesl jenom proto, že ho záměrně schovala mezi špinavé prádlo. Několikrát jí volal, sháněl se po něm, chystal se totiž podniknout cestu do Izraele. Tušil, že ani slovník se nemůže jen tak ztratit. Ale ona byla tvrdohlavá a pokaždé ho zapřela.
V návalu pomstychtivosti se pokusila novou příčku zničit. Malta ještě nebyla úplně ztvrdlá. Použila největší kladivo, jaké našla, ale přes veškeré úsilí se jí podařilo do omítky vysekat pouze směšně malou dutinu.
[…]
Časem ji vztek přešel. Skvrny se smyly a hrany obrousily. Dospěla k názoru, že potřeba vytvářet příčky je zakořeněná v mužské přirozenosti do té míry, že si to někteří, ne-li většina z nich, zkrátka nemůžou odpustit. Multifunkční prostor je pro ně příliš mnohoznačný. Nedokážou se v něm vyznat, a tím pádem si nevytvoří pevnou vazbu na rozlehlý prostor. Budovatelské tendence jsou vyjádřením skryté touhy po řádu. Dělením bytu na více částí Michaelové nevědomky prosazovali strukturu, která pro ně bude čitelnější. Jinak se ztráceli. Projevovalo se to skrytě a v náznacích, například tím, že pořád něco hledali, ať už se jednalo o metalová cédéčka, čisté spodní prádlo, nebo něco mnohem důležitějšího. Ve skutečnosti se oba snažili znovu definovat své mužství skrze vytváření místností s jednorozměrnou charakteristikou. V prvním případě se jednalo o ložnici, v druhém o dětský pokoj, ale to byl zanedbatelný rozdíl. Pouze v takto zjednodušeném světě dokázali vnímat vícerozměrné nuance vlastní identity.
(lk)
–
29 Byla to skladba I am the Walrus (Jsem mrož) od Beatles. Je to harmonicky složitá píseň, vyskytují se v ní všechny durové tóniny. Jejich označení odpovídá prvním sedmi písmenům abecedy: A, B, C, D, E, F, G.
